Všechna práva © Interkom 1984 - 1992

       O krakovském Euroconu 1991 a jeho organizaci už bylo napsáno dost nevlídných slov. Měl však i kladné stránky, k nimž je třeba započítat udělení ceny Euroconu K. Saudkovi. Protože se k tomu Tomáš ani Michal nerozhoupali, jako přímý učastník chci o této události podal svědectví.

       Organizátoři si pospíšili a první jednání zástupců zúčastněných států svolali hned první den, kdy zkušené jádro čs. výpravy v podobě Evy Hauserové ještě nedorazilo. Tak se stalo, že v okamžiku, kdy Wiktor Bukato (později zvolený do čela ESFS) začal svolávat účastníky, jsme byli přítomni jen tři: Tomáš Jirkovský, Michal Bronec a já. Vytvořili jsme tedy delegaci a bleskově se poradili o hlavním bodu programu, kterým bylo udílení cen. Bylo jich celkem pět: mezi spisovateli byl favoritem místní občan Stanislaw Lem (usoudili jsme, že nemáme k dispozici konkurenceschopného autora), mezi časopisy vyhrála Ikárie loni, fanziny jsme téměř žádné na ukázku neměli. Hodlali jsme navrhnout Zdeňka Rampase jako organizátora, u ostatních delegací nadšených loňským Euroconem v Holandsku však neměl proti jeho organizátorovi šanci. Soustředili jsme se proto na kategorii výtvarníků a navrhli Káju Saudka. Díky Michalovým zásobám (3x Kája Saudek, Conan aj.), které jsme vrhli mezi delegáty, začaly naše šance stoupat, protože ostatní nebyli podobně připraveni a jejich pokusy jsme potřeli kvantitativně i kvalitativně. Když jsme potom druhý den (kdy probíhalo definitivní hlasování), tentokrát už s Evou H., uzavřeli navíc několik výměnných spojenectví, výtvarnou kategorii Kája vyhrál. Ostatně si výhru za svou dlouholetou činnost plně zaslouží. Cenu, kterou tvoří poměrně zdařilý bronzový odlitek, jsem vymámil z organizátorů až po skončení Euroconu. Slavnostní předávání cen totiž odpadlo z důvodu, že někdo (nejspíš uklízečka) zamkl místnost s cenami. Po návratu jsem Káju informoval a dohodli jsme se, že mu cenu předám před SF veřejností při vhodné příležitosti, nejlépe na nějakém conu, kde se oba sejdeme. K tomu však dlouho nedošlo a tak cena odpočívala u mne doma na skříni dost dlouho.

       Byl jsem na Euroconu poprvé a tak jsem teprve zde měl možnost přečíst si pravidla pro udílení cen. Patří k nim povinnost poslat vedení ESFS nejméně 2 měsíce předem příslušný návrh (což ostatně skoro nikdo nedodržel) a některé další věci, které jsem už zapomněl. Nicméně se domnívám, že bychom tuto příležitost neměli promarňovat a pokud se Eurocon uskuteční (mj. jsme ho situovali do Zábřehu), v duchu těchto pravidel někoho navrhnout. Pokud se na zasedání vezmou materiály nebo alespoň silná slova ve prospěch našich kandidátů, mohli bychom něco utrhnout. Namátkou uvádím opět Z.R., T. Rotrekla nebo některý z lepších fanzinů (např. AF 167).

       

Týden po 70. narozeninách Stanislawa Lema (12. 9. 1991) se v Polském kulturním středisku na Václavském náměstí uskutečnil večer k tomuto výročí. Před několika desítkami přítomných vyprávěli o svých setkáních a autorem a jeho dílem překladatelé Jaroslav Simonides, Helena Stachová, František Jungwirth, Erich Sojka a Pavel Weigel za Společnost Stanislawa Lema, která akci organizovala. Souběžně instalovaná výstava obsáhla poprvé u nás úplný soubor všech Lemových knih dosud vydaných v Polsku a Československu, dále fotografie, články, dopisy, ilustrace, informace o SSL a další doklady. Na závěr byl promítnut film režiséra Andrzeje Wajdy Przekladaniec (Propletenec), natočený podle Lemova námětu.

       O několik dní později uspořádalo podobný večer i PKS v Bratislavě, na jehož přípravě se podílel bratislavský člen SSL Jozef Svítek. Související výstava obsáhla čská a slovenská vydání Lemových knih.