Všechna práva © Interkom 1984 - 1991

       

       SEŠITOVÁ ŘADA:

       Sešitová řada Poutník č. 2

       R.E.Howard: Conan a jiné povídky, 32 stran, formát A4, cena 15 Kčs, barevná obálka a černobílé ilustrace Káji Saudka, obsah:

       Nemedijské kroniky, I. část

       Mihotavý stín

       Touto sekyrou vládnu já

       Údolí ztracených žen

       Temná socha

       

       Sešitová řada Poutník č. 3

       32 stran, formát A4, cena 15 Kčs, barevná obálka a černobílé ilustrace Theodora Rotrekla, obsah:

       J.W.Campbell: Věc (The Thing)

       R.E.Howard: Gwahlurův poklad

       

       Sešitová řada Poutník č. 4

       32 stran, formát A4, cena 15 Kčs, barevná obálka a černobílé ilustrace Theodora Rotrekla, obsah:

       R.E.Howard: Černý kolos

       R.E.Howard: Stíny v měsíční záři

       J.W.Campbell: Sebevražda

       

       KNIŽNÍ ŘADA

       

       Knižní řada Poutník č. 1

       140 stran, formát 128x176 mm, cena 25-26 Kčs, barevná obálka a ilustrace Theodora Rotrekla, obsah:

       Poul Anderson: Kosmičtí křižáci

       V roce 1345 se sir Roger připravuje v anglickém městečku Ansby na výpravu na pomoc svému králi Eduardu III. do Francie. Tehdy přistane vedle jejich tábora obrovská kosmická loď. Mimozemšťané zahájí bez výstrahy palbu z laserových zbraní, ale jsou rozdrceni obrněnou jízdou. Sir Roger chce s pomocí zajatého mimozemšťana využít kosmickou loď na přepravu své výpravy do Francie. Ten je však zradí a nasměruje loď na svou planetu Tharaxion, která je součástí galaktického impéria Wersgoriasanů. Angličanům nezbyde nic jiného než dobýt planetu Tharaxion a postupně celé hvězdné impérium. V boji byly zničeny záznamy o poloze Země, a tak Angličané nenaleznou cestu domů a zůstanou vládnout v centru galaxie. Až o tisíc let později jsou objeveni pozemskou kosmickou lodí.

       

       Knižní řada Poutník č. 2

       130 stran, formát 128x176 mm, cena 25-26 Kčs, barevná obálka, obsah:

       A.E. van Vogt: Létající muž

       Americká válečná ponorka je unesena do budoucnosti 20 000 let vzdálené od dneška. Země je zatopena vodou a žijí zde podmořští lidé, kteří válčí s létajícími lidmi, žijícími na obrovské skále udržované ve vzduchu antigravitací. Létající lidé unášejí lodě všech dob do své éry, aby za ně bojovaly proti podmořským lidem. Omylem však také unesou loď mimozemšťanů a nebezpečí hrozí všem.

       

       Vážení čtenáři!

       

       Po určité odmlce začal Klub Julese Vernea Praha znovu vydávat svůj zpravodaj POUTNÍK od č. 45 jako neperiodický sborník určený pro všechny příznivce sci-fi. Pokračujeme v naší tradici a věnujeme se dobrodružné sci-fi a fantasy. Vytiskneme všechny nejlepší povídky našich soutěží O nejlepší fantasy a O nejlepší dobrodružnou sci-fi a další povídky věnované tomuto žánru. Zaměříme svou pozornost také na film a s laskavým svolením redakce fanzinu Světelné roky přetiskneme podrobné obsahy méně známých filmů sci-fi a fantasy, abyste po jejich přečtení věděli o těchto filmech všechno. Přejeme dobrou zábavu.

       

       Poutník č. 45

       Zdeněk Šámal: Nevěsta pro trojklanného boha

       Petr Vyhlídka: Meč z Fatlandu

       Martina Pilcerová: Krajina nekončiacich snov

       filmy Spacegunter (USA 1983) a Ator-Pán ohně (Itálie 1982)

       

       Poutník č. 46

       Carola Biedermannová: Bílé stíny

       Petr Vyhlídka: Zlá noc

       filmy Buck Rogers ve 25. století (USA 1978) a Varovné znamení (USA 1985)

       

       Poutník má formát A5, 48 stran, obálku Káji Saudka, cena 15 Kčs.

       Můžete si jej objednat na adrese: Egon Čierny, Matěchova 14, 140 00 Praha 4.

       

       DOPISY ČTENÁŘŮ

       Někdy na počátku léta 1991...

       Když jsem si poprvé přečetl Interkom (bylo to č. 12/90),vyvedl mě jeho jazyk z míry. Některé šťavnaté odstavce jsem přečetl znovu a pořád se nemohl ze všech těch ran vzpamatovat. Byl jsem zaplaven, přímo jsem se topil pod vodopádem slov a v hlavě mi vířila jediná myšlenka: „No to je prostě špičkový, to je špičkový...“ Po probrání z prvotní euforie se mi vrátila schopnost uvažovat, a tak jsem došel k poznatku, co mě tak zaujalo. Jazyk ironický, místy až přecházející do sarkasmu, nebývale přímočarý a nevyhýbající se ostřejším výrazům. Dále tvrdohlavost autorů, roztomilé vzájemné výpady a protiútoky, vysoké dávky (sebe)kritiky. A také obsah, nevšedně všední (hle, paradox!), že by se jeden rozplynul chválou. A protože jsem se při svém rozboru dostal až sem, vzdávám mírným úklonem čest dvěma hlavním aktérkám udávajícím jak tempo, tak sílu interkomáckého vyjadřování. To jest Evě H. a Carole B. (když maj tak rády zkratky, ať si jich dosytosti užijou). Feminismu zdar a science fiction zvlášť.

