Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

(rozmlouval Josef Vašát, vyšlo ve fanzinu Mlok 2/96, na Miniconu mírně doplněno)

       

Pokusili jsme se s Conym zastavit běh času, chvíli si sedli a dali řeč o začátcích sci-fi a klubu Makropulos v Šumperku. U toho jsem přímo nebyl, tak jsem se ptal, doplňoval si historii a nejen pro naše následovníky jsem zaznačil.

       Cony (Petr Konupčík) se zúčastnil 2x soutěže o vědeckofantastickou povídku u Východočeského nakladatelství (Macháček) a na 0. setkání v Polabinách na VŠCHT Pardubice (koleje) pozvali autory. K tomu také vyšla první antologie „Pozemšťané a mimozemšťané“ (vydal Železný) a Cony má v knize podepsány všechny účastníky této historické chvíle.

       Propagace vzniku kroužku a datum první schůzky šla na školy, vydal se O. fanzin (21.6.1983) a na první schůzku přišlo asi 25 lidí (mezi nimi profesor Kalivoda a další). Název klubu (pod ODMP) Makropulos byl jako pocta K. Čapkovi pro myšlenku a téma věčného mládí. Prvním členem klubu byl ředitel ODPM Ctirad Medlík. Pod činnost ODPM se dala schovat řada věcí a akcí týkajících se SF (pozvat zajímavé lidi, promítat filmy ...).

       Znak klubu byl „převzat“ podle tehdy probíhajícího mistrovství světa ve stolním tenise v Japonsku (tehdy se to bralo jinak), byl jen jinak rozkreslen.

       Mezi nejstaršími kluby (Villoidus, KJV...) vznikla spontální korespondence, vyměňovaly se fanziny a vůbec se SF věnovala spousta práce.

       Sovětská literatura (šéfredaktor Michna) vydávala koncepčně převážně sovětskou SF. Libor Dvořák, její redaktor, po dalším Parconu jezdil do Šumperku a pod hlavičkou VŘSR seznamoval se SF. Jezdilo k nám hodně dalších hostů - o všechny jsme se postarali, vytížili je besedami se středoškoláky. Byla jasná koncepce SF klubu ( v Praze jen - tehdy - u Veverky).

       Hodně se četlo, ODPM jako zřizovatel odebíral množství časopisů a byl přehled o tom, co kde z SF vyšlo a neuniklo ani nic z kreslířů (bylo pod estetikou - tím se i zaplatilo).

       Tady jsme mohli společně zavzpomínat: jak vydával Ivo Železný SF, (a na vynikajícího šéfredaktora Zdeňka Volného, který programově seznamoval čtenáře s tím nejlepším v SF), na Světovou literaturu, na 100+1 ZZ, Zápisník s tahounem a motorem Talašem, VTM i Svět v obrazech, Sovětskou literaturu, edici Saturn i Vojáka či zaniklou Obranu lidu.

       Nakladatelství a vydavatelství Práce vydávalo bloky jednotlivým fantastikám a přišlo s nějakou pěknou SF prémiií. A nostalgií jsme vzpomněli třeba na Pionýra (1956) s Babulovými Přáteli z Hadonoše ilustrovanými Zdeňkem Burianem a jak jsme hltali Trosku, Verna, Lema, Wellse...

       Fanzin po technické stránce zabezpečoval převážně prof. Kalivoda a přepisovaly holky z téže školy - ekonomky (dnes Obchodní akademie), množil se na klasickém ormigu (sháněl se papír a barva), 40x se rozesílal po celé tehdejší republice - a byl to opravdu fanzin na úrovni - nejlepší na Moravě. A taky - zavolali si nás z tiskového odboru ONV (1986-7), že zachytili naše číslo a že nemáme registraci, ale byl legalizován bez potíží tehdy schvalujících (i dnes patří díky Frantovi Mertovi a Magdě Bušové) za pochopení a jistý druh odvahy.

       Prvním kreslířem fanzinu byl Roman Lipovský (dnes učitel výtvarné výchovy na IV. ZŠ), pak přišel ke Conymu domů Hlavsa s tím, že kreslí a donesl knihu kreseb. Později po Parconu přes Noska byla navázána i spolupráce s Kájou Saudkem - můžu u vás vystavovat?, a tehdy na tom nebyl nijak dobře...

       Velkou propagaci SF dělal klub přes filmy. Začalo to na letním filmovém semináři vědeckofantastických filmů (tento byl každoročně zaměřeném na nějaké téma) v Olomouci (dík patří Heleně Novotné, nyní pracovnici referátu kultury Okresního úřadu), který pořádal Filmový archiv Praha a Univerzita Palackého. Tam viděl asi 20 filmů (i třeba Hvězdné války). Byla navázána spolupráce (Urgošíková) a probíhaly pak každoroční semináře SF filmů v Šumperku a později jarní a podzimní videotýdny, které dnes už zanikly, tehdy se totiž skoro neplatilo (tak jim to promítněte...) dnešní situaci známe....- A docházelo k zajímavým střetům: k semináři ke krátkému filmu o J. Vernem napsal scénář O. Neff a byla to akce pro středoškoláky nazvaná jako „večer spřízněných duší“ a to se nelíbilo některým soudruhům - chtěli „změnit“ název pořadu - večer se nakonec uskutečnil.

       Zvlášť vzpomíná na francouzský ploškový film Divoká planeta, první velkou projekci- a byla dopoledne 2x vyprodána...

       Vznikaly porady SF klubů, podzimní se konávaly v Šumperku a byly značně populární- po revoluci už jsme nemohli nabídnout tak výhodné podmínky a porada se přestěhovala do Březové nad Svitavou.

       

       KDO JE KDO:

Petr Konupčík, C, M (30. 10. 1945), rozvedený, děti: Petr (1977), Pavla(1980),

       SA: Lidická 21,787 01 Šumperk, PA: pracovník Domu dětí a mládeže (vila Doris) v Šumperku (zkr. DDM), 17. listopadu 2, 787 01 Šumperk, tel. 0649/214212-4. Známý fan a ogranizátor, ve fandomu od začátku (80), účastník všech Parconů, zakladatel nejstaršího moravského SF klubu Makropulos (založen 1983) a jeho vedoucí do 1993, nyní v klubech neorganizován, hlavní organizátor PARCONu 93 v Šumperku (hodnoceného jako jeden z nejlepších), nadále vypomáhá a spoluorganizuje SF hnutí v Šumperku. Zajímá se o život jako celek(rozvoj těla i ducha). Největší zážitek: oba rozvody, narození dětí, smrt rodičů, Parcon 93, účast na Hrách bez hranic 1993 (Portugalsko), účast na OH Moskva 1980 (hrůza), studia na vysoké škole, zájezd do Francie, osudový vztah k ženám (nelze jmenovat). Aktivně provozuje sport (atletika), snaží se psát (do šuplíku), spolupracuje s Fontis TV Produktion na tvorbě krátkých, účelových filmů. Váží si svých přátel, přítelkyně, svých dětí, básníka M. Holuba, kreslíře Z. Smetany a L. Vaculíka, O. Neffa, T. Rotrekla.

       

       Krédo:

       Dávej, chápej, ovládej se

       (staré čínské přísloví)

       Musíš vědět, co chceš říct!

       Musíš vědět, jak to říct!

       Neříkej nic navíc!

       (finské přísloví)