Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

Nejprestižnější dražba knih, dražba parconská, skončila v Ústí totálním fiaskem. Vinu na krachu akce nenese nikdo jiný, než pořadatelé. Pokud by opět někdo (kupříkladu Marwin) s mým hodnocením nesouhlasil, jsem připraven se fyzicky bránit.

       —

       Začalo to nenápadně, a začalo to už v pátek. Jelikož jsem neměl na práci nic důležitějšího než lelkování, navštívil jsem burzu. Při pohledu na právě prodanou Operaci Kili mi zatrnulo. Na otázku, zda tento kdysi (téměř) indexový a i dnes špatně sehnatelný titul nepatří spíše do dražby, mi jediný fungující Velký Organizátor burzy a dražby odpověděl: „My zatím všechno dáváme do burzy a do dražby půjde to, co zbyde.“ Což mi vyrazilo dech. (Je zajímavé, že kupec výše zmíněného součkoidu mi na dražbě hustě spílal. Jak mohlo být v dražbě cokoliv zajímavého, když si podobné knihy všichni koupili na burze?)

       —

       1. intermezzo

B Labyrint - 80 a 120 Kč

U Adams: Stopařův průvodce po Galaxii - 150 a 300 Kč

R Souček: Operace Kili - 50 Kč

Z Zýka: Letec nad propastí - 150 Kč

A Sedláček: Poslední bitva - 180 a 250 Kč

       —

       Říkal jsem si: ono to nějak dopadne, přece dražbu neorganizují žádní amatéři. Bohužel, organizovali.

       —

       Neděle, krátce po 9.00 hodin - „Dělám to poprvé, takže mi to možná tak úplně nepůjde. Nechtěl by to za mě vzít někdo jiný?“ zeptal Velký Organizátor. Chtěl jsem. Vzápětí, při pohledu na výběr knih, jsem hořce zaplakal.

       —

       2. intermezzo

D Lidé ze souhvězdí Lva - 30 Kč

R Tunel do pozítří (nevydraženo za 120 Kč)

A Experiment člověk - 25 Kč (dezolátní stav)

Ž Další tituly, Velkým Organizátorem podstrčené, ale mnou

B odmítnuté: Druhá planeta Oggu, Děti vesmírnej noci (2x),

A Hvězdy, můj osud (2x) apod.

       —

       „Omlouvám se, netušil jsem, jaké knihy mi organizátoři přinesou k dražbě. Byla to nejhorší dražba, jakou od roku 1985 pamatuji.“ rozloučil jsem se s těmi, kteří vydrželi. Před bouří nevole ze strany Velkého Organizátora, která se vzápětí strhla, jsem nasraně utekl.

       Vzápětí po ohlášení poslední dražené knihy z lavice povstal jakýsi člověk a pádil k pódiu, kde se začal prohrabovat mezi knihami, které jsem s ohledem na jejich nulovou hodnotu odmítl dražit. „To jsou moje knihy, když nechceš ty, tak si je vydražím sám!“ vmetl mi do tváře. A dražil, a dražil, a pokud neumřel, draží dodnes.

       Inu - Turecko...

       —

       Perlička z úst Velkého Organizátora: „Víš, my (KDO MY?) máme víc peněz z knížek, který se prodaj na burze, ta dražba tolik nenese.“

       Téměř bez komentáře.

       Ale přece jen - sakra, což je těch 20 procent stržených z ceny knihy málo?

       Tak takhle tedy ne, přátelé.

       —

       S ohledem na fakt, že jsem na příští rok přislíbil vedení dražby včetně výběru knih, slibuji, že další výbuch se konat nebude.