Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

       Hlavním tématem jarní porady fandomu v Březové nad Svitavou byla otázka zvýšení prestiže Ceny Karla Čapka. Na poradě byla nadhozena spousta nápadů a problémů, ale nejen při této příležitosti se ukázalo, že fandom, jeho porady a Rada nejsou nástroji pro řešení problémů sci-fi hnutí. Na každé poradě mne vždy znovu a znovu překvapuje, že inteligentní lidé nejsou schopni vyřešit pár poměrně jednoduchých problémů. Jenže chybí to hlavní, skutečná vůle něco řešit a člověk manažerského typu, který by vedl fandom ke skutečné práci a k výsledkům. Porady jsou v podstatě místem, kde se tlachá, předvádí chytrost, rýpe a kritizuje. (I když to potom v „zápisu“ z porady vypadá jinak..) Rada fandomu není schopna ani řídit vlastní poradu, jak by mohla být schopna řídit fandom? Je pravda, že i kdyby se našel skutečný manažer, narazil by asi tvrdě na bariéru. Každý totiž má pocit, že má co říct k problému a že má pravdu. Málokdo z fandomu je ochoten a schopen přijmout jiný názor než ten, který ve své chytrosti vymyslel sám. Dokonce ani nevidí, že když se jeho názor trochu přeformuluje, zjednoduší a oprostí od balastu, bude téměř shodný s názorem člověka, se kterým se pořád hádá. Určitě existuje kompromis, na který by měli všichni přistoupit. K tomu kompromisu je musí někdo přivést, uvést jej v život a to právě, jak se obávám, bude problém. Kompromis zřejmě neuznají všichni za závazný a protože fandom je dobrovolné sdružení, určitě se spousta rýpalů nebude cítit povinna rozhodnutí manažera respektovat. V práci je to jednoduché. Někdo je šéf a ovlivňuje činnost podřízených. Různým stylem a pomocí různých nástrojů. Většina nástrojů ale u volně vázané skupiny, která se schází jen jednou za čas, nepřichází v úvahu. Jakým způsobem docílit výsledků, kdo k nim fandom dovede a jakým způsobem? V podstatě by se snad dalo spolehnout na to, že stejně jako Radě stále prochází skoronicnedělání a flegmatismus, prošla by i manažerovi jeho aktivita. Musel by mít ale v ruce nějakou skutečnou moc, razítka a zplnomocnění a samozřejmě důvěru a podporu alespoň několika lidí. To bohužel není tak samozřejmé. I když máme všichni rádi sci-fi a fantasy a podobně, jsme různí lidé s různými charaktery, návyky a životními podmínkami. Obávám se, že výraznější podporu by těžko mohl někdo očekávat. I proto, že ve fandomu se hrozně hraje na zásluhy. Na Mloka za zásluhy a Ludvíka za zásluhy nejsou navrhováni ti, kteří něco momentálně něco významného dokázali (kluci z Ústí), ale klidně ti, kteří už několik let ve fandomu aktivně nepracují a sci-fi dění sledují jen pasivně z povzdálí. Taková cena nemotivuje. Ano, uznávám zásluhy všech starších, chytřejších, vzdělanějších, zkušenějších, zasloužilejších členů fandomu, ale nimrání v minulosti nám nepomůže k tomu, co by snad mělo být cílem fandomu - totiž 1. propagace sci-fi, fantasy, hororu, her atd, 2. informování čtenářské a hráčské obce, 3. vytváření podmínek pro objevování nových autorů a pomáhání jim, 4. pomoc při pořádání akcí pro příznivce a fanoušky. Kvůli tomu by měl být fandom zachován a jeho činnost rozvíjena.

