Interkom: William Gibson: HRABĚ NULA

Nájemný agent Turner připravuje přijetí vědce, který má uprchnout z tajných laboratoří biokoncernu Maas. Místo očekávaného vědce se v malém letadle objeví jeho dcera. Protože má v patách smečku pronásledovatelů, pečlivě připravovanou operaci, která měla odhalit a zneškodnit zrádné bomby implantované do utečencova těla, nahradí krvavá přestřelka. Současně probíhá další dějová linie. Počítačový kovboj Bobby zkouší nový software na proniknutí do chráněných databází. Přestože se jedná o špičkovou novinku, kterou získal na černém trhu od dobrého známého, test ho málem stojí život. Zachrání jej jen zázračný zásah jiné síly působící v kyberpostoru. Současně probíhá ještě jedna dějová linie. Marly Krushkova, která ztratila dobré jméno díky skandálu s prodejem padělaných uměleckých děl, dostane práci. Multimiliardář Virek, který už žije jen jako paměťová matrice v několika kamiónech logických obvodů, ji najme, aby hledala tvůrce podivných skříněk, jakýchsi prostorových koláží. Je ochoten utratit za tyto slepence drobných předmětů obrovské sumy a jde přes mrtvoly. Všechny tyto tři zdánlivě nesouvisející roviny se ale protínají v jediném bodě, kde existuje logické a překvapivé řešení.

Uvedenou knihu Williama Gibsona považuje řada lidí za úhelný kámen kyberpunkové literatury. Nepovažuji se za teoretika a nedovedu s jistotou řadit příběhy do šuplíků. Přesto ale rád prohlašuji, že jsem snad někdy před deseti lety tuto knihu četl téměř v tranzu (ještě jednou díky za půjčení, Ondřeji!) a léta, kdy nás otužila záplava drsných a ještě drsnějších ukázek tvrdé školy, jí neublížila. Je to pořád stejně parádní dynamické čtení, dobrodružství techniky a objevování, šťavnatě krvavý detektivní high-tech rébus. Osobně mne víc než krev a tempo fascinuje ten zdánlivě chaotický spletenec, v němž nakonec čtenář odhalí smysl a řád.