Všechna práva © Interkom 1984 - 1995

Jak tak porůznu poslouchám diskuze a čtu články o feminizmu, přestává mě to bavit. I když je o nás mužích všeobecně známo, že na sobě necháme štípad dříví (že, Arnolde i ty, Jaen-Claude a ty, Dolphe samozřejmě taky?), přece jenom už toho začíná být i na nás trochu moc. Chtělo by to vzedmout pořádnou vlnu maskulinizmu, abychom konečně dosáhli rovnoprávnosti se ženami.

       Onehdá jsem si v Rudém právu přečetl, že po roce 2006 mají odcházet muži do důchodu v 62 letech a bezdětné ženy v 61. To, že sdětné ženy chodí do důchodu dříve, jaksi vyplývá samovolně. Je tohle nějaká rovnoprávnost? Samozřejmě že není!

       Pomineme-li pro začátek sdětné ženy, čím si ty bezdětné vysloužily privilegium jít na zasloužený odpočinek dříve než muži (jedno, zda bez- či sdětní)? Všechny statistiky jednoznačně prozrazují, že průměrná délka života žen je o jeden rok až mnoho let (v závislosti na stupni utlačování a vykořisťování) delší, než průměrný věk mužů. Pohlédneme-li na celou věc z ekonomického hlediska, znamená to, že muži pracují více let a důchod pobírají po kratší dobu, než ženy, tudíž na ženy vlastně tvrdě doplácejí. Kde je ona do všech stran vytrubovaná rovnoprávnost? Budu slušný, a proto řeknu, že nikde.

       Nyní ještě pár řádků k ženám sdětným. U nich se důchodový věk snižuje za každé živě porozené dítě. Nevím přesně o kolik, to v Ruděm právu nebylo, ale počítám, že alespoň o jeden rok. Proč tomu tak je? Je snad prokázáno, že zrozením potomka se úměrně zkracuje věk matky? Není. Půjdeme-li na celou záležitost opět přez prachy, vyjde nám, že sdětná žena odpracuje (a tím i odevzdá státu) ještě mnohem méně, než bezdětná. Jednak nepracuje a je státem finančně podporována po dobu mateřské dovolené, druhak odchází dříve do důchodu, což opět zkracuje dobu odpracovanou ve prospěch společnosti. Pravda je, že v případě narození více dětí najednou trvá mateřská dovolená stejně dlouho, jako při narození jednoho. Důchodový věk se ale snižuje za každé dítě.

       A to je samozřejmě pouze jedna kapka v moři nepravostí, vykořisťování a utlačování mužů. Všude, kam se podíváte, narazíte na podobné problémy, většinou ještě mnohem palčivější. Proto vás - poslední zbytky mužů ve správních orgánech a mašinériích státních zastupitelstev - vyzývám, abyste se konečně ozvaly a začaly prosazovat naše práva. Jinak se totiž může stát, že se udřeme k smrti.