Všechna práva © Interkom 1984 - 1990

       'Potvrzujte účast? Od koho máte pozvánku? Od pana Neffa? Zajisté v pořádku, děkujeme.'

       Národní třída, pasáž Metro. Svítící cedule Studio GAG, mraky lidí tísnících se před vchodem, občas se protlačí pestrobarevný šašek s červenou bambulí - nosem, Pavel Nosek podpírá řítící se osvětlovací rampu.

       U vchodu dívky v livrejích se zlatými knoflíky. Dostáváme obálku s hřebenem, hedvábným papírem, textem Lennonovy písně With A Little Help Of My Friends. Tlačenice na schodišťátku a ve vestibulu u šatny, všude samé plakáty a obrazy od Saudka, růžová erotika, některé motivy scifisti už dobře znají.

       Vestibul natlačen lidmi, do sálu se nepouští, neb tady asi něco ještě bude. Taky že jo! Na osvětleném výstupku (balkónku? ochozu?) nahoře se zjevuje Ondřej Neff. Montáž z textů Emanuela Moravce a Jana Kozáka Odporní zrádci v Londýně - nebezpečí hrozící naší kultuře ze Západu. Za Ondřejem stojí několik žen ve večerních šatech; nejprve trpělivě naslouchají, pak se ozve hudba a ženy se začínají vlnit a svlékat. Jsou to striptérky. Hudba sílí Ondřej provolává stále schizoidnějši úryvky frází, striptérky, zcela nahé, ječí a utíkají, objevuje se Frankenstein a škrtí Neffa, ten stále ještě provolává, striptérky ječí... je to úchvatné.

       Následuje šampaňské a pouští se do sálu, Boris Hybner předvádí etudu o chirurgovi (Jengibarov) a pak hovoří (velmi neprofesionálně a s trémou) -děkuje ONV a všem soukromým firmám, které divadlo vytvořily, vzpomíná na minulost GAGU, na Ctibora Turbu, promítá záznamy scének.

       Přestávka. Už je jedenáct hodin a večer zjevně teprve začíná. Můj muž František je bez sebe, jaké výstřední zjevy tu vidí, kromě toho je úplně auf z živého Kopeckého, Suchého, Soboty, kdyby víc sledoval televizi, poznal by i další obličeje - třeba Kratinu se Zorkou Jandovou, která je asi v devátém měsíci.

       Prohlížíme si na ochozu Saudkovy obrazy, ukrutná tlačenice, basy šampaňského, ty nejzajímavější androšské zjevy teprve dorážejí (mohlo by jít o andrgrounďáky nebo o androidy, to se nepozná). My si však od olivrejovaných dívek bereme kabáty a jdeme domů - musím vstávat v šest - děti, kočky, psi, Ikarie.

       Je to prima, je to prima. Máme sympatické divadýlko přímo na centrálním bulváru. Hybner sice tvrdil, že hodlá provozovat umění bulvární a brakové, nicméně jeho pantomima je docela náročná, zvláště pro mě, která jsem zvyklá na slovní projev a tudíž v tomto směru znecitlivělá. Ale když sem přijedou nějací cizinci - šup s nima do Studia GAG!