Interkom: Radio REGINA v IKARII

J.Kraus: Paní Hauserová, pánové, všichni se zabýváte víceméně cestami do budoucnosti. Už jste byli v roce 9999, víte, jak vypadá vesmír kolem nás. Mně by však zajímalo, jestli si dovedete představit, aspoň ve své bujné fantazii, jak to u nás bude vypadat po příštích volbách. Mohl by to zkusit třeba pan doktor Nesvadba první?

J.N.: Já si myslím, že to není nic fantastického, protože to, co se má stát v tak bezprostřední budoucnosti, se většinou odhaduje extrapolací současných tendencí, a tady, bojím se, pravděpodobné je to, že na jedné straně dojde ke vzniku spolkového státu Čechy a Morava a na druhé straně k vytvoření farské republiky Slovensko, když to mám hodně přehnat. Ale my všichni doufáme, že k něčemu takému nedojde, a že se stane něco neočekávaného. To je taky to, co se stává, protože de facto všechny předpovědi politické a sociální vycházejí vlastně ze součastnosti a téměř nikdy se neplní, poněvadž vždycky se stane něco neočekávaného - vynález, událost.

I.A.: Já se obávám, aby ty naše předpovědi nezněly příliš zpátečnicky, ačlikov jsem scifisté, ale myslím, že taková představa městských státků, které by byly samostatné a čile by mezi sebou obchodovaly, by nebyla zcela nereálná, a k fragmentaci celé naší země by nemuselo dojít vzhledem k rozrůstající se elektronizaci. Byly například experimenty s takzvanými elektronickými vesnicemi, které jsou naprosto odděleny od světa a komunikují s ním jen přes masmédia. Všichni tam mají doma terminály, takže k odříznutí od světa nemusí dojít. Možná by mohlo dojít k něčemu takému.

Z.R.: Já očekávám spíš horší věci než lepší, domnívám se, že lidé okresního formátu budou bojovat za své okresní sekratiáty a zkazí, co jen zkazit půjde. Ale já jako scifista se dívám do vzdálenější budoucnosti. V románu A. C. Clarka Fontány ráje je zmínka o Českém království a myslím si, že vzhledem k našim současným problémům ve vzdálenější perspektivě obnova Českého království není až tak špatná myšlenka. Politik - aristokrat bývá obvykle hmotně zabezpečen a starost o živobytí po volbách ho tak netraumatizuje /a nekorumpuje/ jako naši dnešní reprezentaci /to ještě k těm sekretariátům/.

V.T.: My scifisté si dokážeme představit spíše vzdálenější budoucnost a současnost v mnohém předbíhá naše představy. Ale jak říkal pan doktor Nesvadba, uděje se spousta neočekávajých věcí. Podle mého názoru dojte k atomizaci společnosti v takové míře, že by budoucnost této společnosti zachránila nějaká konstituční monarchie, čili skutečně to České království.

O.N.: Já jsem monarchista tělem i duší, a přál bych si, aby se nějaký král tohoto chlívku ujal a udělal z něho krásný palác, ale ani jako velmi bujný scifista si to reálně představit nedovedu. Ale když jsme mluvili o Clarkově klasické knížce, já bych chtěl připomenout první díl Asimovovy Nadace, kde autor popisuje vlastně rozklad jakéhosi galaktického impéria, a ta Nadace či Základna, to je vlastně zdroj nové struktury. Stav u nás a v celém bloku bývalého sovětského impéria mi velmi připomíná tuto situaci. Rád bych připomněl, že Asimov hlavní důraz neklade na vznikající politické struktury, ale na jakousi gildu obchodníků, svobodných lidí, velmi individualisticky zaměřených, kteří začali na vlastní pěst pronikat do kosmu, který byl zachvácen vzájemnými spory, půtkami a šarvátkami, a vlastně tito lidé vybudovali nový svět v tom galaktickém rozměru. Já osobně se domnívám, že na těchto lidech nesmírně záleží a že takové ty spory, jako že někdo lže, tenhle se pohádal s tímto, to jsou věci, které baví novináře tak tři dny a pak přijde něco nového a stále jsme si ještě nenavykli, že to vůbec není důležité. Podstatné je, co se děje v továrnách, co se děje v zemědělských aglomeracích, jaké tam vyrůstají osbonosti, a tyto osobnosti mně zajímají daleko víc, než jak dopadnou volby a která osobnost se zmocní té které strany. Strany vzniknou a zaniknou, ale nová struktura, nový svět, vzniká úplně jinde, z díla lidských rukou.

E.H.: No, jestli mám hovořit feministiky, jsem trochu zklamána zdejším vývojem, protože, asi jak říkal Ondřej Neff, lidé se zabývají pošetilostmi a malichernostmi, a vlastně nikdo neuvažuje nad dlouhodobou perspektivou společnosti. Já jsem jednak zuřivý „Zelený“, takže mi například vadí, že se nebudují stezky pro cyklisty, a že každý chce mít auto, nebo že každý touží po mnoha barevných obalech a v záplavě zboží nikdo nepřemýšlí nad zdravým životním prostředím. No a stejné je to s ženskou otázkou. Nikdo se o ni teď nezajímá a nikdo není ochoten tomu naslouchat. Ženy zřejmě touží vrátit se do domácností a vyzkoušet si zase to minulé století, a to zřejmě touží i podnikatelé a všichni ostatní, a zatím si myslím, že se tedy vrátíme zpátky.