       Manažerem pravděpodobně nebude nikdo z Rady, protože ta už měla dostatek příležitostí něco dokázat. Dokázala toho dost, ale v minulosti. Pokud nyní chybějí peníze na ceny soutěže Ceny Karla Čapka, pokud nejsou peníze na registraci ochranných známek (raději se tedy bagatelizuje jejich význam), pokud Rada není schopna sebemíň pomoci při organizaci Parconu a vydání Kočasu, pokud jen brečí, že tohle a tohle nejde, pak asi potřebujeme někoho jiného. Musí to být skutečně manažer. Možnosti fandom má. Objevili je kluci z Ústí, objevujeme je i my, objevují je i jiní, bohužel i mimo fandom. Existuje spousta aktivit, které by fandom mohl využívat, a úlohou manažera by bylo jejich využívání koordinovat. Namátkou - Internet a skupina kolem AmberZinu, profesionální pořádání conů, těsnější spolupráce s nakladateli a redakcemi časopisů a fanzinů, využití boomu sběratelských karetních her a obliby her počítačových a řada dalších. Manažer tyto možnosti musí podchytit a systematicky využívat. Samozřejmě za pomoci jiných. Jenže to si vyžádá spoustu času a asi nikdo dneska nebude věnovat spoustu času něčemu, z čeho nemá prospěch. Nemusí sice jít jen o prospěch hmotný, třeba stačí uznání, vejítí ve známost u čtenářů a fanoušků sci-fi, nicméně by se určitá forma odměňování měla najít. Ústečáci z vlastní zkušenosti tvrdí, že peníze se sehnat dají. Dají se i vydělat. Pak by tedy manažer fandomu mohl být odměňován z peněz, které získá pro fandom. Jen na něm by záviselo, kolik to bude. Aby se mu jeho práce dařila, měl by to být nejlépe Pražák (největší možnosti jsou v Praze) a hlavně by měl mít podporu alespoň části fandomu. Na poradě mimo jiné zazněly i takové zhovadilosti, že Rada nemá žádné možnosti získání peněz a možností podpory. Nevěřím, že by například lidé jako Neff, Novotný, Ríša, Adamovič, Olša, Železný a další neměli žádné známé například v médiích a nebyli schopni pro fandom udělat alespoň to, že by zvedli telefon a zavolali někomu: „Hele, přijdou za Tebou ten a ten, prosím Tě, udělej si na ně půl hodiny čas.“ Možnosti určitě jsou. Jde o to, začít využívat ty nejvíc se nabízející a nejjednodušší, aby se mohlo se zvyšující se aktivitou fandomu a tím i sílící prestiží přijít jinam, kde už možnosti nejsou tak zřejmé.

       Prestiž fandomu klesá. Vznikající kluby, především hráčské, nevidí nic, co by jim členství ve fandomu mohlo přinést, protože fandom jim skutečně nemá téměř co nabídnout a ještě ke všemu se řada starších členů dívá skrz prsty na „kartičkáře“, „doupáky“ a „gamesníky“ jen proto, že tolik nečtou a našli si modernější formu zájmu o fantasy a sci-fi. Klesá prestiž Ceny Karla Čapka, jakožto nejvýznamnější ceny pro začínající autory. Oproti tomu stoupl zájem o cony, knížek se vydává stále víc, i když v menších nákladech, herní boom je nepřehlédnutelný, takže se asi nedá říci, že obliba sci-fi a fantasy klesá. Spíš fandom neumí podchytit nové trendy a nechává vše na jednotlivých klubech. A těm nakonec ani nepomůže. Spoléhá na klasické fanouškovství. Jenže tudy cesta do budoucnosti nevede.

       Jak jsem již naznačil, prestiž fandomu může růst jedině tehdy, když fandom bude vyvíjet oceňovanou činnost. V současné době je činnost skutečně minimální a pro nastupující generaci nezajímavá. Také ve fandomu nejsou zrovna lidé, kteří by byli schopni přitáhnout nové příznivce. Chybí vůdci, chybí idoly. Pokud se ale podaří najít způsob, jak zatraktivnit, zviditelnit a následně posílit fandom, poroste jeho prestiž. Se sílící prestiží fandomu bude stoupat i prestiž jednotlivých akcí, které fandom zaštítí svým jménem. Ať už ve fandomu samém nebo i vůči veřejnosti. Jednotlivé činnosti fandomu, tedy i Cena Karla Čapka budou tím pádem dosahovat většího významu. Je ale možné oddělit problém Ceny Karla Čapka od základního problému, což se stalo na poradě, ačkoliv se pár jedinců pokusilo nahlédnout na problém globálněji. Nízká úroveň soutěže není dána jen klesající počtem příspěvků a snižováním jejich kvality a zvyšující se mírou kritičnosti zmlsaných a otrávených porotců. Je dána nízkým významem soutěže, minimálním přínosem pro autory. Většího významu může dosáhnout jen zvýšením významu ocenění. Ocenění uděluje fandom. Větší význam musí mít tedy především fandom, který soutěž pořádá. Přesto je možné udělat něco pro zvýšení prestiže soutěže hned. Fandom musí vzbudit zájem, skutečně ohodnotit a ocenit výsledky. Nesmí se stát, že nebudou sošky nebo dokonce diplomy. Musí se udělat vše pro to, aby se vítězové účastnili vyhlašování výsledků a samotné vyhlašování musí být důstojným divadlem. Vítězné práce musí být publikovány v Kočasu nebo v časopisech. Pravidla soutěže musí být průhledná, závazná a dodržovaná. Porota nestranná a její složení pozměněné ve prospěch mladších, neopotřebovaných a nezmlsaných (A NEZÚČASTNĚNÝCH!). Oceněných příspěvků musí být menší počet. To vše zaznělo z různých úst i na poradě. Jenže konkrétních kroků se udělalo minimum a „prováděcí předpisy“ prostě nebyly vytvořeny.