       ... jsem započal svůj dopis na pokračování a 1.8. téhož roku jsem se k němu vrátil...

       Miluji efekty. Dokonce je stavím výše než obsah. Ne vždy a ne jakékoli. Dobré efekty. Vlastně jen ty vynikající. I tak je to ostudné a zavrženíhodné.

       Vím to, jsem si plně vědom tohoto svého nedostatku a taky se ho snažím potlačovat, jak jen to jde. Vedu těždý zápas sám se sebou, ale výsledek je jasný. Prohrávám se svým podvědomím, se svou přirozeností zasunutou hluboko do paměťových bloků, kde je nesmazatelně vryta do nespočtů pevných drážek.

       Protože stačí, abych uslyšel jeden název...

       ... abych viděl napsána ta dvě slova...

       ... aby někdo vyslovil: „STAR WARS“ a během chvíle se zhroutí všechny uměle vybudované hráze. Mé oči dostanou podivný lesk, rozrušením se mi rozbuší srdce. A vzpomínka na jedinečný zážitek vystoupí k povrchu.

       Ano, kdysi před lety jsem viděl jeden film. Na videu. Už tehdy připadal mému veskrze dětskému vědomí nádherný. Čas pomalu rozmazával jednotlivé obrazy i děj a nahrazoval je mlhou, z níž jako sluneční paprsky probleskávající temnou oblohou tryskala pestrobarevná záře laserového ohně. Velkolepé bzučící stvoly světla a příjemné sálající teplo, to se mi vždy vybavilo, když jsem zašátral v paměti. Špatný obraz (bůhvíkolikátá to byla kopie), špatný překlad a navíc špatná slyšitelnost zvuku (za to ovšem mohla televize), to vše ustoupilo radostné energii, kterou byl film nabit.

       Pak se mi divte. Že mám rád efekty a že se s tím netajím. Vždyť vám to musí být jasné - jinak to nejde.

       Žiju teď pod slabým, ale zato neustávajícím napětím. Až někdy v září - celý měsíc, dovedete si to představit, celý měsíc! - ho uvidím znovu, v letním kině. Hvězdné války! Mám doma knížku s pěkným barevným obalem, jenže jsem si dal slib (dost teatrální, že?), že si ji přečtu až po filmu. Týrám se. Ale vytrvávám. Mučím se. O to větší odměna mě čeká v ten vytoužený Den. Přímo slast.

       Hvězdné války. Film, film, film. Knížka. Comics. Hvězdné války na stovky způsobů. Vidět, přečíst, prohlédnout. Jenom se při tom nezalknout. Honem.

       Napětí stoupá, klesá - kolísá. Nějak divně. Píše morseovou abacedou. Vím co. Píše: „Hvězdné války, Star Wars!“

       ... abych tak činil častěji.

       10.8.1991

       Konečně! To je v současných SF kruzích často používané zvolání. Ozývá se z kdejakých úst a nyní ho můžeme slyšet i od těch, kteří si oblíbili zvláštní literárně-umělecký útvar nazývající se comisc. „Konečně!“ volám společně s nimi. Nakladatelství Comet připravilo pro své čtenáře pořádnou pecku. Barevného SAUDKA! Sice více než dvacet let starý kreslený seriál neobyklého čtvercového formátu, avšak ještě dnes příjemné počteníčko. Scénář roztomilého příběhu o dívce Muriel, která se zamiluje do jednoho „anděla“ - tedy příběhu Muriel a andělé -, napsal Miloš Macourek a ilustracemi naplnil náš společný oblíbenec (doufám!) Kája Saudek. Kresby jsou více comics oproti stylu, na nějž jsme u něj zvyklí, ale ne že by tím pádem byly nějaké horší - spíš naopak! Lze vychutnávat každý tah, každou barvu.

       Otevřete knihu a jste ihned vtaženi do děje, jenž vás zavede do současnosti, ukáže vám svět budoucnosti a ocitnete se i na planetě obrů Tamaro. Obdivujete se krásným ženám a svalnatým mužům, usmíváte se (a mírně vám hořkne v ústech) nad proradnými úklady generál-seržanta Xerona, představitele všeho zla lidské společnosti, který se ve snaze „zachránit“ armádu před zrušením neštítí chladnokrevně vraždit. A na závěr vás coby uvolnění čeká miloučký happyend, který vnáší do srdce mír, přesně podle ústředního hesla příběhu „Make love not war“.

       Píše Roman Štědronský

       Bubovická 160

       262 72 Březnice

       10.8.1991, večer

       Jak se vám nezdá (protože je to nepopiratelný fakt), jednotlivé části mého Never ending letter si odporují, nebo jsou aspoň vzájemně polarizovány. No to se ale nedivte, takovej už je člověk! Všechno je v pohybu, všechno se mění. A nálada, ta je méně stálá než aprílové počasí!