Všechna práva © Interkom 1984 - 1991

       Byl jednou jeden dánský spisovatel mainstreamu, který si udělal exkurs do SF. Zřejmě mu někdy někdo řekl, že mu život připadá jako sekaná - což o to, to není zas tak neobvyklé, a pan spisovatel se rozhodl to domyslet do důsledků. Což o to, nápad je dobrý, prostředí promyšlené, postavy prokreslené, celkem tradičně lidstvo spasí láska, tedy všechny předpoklady k úspěchu. Ale výsledek veškerého úsilí je právě jen dobře napsaná kniha, nic víc. Bez chuti a zápachu, bez onoho kouzelného pocitu nahlížení do jiných světů.

       Není rozvleklá, to ne, dokonce má spád, ale nemá kouzlo, je cizí a chladná, nějakým záhadným způsobem připomíná soudní spis. Myslím, že je necitlivá. Autor nepíše, jen odvádí dobré řemeslo. Dějí se věci, a autor je podává takovým způsobem, že člověk si říká: ano, budiž, a co má vlastně být?

       V Dánsku to prý byl bestseller. Je snad chyba v tom, že nejsem Dánka?

       

       Jsem přesvědčena, že autor má doma akvárium. Tentýž uzavřený svět, který líčí ve svém románu, pozoruji často za sklem svých akvárií, kde ryby jen číhají na to, jak by jedna druhou sežraly a mláďata musí být mimořádně schopná, aby nebyla sežrána okamžitě po vylíhnutí.

       Podobný svět extrapoluje Harníček do světa lidí: líčí jedno jediné, velké a chátrající město, kde se lidé neživí ničím jiným, než lidským masem, tedy vlastně svět, aspoň z pohledu akvaristy, dokonale přírodní. V mých představách ostatně onen tolik vychvalovaný návrat k přírodě vypadá právě takto, každý, kdo něco ví o přírodopisu, ví, že příroda není nijak podobná vyprávěnkách o srnečkovi Bambim, že je to vysoká škola vzájemného požírání.

       Harníček je si zřejmě vědom, že lidé v jeho městě se musí dříve nebo později vzájemně sežrat, že je to způsob života naprosto neperspektivní. Dá tedy svému hrdinovi možnost, pustí ho za hranice města mezi vegetariány. Masožravec ovšem zůstane masožravcem...

       Knížka má netradiční formát a na každé straně tečou potoky krve. Je to to, čemu se říká drasťák. Nicméně je dobře postavená, gradovaná a velmi čtivá. Není ovšem pro slabší povahy. Ale je dobrá, velmi dobrá.