       Potřebujeme se zviditelňovat, provokovat, poutat zájem. Literatura o public relations nám může poskytnout spoustu návodů, jak s minimem prostředků dosáhnout co nejvíce. Literatura o způsobech jednání s lidmi nám poradí, jak získat například sponzory a dosáhnout toho, co chceme. Marketing, reklama, skutečné řízení. To fandom potřebuje, aby mohl dál žít, nejen živořit.

       Téma jsem ještě nevyčerpal a tak budu pokračovat. Rád bych se dostal k nějakým prognózám.

       Námětem příštích pár řádků mé úvahy bude mimo jiné kritika, které se mi dostalo ještě na Avalconu. Egon Čierny si totiž zatepla přečetl úvodník minulých ZA a s taktem a slušně mi řekl, že si myslí, že se trochu pletu. Jen stručně nastíním jeho námitku (děkuji mu, že se mám o co opřít). „Fandom, to není Rada, fandom jsi i ty, klub Avalon a vůbec všichni. Takže když něco děláš, dělá klub, dělá to vlastně fandom. Nikdo z Rady by nestál v cestě jakémukoliv zlepšení. Nikdo z Rady není proti aktivitě...“

       Tak tedy. Fandom je skutečně fanouškovské hnutí, soubor všech klubů i jednotlivců a proto, když něco dělá náš klub, dělá to fandom. Ale když jsem obviňoval z nicnedělání a brždění, měl jsem na mysli Československý Fandom, tedy organizaci, která má nějaké představitele, nějaký statut, nějaké stanovy, nějaká pravidla, nějaké povinnosti a nějaké možnosti. Ten nemá například s Avalconem nic společného. Fandom s malým „f“ je reprezentován Fandomem, který má nějaké úkoly (minimálně propagaci sci-fi, fantasy, hororu apod, pomoc začínajícím autorům atd.). Bohužel jejich plnění už dneska nepokulhává, ono přímo příšerně šmajdá na prohnilých protézách! Členové Fandomu by měli něco dělat a ne jen v Březové vzpomínat na uplynulou dobu. Chybí například seznam aktivních SF klubů, chybí seznam SF knihkupectví, publikace „Kdo je kdo v SF“ je neúplná, chybí v ní spousta jmen a údajů, propagace SF se nekoná cílevědomě a organizovaně, podpora začínajících autorů není, podpora pořadatelům conů jakbysmet, přihlášení ochranných známek se vypustilo. Ano, tyhle činnosti musí někdo konkrétní udělat. To je ale úloha Rady, aby členy přinutila a aby využila dobrovolných pomocníků. Za to jim zase musí něco poskytnout (systém slev na akce, ocenění práce, prostor v tisku). Fandom se pomalu rozpadá, dřívější soudržnost skupiny vyděděnců oficiální kultury v normálním prostředí už mizí. Vždy se ale vytváří něco nového. Dnes jsou to například aktivity kolem her - DrD, RPG, sběratelské karetní, počítačové. Jenže pro „elitu“ z Fandomu není tahle společnost dost dobrá. A tak asi na elitářství a vyčerpání všech zásob mladického nebo jiného nadšení Fandom v současné podobě zajde. Protože ale spolupráce je výhodná, vytvoří se něco podobného z jiných lidí, kteří se budou shlukovat kolem firem podnikajících právě v hrách (Blackfire Games, Warlord - Vision, Altar, JRC...). Koneckonců myšlenka Klubu Camelot je právě o tomhle. Jenže někdo to musí zorganizovat a tady Fandom prokázal, že jeho životnost je minimální. Jak jsem psal minule, stačil by na to jeden člověk, manažer, který by mimo jiné využil možnosti, které nabízí spolupráce s Klubem Camelot. Když nic jiného, měl by si Fandom a speciálně Rada uvědomit, že dochází k rozpadu, ale že by byla škoda to, co se dokázalo v minulosti, nepředat dál.

