Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Už je tomu 15 let, co jsem běžela do nejbližšího stánku, abych si koupila první číslo nového měsíčníku „Fantastyka“ a samozřejmě jsem zjistila, že už je vyprodán - v tom a v mnoha dalších stáncích. Prostě sehnat první číslo byl zázrak, do dneška jsou sběratelé ochopni zaplatit za ně neuvěřitelné částky. Pak už to bylo jednodušší, prostě se ukecala paní ve stánku nebo se zaplatilo předplatné, ale to není nejdůležitější. Před patnácti lety v Polsku začala opravdová scifistická revoluce. Stalo se tak díky Adamu Hollankovi, který využil svých četných známostí a přesvědčil tehdejší úředníky (a to byl v Polsku ještě výjimečný stav), že by přece jen bylo možné tu mládež zaměstnat něčím jiným než politikou, něčím tak vznešeným jako je literatura a zároveň zábavným jako je sci-fi. A tak vznikla Fantastyka s podtitulem literární měsíčník. A každý měsíc vyhladovělí čtenáři, dosud krmení jen pár knížkama za rok, dostávali dávku té nejlepší západní a polské sci-fi. Začala se rozvíjet literární kritika a teorie, popularizovala se věda a paravěda, četlo se o filmech, které sice v kinech tehdy nedávali, ale přece existovaly pirátské kopie... Díky Fantastykou pravidelně vyhlašovaným literárním soutěžím se polská scifistická literatura obohatila o taková jména jako je Andrzej Sapkowski, Rafal A. Ziemkiewicz, Feliks W. Kres, Marek S. Huberath. Za léta působení skvělého překladatele Lecha Jeczmyka v redakci Fantastyky se polské obecenstvo dostalo do styku nejen s angloamerickou tvorbou, ale i ruskou, českou, maďarskou nebo i francouzskou. Tiskly se comics, tím pádnější, že plné narážek na tehdejší polské politické dění. Fantastyka začala působit jako centrum, kolem něhož se seskupovalo celé scifistické hnutí, každé nové číslo bylo čtené do posledního písmene a pak dlouho diskutované, a členové redakce byli čestnými hosty každého konventu. Konečně začali mít polští fanouškové dojem, že o sci-fi opravdu něco vědí.

       Dnes se situace poněkud změnila, novinky ze zahraničí jsou na knihkupeckých pultech dříve než ve Fantastyce, která po ekonomických proměnách změnila vydavatele a přejmenovala se na „Novou Fantastyku“, Sice konkurence není silná, vzniká a zase krachuje a také místo objektivních kritických článků na stránkách Fantastyky stále častěji dostáváme politické fejetony. Ne všichni čtenáři to vydrželi - Fantastyku už není třeba shánět, leží ve stánkách celý měsíc. Ale tu práci, kterou během patnácti let vykonala, tu jí určitě nezapomeneme.