Všechna práva © Interkom 1984 - 1991

       Dnes přinášíme povídku autora, jehož román Bože jak hluboko jste klesl, byl nominován mezi pět nejúspěšnějších v tomto ročníku CKČ.

       Není v našich možnostech představit celý román a proto přinášíme jednu z povídek Z.P.

       

       

       John Šebek si otřel ústa hřbetem ruky a posadil se.

       - Konečně jsem zjistil, co je to Bůh, řekl Ngo.

       Ngo byl odborník na výpočetní techniku.

       Computer engineer.

       Měl obrovskou náušnici v nose, na krku amuletový váček a kolem beder sukénku z listí.

       - To je zajímavý, řekl Šebek, představ si, dneska jsem měl nádhernou holku. Bílý hrdlo, sedm litrů čerstvý krve...

       John Šebek byl upír.

       - Kruci, ty mě neposloucháš, rozčílil se Ngo, pořád ty tvoje holky, nic jinýho tě nezajímá!

       - Promiň, povídej. Je tu pěkný vedro, co?

       Ngo zamručel a uraženě se odvrátil. Přiložil na oheň.

       - No tak, nenech se prosit.

       Ozval se počítač. Šebek otevřel dvířka a hodil do něj otep slámy.

       - Co je to Bůh, Ngo?

       Ngo se otočil.

       - Bůh je sedmnáct a půl terabyte operační paměti, řekl pomalu a slavnostně.

       - No tohle!

       Šebek se podíval na počítač.

       - Takže když dáš dohromady sedmnáct a...

       - Už jsem dal. Mám dokonce jednadvacet terabyte.

       Šebek si trochu odsedl a posvátně se zahleděl na počítačová dvířka.

       - Takže tohle je...

       - Právě že ne, povzdech si Ngo.

       - Jak to?

       - Nevím. Prostě se nic neděje. Občas to zařve a chce slámu. Stejně jako dřív. Jinak se ale vůbec nic neděje, sakra.

       Ngo praštil pěstí do podlahy.

       Počítač zařval. Šebek otevřel dvířka a vhodil do nich otep slámy. Nahlédl dovnitř.

       - No jo, řekl pak, a co když se Bůh nijak neprojevuje. Třeba Bůh znamená, že se nic neděje.

       - Pitomost, řekl Ngo, úplná pitomost!

       Šebek pokrčil rameny.

       - Bude přemejšlet, řekl pak Ngo.

       Vstal, vzal dvě chrastítka a rytmicky je rozezvučel.

       - Umba, umba, umbaba...

       Vyrážel hrdelní zvuky a podupával kolem ohně.

       Šebek otevřel dvířka počítače a vlezl dovnitř.

       V počítači stálo sedm krav. Za nimi byla hromada hnoje a vedle hnoje seděl Garry a potil se.

       Garry byl plešatý starší chlap v pomačkaných kalhotách a tvídovém sáčku. Byl to hlavní počítačový technik.

       Hardware engineer.

       - Halo!, zavolal upír Šebek a skočil do počítače.

       V kopuli počítače poletovalo hejno much.

       - Sakra tady je dusno, řekl.

       - Zdar, řekl vlídně Garry, strašný dusno, strašný.

       Šebek sáhl na radiátor.

       - Au, uskočil, úplně vařicí. A venku takovej pařák...

       - Nojo, a navíc ten hic z hnoje.

       Šebek se usadil vedle Garryho a nabídl mu cigaretu.

       - Jak je?

       - Nuda. Hlídám krávy. Jednadvacet terabyte a na hovno.

       - Nojo.

       Krávy měly hlavy propojené drátem v bužírce. Nezúčastněně žvýkaly seno.

       - Měl jsem senzační holku, spustil upír, představ si, krásný hrdlo a vynikající krev.

       - Sakra... To se tak někdo má, řekl závistivě Garry.

       - Zaplatila mi sedm stovek předem a když byla mrtvá, přidala ještě tři sta!!

       - Hm... To já ještě nikdy mrtvej nebyl, já si to nemůžu dovolit. Nemám na to.

       - Tak si najdi lepší práci.

       - To je těžký...

       - Hele, tohle je prej Bůh, změnil téma Šebek.

       - Měl by bejt. Bůh je prej sedmnáct a půl terabyte a tady je jednadvacet. Každá kráva má tři tera.

       - A?

       - Nic. Nefunguje to. Stojej a mlčej.

       Garry zívl.

       - To je vedro, to je hrůza. Skočím pro pivo, co ty na to?

       - Fajn. Hoď sebou!

       Druhá kráva zleva se podrbala ve vlasech a odepnula drát v bužírce.

       - Už mám dneska toho vedra tak akorát. Zabalíme to, ne?

       - Jasně!

       - Dobrej nápad.

       - Jdeme, zejtra je taky den.

       První kráva vytáhla zrcátko a růž. Přejela si rty, zkontrolovala je v zrcátku a lehce přelízla jazykem.

       - Docela ráda z toho dusna vypadnu, šla bych na plovárku, co vy na to?

       - Dobrej nápad, já jdu taky, schovala druhá kráva do kabelky hřeben.

       - Naschle, pozdavil je Šebek a kývl hlavou.

       Počítač ztichl.

       

       Garry přinesl dva lahváče.

       - Á, holky už jsou pryč... no, alespoň bude klid. Vodpoledne je tu vždycky klid. Na!

       - Dík.

       Ťukli si a napili se.

       - Dobrý, pochválil Šebek, hm... Plzeň. Nemáš se tu tak zle!

       - Nojo, pivo je to jediný, co tu člověk má. Dobrý pivo v ledničce, to je v tomhle vedru základ, no ne?

       - Jasně.

       Šebek si otřel pot.

       

       Otevřely se dveře od kotelny.

       - Tak co, strejdo končíte?, zavolal Garry.

       Ve dveřích se objevil Bůh.

       - Jo. Dal jsem to na automatiku, mrkni na to občas, jo?

       Bůh byl malý a podsaditý. Měl pleš. Oprášil si motérky a o koleno vyklepal rádiovku. Zakašlal.

       - Kruci... je tam plno mouru.

       - To chce pivko!

       - To víš že jo! Už se nemůžu dočkat!

       Bůh nadskočil a zachytil svou svatozář. Stáhl ji a oprášil rukávem montérek. Pak si ji opět dal nad hlavu.

       - Už je to celý zašlý, zašklebil se.

       - Hele strejdo, a proč vlastně topíte, když je takový horko?

       - Předpisy..., pokrčil rameny Bůh.

       Otevřel dvířka trabanta.

       - Garry, otevřeš mi?

       - Jo, hned.

       Garry vytáhl rezavou roletu. Trabant zaburácel a odjel.

       - Vždycky to tu zasmrdí..., zašklebil se Garry.

       - Ale jezdí mu to.

       - Někdy...

       Garry vyhlédl ven.

       - Páni, tam je dneska pařák...

       Šebek dopil pivo a odložil lahev.

       - Půjdu, řekl.

       - Za ženskejma??

       - To víš, nějak se živit musím, ne?

       Zachechtali se.

       Garry sáhl na radiátor a sykl.

       - To je fakt síla! Podívám se mu na tu automatiku.

       - Hele, Garry, proč se vlastně snažíte naprogramovat Boha, když vám tu jeden topí?

       - Proč... proč?? A kdo by asi topil, ty chytrej, nevíš?

       - Hm. Aha. Tak já jdu. Měj se!

       - Ahoj!

       V kopuli počítače bzučelo hejno much.