Všechna práva © Interkom 1984 - 1995

Dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu - a jen o kousek blíže leží styčný bod polemiky pana Filipa Gotfrida s „divadelní recenzí“ pana inženýra Rudolfa Stránského (viz. IK 12/94 a 1-2/95). Kdyby se nejednalo o jediný negativní ohlas z řad čtenářstva na tak jednoznačný odstřel CB, nestál by zřejmě za více něž pokrčení ramen. Takto však autor nejprve upozorní na takřka celostránkový rozsah „recenze“, aby vzápětí věnoval třičtvrtě stránky polemice s posledním, s tématem je okrajově souvisejícím, odstavcem (sic!). V rámci své obhajoby uměleckých kvalit Pavlíny Filipovské a Josefa Beka pak znemožní autora a tím i celou „recenzi“ show CB. A proč věnoval tolik úsilí kritice něčeho o co vůbec nešlo? Možnosti jsou dvě: Za prvé - polemik je fanoušek obou zmíněných umělců a na jakoukoli negativní zmínku o nich v tisku, rozhlase a televizi reaguje dopisem do příslušné redakce. Fanouškovská ztráta soudnosti je jevem smutným, leč omluvitelným.

       Druhou možností je, že polemik je ctitelem CB. Muž obhajující feministku je ovšem sám v rozporu s učením o naprosté rovnoprávnosti. A hlavně - je mnohem elegantnější udělat z autora osla na základě s CB nesouvisejícího rozboru jednoho, z kontextu vytrženého, odstavce. Této teorii by nasvědčovala i jedna poněkud nelogická věta, kterou si dovolím ocitovat: „Carola se určitě ozve sama, o ní se nebojím, a krom toho s Vámi nesouhlasím.“ Načež následuje rozbor písní Pavlíny Filipovské ve srovnání se současnou pop-music (rád bych poznamenal, že až bude nějaký současný interpret působit na scéně stejně dlouho jako Pavlína, bude mít na svém kontě také spoustu zapamatovatelných hitů). Celá polemika je prostě zavádějící a pohybuje se v oblasti různosti vkusu a zřejmě i generací. Závěrečná výzva k soutěži o diváckou přízeň je už pouze demagogickou pointou celého článku.

       Chtěl bych tímto textem upozornit, že původní problém je někde úplně jinde. Já sám považuji „divadelní recenzi“ za negalantní, leč v celku pravdivé upozornění. Osobně estrády CB (v mírně pejorativním významu tohoto slova) nenavštěvuji a nezajímají mě. Původní novost a originalita již vyprchaly a navíc většinu veselých historek ze života jsem už nejednou slyšel. Ovšem když se něco podobného začne dít na cizí přednášce o cyberpunku jsem touto, doufám přechodnou, ztrátou sebekontroly CB znechucen (pokud se tak stalo na přání přednášejícího, pak nechápu ani ho). Nechtěl bych se totiž dožít chvíle, kdy na přednášce např. o UFO vystoupí CB v diskusi o létajících talířích s legrační příhodou o umývání nádobí jejím manželem. Tohle se prostě nedělá ani pod sebeušlechtilejší záminkou (minimálně s ohledem na vlastní image). A o to tu šlo.

       

       

P.S.: Mnohem pokleslejší by mi připadala estráda s Dádou Patrasovou, Carolou Biedermannovou a skupinou The Rangers (dříve Plavci).