Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Letošní Polcon se tentokráte konal v Katovicích, městě, které má sice nejhorší vzduch, ale za to nejlepší atmosféru pro sci-fi fanoušky díky Slezskému klubu fantastiky, českým fanům asi povědomému. Po organizační stránce všechno klapalo tak, že se o tom ani nebudu zmiňovat.

       Čestnými hosty Polconu 97 byli: Američan Orson Scott Card, Rus Kir Bulyčov a Poláci Rafal A. Ziemkiewicz, Jadwiga Zajdelová (vdova po před 12 lety zesnulém spisovateli J. Zajdelovi) a Wiktor Bukato (fan, překladatel a vydavatel). Velkým překvapením byla nepřítomnost šéfa Nowé Fantastyky, Macieje Parowského, který se prý urazil. Diskuze o tom, co to znamená - zda si redakce největšího polského časopisu SF myslí, že už fandom nepotřebuje, nebo šlo jen o osobní animozity, ve mně osobně vyvolává zamyšlení - zda už jsme (polská fantastika) na takové úrovni metaskutečnosti, že si můžeme dovolit vnitřní roztříštěnost? Obávám se, že je ještě brzo, a že navzdory osobním sporům k takové dezintegraci by nemělo dojít. V Katovicích chyběla také ozdoba všech conů - Andrzej Sapkowski, zlí jazykové tvrdí, že díky tomu statisticky byl to nejstřízlivější con za posledních pár let.

       Celkem con shromáždil na 600 fanů včetně zástupů mládeže, což by znamenalo, že fandom, jako Lenin, je věčně živý. Přijelo také (jako obvykle) četné zastoupení českého fandomu pod vedením Jirky Pilcha, Pavel Weigel hledal nové texty k překladům, nedorazil však očekávaný Ivan Adamovič.

       Program conu byl opravdu nabitý, kromě RPG, počítačů a filmů bylo každou hodinu nové setkání nebo panelová diskuze a účastnilo se jich opravdu hodně lidí. A to je rozdíl oproti dřívějším konventům: ještě před pár lety většinu účastníků přitahovaly filmy. Teď, když má asi každý video doma, na cony jezdí opravdoví fanové, kteří chtějí nejen vědět, co se děje, ale mít na toto dění nějaký vliv. Hitem conu, oproti očekávání, nebyli však ani Card, ani Bulyčov, ale panel „Bůh, satan a poznání“, což dosvědčuje, že New Age je nevyhnutelný a metafyzika se stává vědou 21. století.

       Polcon, to jsou také samozřejmě ceny, jichž byla spousta. Cenu Slakfa pro nejlepšího tvůrce sci-fi, udělovanou Slezským klubem fantastiky, dostal Marek S. Huberath - spisovatel, na kterého chci upozornit zvlášť překladatele z polštiny, podle mě v posledních letech nejvýraznější osobnost polské speculative fiction. Ceny Janusze A. Zajdela, udělovanou polským fandomem (v přímých a tajných volbách), dostali v kategorii povídky Rafal A. Ziemkiewicz, v kategorii románu Tomasz Kolodziejczak. Taky doporučuju. Letos bohužel nikdo neobdržel Zlatého meteora - cenu za nejhorší výkon v oblasti sci-fi. Ne proto, že všechno bylo ideální, spíš proto, že nominované byly tři osoby a porota se nemohla rozhodnout, co opravdu bylo nejhorší.

       Konvent se konal pod heslem Contact, účastníci se usilovně snažili naplnit poslání toho názvu zejména na večerních party, kde však vládlo jiné heslo: Neopírat se o stěnu (pro čtenáře s menší představivostí vysvětluji, že tato výzva se týkala nešťastníků, kteří nenašli místo k sezení a stali poblíž vypínače).