       Pesimistickou předpověď pro Fandom máme za sebou a čeká nás pesimistická předpověď pro Cenu Karla Čapka. Minule jsem se pokusil odhadnout, co by CKČ pomohlo znovu vzkřísit zašlou důležitost. Mezitím se ale stalo něco, co s největší pravděpodobností rozhodlo. Podezření, že CKČ upadá vinou pořadatelů - Fandomu se potvrdilo. Může ubývat příspěvků i jejich kvality, ale v poměrně malé scifistické obci rozhoduje i to, jak se k CKČ staví organizátoři a porotci. Pokud se dá různě dočíst a doslechnout, že to někoho srdečně otravuje, že je to stejně hrůza a lepší to nebude, že to hodnocení je stejně neobjektivní, spoluvytváří se tím názor na celou soutěž. Událost, která potvrdila podezření, se stala na udílení Cen SFaF Akademie. Na fotkách v Ikarii a v textu Interkomu jsem s úžasem zjistil, že cenami se staly sošky Mloka! Kdo a jak rozhodl, že CKČ přijde o jeden ze svých základních atributů, se určitě dozvím. Jen nechápu, kde se vzala ta drzost, o něčem tak závažném a pro fandom i Fandom symbolickém, rozhodnout bez souhlasu většiny. Je už to nějaký ten pátek, co poštovní doručovatelé nosí poštu. Když už se našli sponzoři sošek (dvaapůl tisíce za jednu!), mohlo se za pár korun rozeslat několik desítek dopisů klubům, když už se nedá svolat mimořádná porada. Tohle je právě starost Rady Fandomu. Jaktože nic neudělala? Vezmu to popořadě. CKČ je charakterizována tím, že se vyhlašuje na Parconu (Parcon je con, kde se vyhlašuje CKČ ), dále tím, že vítězné práce vycházejí v Kočasu a tím, že cenami jsou sošky Mloka. O Kočase se vedou diskuse už dlouho a vypadá to, že by stejně jeho podoba doznala podstatných změn pod tlakem nákladů. Symbol je to tedy už diskutabilní. Ale ten nejpodstatnější symbol - soška Mloka klidně někdo ukradne a dá jí do značně uměle (a nedokonale) vymyšlené Akademie. Tomu říkám skandál, zrada Fandomu a fandomu. Doufám, že, narozdíl od politických skandálů, tento zločin nezůstane nepotrestán. Vyzývám všechny, kdo mají prodej Mloka na svědomí, aby rezignovali na své funkce v Radě Fandomu. Vidím to jako pohanu myšlenky Fandomu a jako akt namířený proti CKČ (symbolu Fandomu). Čím teď bude CKČ?

       Akademie SF a F je mi od začátku nesympatická. Hraje si na něco důležitého a noblesního, ale přitom po ní ani pes neštěkl (tedy nescifistický). Vliv na prodejnost mít nebude, protože kromě scifistů nikdo neví, co to Cena Akedemie je, a scifisti ji v podstatě nepotřebují. Chce nahradit množství stávajících literárních soutěží a hodnocení, aniž by se ptala, proč vůbec soutěže vznikly. (Kvůli nějaké Akademii žádná soutěž nezanikne. Možná kromě CKČ. A pokud vím, nahradila jen zčásti cenu Ludvík, ceny Plivník a Čiplenka.) Ukradla Mloka. Hodnotí i neprofesionální záležitosti (fanzin), čímž se plete kam nemá. Na první pohled to sice není zřetelné, ale Cena Akdemie bude mít dopad (a už sakra má) na Cenu Karla Čapka. Ukradením Mloka to nekončí. Pozornost spousty lidí ve SF se přenese z CKČ na Akademii. I když jsou o něčem jiném. Ale celebrity SF se kolem toho budou motat a tak to přitáhne zájem. Pozornost spousty lidí, kteří se podíleli na organizování a hodnocení CKČ se přenese na Akademii. Peníze, které se daly sehnat pro Fandom a CKČ, dostane Akademie. Další hřebíček do rakve přidá přetvořená Cena Ikaros. Z hodnocení povídek v Ikarii se stalo hodnocení došlých povídek autorů. Cenou pro vítěze je otištění v Ikarii. Čím se tedy soutěž liší od normálního zasílání povídek, to nechápu, ale každopádně to zvýší problémy CKČ, protože Ikarie poskytne větší prostor propagaci Ceny Ikaros a spousta lidí si soutěže bude plést. Pokud nedojde k radikálním změnám ve Fandomu, i CKČ doplatí na „činnost“ Fandomu a Rady.

       Minule i teď jsem vyjmenoval základní problémy, budoucnost předpověděl, nastínil možnosti alespoň pokusů o řešení, ale z rozhovorů na Avalconu a hlavně ze zaprodání Mloka mám dojem, že už nejde jen o neschopnost nalézt řešení, ale že jde už o nedostatek vůle a chuti v Radě, která by měla řešení hledat. Měl by se toho někdo čerstvý ujmout pevnou rukou. Nerad bych ale, aby si někdo myslel, že se já hrnu do pozice manažera Fandomu. Neříkám to jen tak, dozvěděl jsem se, že mi tuhle snahu pražáci z Fandomu přisuzují. Můžu si za to sám, protože ačkoliv jsem se pečlivě snažil, aby se minulý úvodník takhle vyložit nedal, uteklo mi, že pokud mluvím o potřebě manažera a vzápětí se při představování klubu Avalon uvedu jako manažer, může to působit blbě. Takže se omlouvám, nejsem samozvaný nafoukanec. Skutečně to nechci dělat, nemůžu to dělat, nesplňuji ostatně ani základní podmínky. Jen jsem chtěl navrhnout řešení, které jsem ze své pozice a ze své zkušenosti viděl.