Všechna práva © Interkom 1984 - 1994

       Již určitě víte, co je Bohemiacon, ale myslím nebude na škodu, když to zopakuji.Bohemiacon 94 je první český národní con, který se uskuteční od 25. do 28. srpna na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem.

       Již nyní máme rekord v počtu zahraničních čestných hostů, kteří písemně přislíbili účast. Je to W. Jeschke, H. Harrison a nakladatelství Najáda chce přivést francouzského „ledaře“ Arnaulda. Jsme v jednání s A. Sapkowskim a přes V. Ríšu zveme K. Bulyčova. Při získávání zahraničních hostů nám velmi pomohli dr. Josef Nesvadba a Ivan Adamovič, kteří se naší akce také zúčastní. Dále dlužíme poděkování V. Talašovi za jeho snahu přivést T. Pratchetta, což vypadalo velmi nadějně. Bohužel se pan Pratchett pravděpodobně zúčastní Worldconu v Kanadě, který se koná ve stejném termínu. Takže snad někdy jindy.

       Z osobností české SF přislíbili účast O. Neff, J. Nesvadba, kompletní redakce Ikarie, F. Novotný, V. Talaš, J. Olša, M. Klíma, M. Bronec, V. Kadlečková, E. Hauserová, C. Biedermannová, pozváni byli I. Železný, J. Kořán, M. Benda, M. Zeman a další.

       Z pořadů bych jmenoval debaty o české a světové SF a F, ediční plány nakladatelů a slavnostní uvedení několika titulů na trh, C. Biedermannová a feminismus proti zbytku světa, E. Hauserová a ekologie proti zbytku světa, pokud přijede J. Kořán, jistě dodá lesku debatě SF, sex a budoucnost, dále pak soutěž o fana roku - testy ve znalostech SF literatury a soutěž o pangalaktický Megacloumák.

       O přihlášky si pište na níže uvedenou adresu, v Praze jsou k mání ve Fancentru, Najádě a U Jednorožce, v Ústí nad Labem pak na schůzkách SFK Nazca, což je každou středu od půl páté U Nemocnice 1 v podkroví.

       Zároveň prosíme vydavatele, podnikatele a movité fanoušky, kteří by chtěli akci nebo přímo některý pořad sponzorovat, aby se obrátili na nás či na Z. Rampase. Nabízíme velmi zajímavé podmínky.

       Závěrem bych rád apeloval na SF kluby. Každému jsme podle seznamu poslali několik přihlášek a letáků, bohužel si myslím, že ne vždy našli adresáta. Takže pokud jste je neobdrželi, napište nám.

       Všechny Vás prosíme o spolupráci. Propagujte akci ve svých městech, množte přihlášky i letáky, dejte o akci vědět ve školách a podnicích ve Vaší obci. Čím více Vás přijede, tím budou naše služby levnější. Pokud chcete místo a čas pro Vaše klubové pořady, dejte nám vědět, abychom Vám mohli připravit důstojné podmínky.

       Nashledanou se těší

       

       

       tel.: 047/417 11 M. Sábo Jr.,

           /460 60 V. Krump,

           /403 63 V. Fořtík

       - vše ve večerních hodinách

       Nemožné se stalo skutkem a v UKDŽ, které se dnes asi jmenuje jinak, se po letech konalo něco, připomínající staré pražské burzacony. Vedle hlavního programu souvisejícího s organizovanou změnou majetnického vztahu ke knihám proběhlo divadelní představení a ...

       Beseda s Ondřejem Neffem začala půl hodiny po stanoveném termínu kvůli pozdnímu příchodu hlavního účastníka. Jak už to na podobných akcích bývá, řeč přeskakovala od tématu k tématu a nesla se spíše v obecné rovině. ON začal s celkovou situací ve fandomu a rozhodně demytizoval „zlatý věk“ v 80. letech, když prohlásil, že české SF knihy (včetně těch jeho) mohly mít tak velký úspěch jen díky tomu, že vycházely zřídka a neměly takřka žádnou konkurenci v podobě překladů. Proto současnou situaci na knižním trhu, kde je angloamerická SF jednoznačně v převaze, nepokládá za špatnou. Po dotaze, co soudí o používání anglicky znějících pseudonymů českými autory, vzpomněl čtenářského dopisu, který už v jedné z prvních Ikarií předstihl dobu a předvídal, že čeští autoři budou psát kvůli komerčnímu úspěchu pod anglickými jmény. ON přiblížil situaci na příkladě Gooky a zmínil se i o pseudonymové praxi v USA, kde spisovatelé při volbě krycího jména překvapivě dávají přednost pseudonymům působícím skandinávsky. Dále došlo na vztah SF a mainstreamu, resp. „umělecké literatury": nakolik jsou tyto oblasti oddělené, existuje-li vůbec ještě mainstream a nerozpadl se na jednotlivé subžánry, hraniční oblasti - např. Páralovy romány 80. let (podle ON zpestřily paletu jednotlivých odnoží SF, ale do mainstreamu nevnesly nic nového) anebo může-li nějaké dílo být přínosem jak pro SF, tak mainstream (ON o takovém neví, ale nevylučuje, že ho už někdo píše). I. Adamovičem nadhozený problém přehlížení SF v novinách i literárních časopisech není podle ON nijak tragická záležitost, protože podle jeho vlastní zkušenosti i ti nejlepší kritikové neznají SF natolik, aby ji mohli hodnotit skutečně fundovaně, mimoto mají pro fandom daleko větší význam recenze v Ikarii. I. Adamovič se dále snažil podsunout ON myšlenku o jakési diktatuře precedensů, kdy např. v hard SF jsou kosmické lodě tradičně líčeny jako stroje a ne např. organismy, což zužuje možnost volby dalším autorům, ON to však odmítl s poukazem na obecnou platnost fyzikálních zákonů. Podle ON je vůbec současná doba výjimečná tím, že máme dobrou představu o tom, co nás v blízké budoucnosti čeká, neboť se završují trendy, jejichž vývoj jsme mohli sledovat desítky let (ON užil jako příklad vývoj magnetického záznamu fotografie, který byl očekáván už od 60. let), což ale vede i k přeceňujícímu názoru veřejnosti na vědu, podle něhož „nebyl lék na AIDS ještě vyvinut jen kvůli nějakémi židobolševickému spiknutí“. Poslední fází besedy byla diskuse o jazyce literárních děl, kterou zahájil jeden z posluchačů kritikou stylu Milénia, jmenovitě pak slova skrín, které je nehezké, nečeské a programátoři je stejně neužívají. Vzápětí se přihlásil vedlesedící programátor, který tak běžně mluví. ON odpověděl obecnějším proslovem o nesnázích, jaké mají Francouzi a Němci s plně přeloženou počítačovou terminologií a proč on psal tak, jak uznal za vhodné. Kvůli opožděnému začátku byla beseda po hodině utnuta, závěrečnou větou ON bylo ujištění publika, že pracuje na pokračování Milénia.