Interkom: Koho a kam

Jak ve svém článku o Akademii sffh (IK 9/95) autoři píší, že reforma CKČ je nevyhnutelná, tak jako porotce (a autor obesílající Mloka) si to myslím také. Nad snahou o vytvoření Akademie, pokud bude fungovat, jak „předkladatelé“ navrhli, nelze než jásat.

Výsledky nynějšího ročníku Ceny Karla Čapka byly pro některé neúnosné, což ilustrují výroky „na předních místech se umístily dekadentní hříčky, které nic nikam neposouvají“ a to, že nebyla udělena hlavní cena Mlok. Protože jsem spoluautorem právě takovéto dekadentní hříčky, mě to celé zarazilo. Vím, jak jsme „Dobro vítězí“ psali, a bylo mi jasné, že Mloka nezíská. Ale že Mloka nezíská ani Oblukův „Leviathan“, to jsem si vážně nemyslel. V historii CKČ se objevilo pár věcí, kterým dát hlavní cenu bylo dost problematické. A i to, že jsme vyhráli kategorii povídka, mě upřímně překvapilo. Proto jsem zprvu bral Zdeňkova slova jako obvinění, které mi pak zkazilo celý večer. Naštěstí se mi to v hlavě rozleželo a došel jsem k závěru, že tento ročník soutěže byl asi velmi slabý, když jsme s Dobrem zvítězili. A protože vím, jak se v CKČ hodnotí, mám tady pár námětů na změny.

1) Změnit zastaralé hodnocení pomocí šestipatrové pyramidy (jedno první místo, dvě druhá, tři třetí až šest šestých s tím, že každý vyšší dostává dvojnásobek bodů). V dnešní době je to zbytečně moc, už například v kategorii románů, kterých bývá do dvaceti. Bohatě stačí třípatrová pyramida, tedy bodové ohodnocení pro šest děl. Možná, pokud by bylo třeba, přidat pro nejsilnější kategorie ještě jedno patro.

2) Vrátit se k původní dvoukolové struktuře. V první by šlo o selekci vyloženě špatných děl „řadovými porotci“. To dílo, které by získalo kupříkladu nadpoloviční počet ze všech dosažitelných bodů, by postoupilo do dalšího kola. V tomto druhém kole by dále hodnotili pouze porotci sestavení z Akademie (ti, kteří by měli zájem, čas a pod.).

3) Akademici by určili první tři místa v každé kategorii a dohodli se (hlasovali) pro dílo, které získá Mloka. Nemělo by nikde být určeno, že by Mloka nemohla získat mikropovídka. Dále by vybrali autora nejzajímavějšího textu, který by získal označení, jako například „Autor CKČ XX“ (autoři jimi „označkovaných“ děl by pak měli možnost s těmito hodnoceními volně nakládat) a dali k dílům druhého kola tzv. index otisknutelnosti, který by umožnil jak autorům, tak diggerům snadnější přehled.

4) Zrušit Kočas, který je koulí na noze organizátora Parconu a který znemožňuje otisknutým uplatnit svá díla v komerčních publikacích. A nebo v Kočase zveřejněné (se souhlasem autora) texty honorovat.

5) Na Parconu vyhlásit všechna uvedená hodnocení (první tři, Mlok, Autor CKČ) a ještě Cenu porotců, tedy dílo, které v (základním kole?) získalo nejvíce bodů (v procentech). Díky tomu, že Parcon je asi největším setkáním fanů, vydat na něm nějakou tiskovinu, která by byla něco jiného než v IK zmiňovaná Ročenka, v níž by se objevily celkové výsledky CKČ.

6) Původní nápad s každým textem posílat tzv. startovné, ze kterého by se platili porotci za jejich dřinu a peněžité prémie pro vítězná díla, je diskutabilní, protože CKČ se více posouvá do oblasti soutěže pro začínající a poloprofesionální spisovatele (pokud by se tak stalo, byla by dobrá finanční diferenciace jednotlivých kategorií). Peněžní přebytky by se převáděly na další ročník CKČ.

Jinak vytvoření Akademie, snad až na titul SFDr, beru jako velmi dobrou a z jiných odvětví (zubařství, Czech made) ozkoušenou věc. Můj osobní názor je, že by Ročenka Akademie měla vycházet začátkem roku samofinancováním ze zdrojů Akademie a mohla by se vkládat po vzoru reklamních sešitů do časopisů a knih jako je Ikarie, IK, atd... (ne-li se v nich přímo otisknout). Slavnostní vyhlášení by pak proběhlo na Parconu.

Jinak všechny čtenáře IK zdravím ze zeleného pekla, ve kterém skutečně poznáte, že lidé, kteří vás obklopují, jsou naprostí debilové. Ale kvůli tomuhle poznání za to vojna stojí.