Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

1. „Mám tedy dojem, že nastalo něco trochu jiného, než líčí neinformovaný, ale o to agilnější Vašek Pravda a po něm ostatní (o kom to mluvili soudruzi budovatelé, když říkají, že je horší než třídní nepřítel?)“ Tuto větu v závorce můžu brát jako úmyslnou urážku. Nečekám, že se mi za ni ZR omluví, snad už všichni vědí, že to prostě neumí. Ne že bych se do ZR nenavážel. Ale takhle nikdy!

2. To, jak ZR získal adresy nerozhoduje, důležité je, že je poskytl bez souhlasu a vědomí alespoň zástupců těch lidí. Srovnání s databází okrasných dřevin je nesmyslné, dřeviny nemají vědomí a v jejich právech není zakotvena ochrana před zveřejňováním údajů o nich. A roli nehraje ani to, jak byla databáze použita. Trvám na svém.

3. Vrážení svých peněz do SF a fandomu není svinstvo, to nikdo neřekl. Tady šlo přece o úplně něco jiného!

4. Na základě jakých reportáží si ZR myslel, že se Avalcon nepozvedne nad úroveň okresního conu? Kromě toho, že takové reportáže neexistují, stále nechápu, co ho bez vlastního prožití opravňovalo k takovémuto hodnocení.

5. Tiskovou opravu, ačkoliv ji požadoval Martin Koutný, považuji za nedostatečnou. ZR se zase vykrucuje, aby se nemusel doopravdy omluvit. Jeho věta v IK zněla: „Protože s termínem Avalconu nebylo na poradě možné hnout (z důvodu, který svědčí rozmachu, s jakým byl plánován, o týden později nevaří školní jídelna), ...“ Tahle věta snižuje con a nám přisuzuje neschopnost. (Upozornění: na to jsem fakt strašně háklivý!) Tisková oprava přesně v tomto znění: „o týden později nevaří školní jídelna kvůli rekonstrukci“ pak vůbec nereaguje na to, na co má.

6. Opravdu nejsem ve svých očích čistý jako lilie.

       

       

(reakce na: „To“ nikomu rozum nedá (po n - té a naposledy) IK 8/97)

       

Nejprve krátké vysvětlení: Prodejem „databáze fandomu“ jsem mínil prodej databáze členů fandomu, tj. „registrovaných scifistů“, nikoli databáze vlastněné fandomem (čti PS).

       Tento prodej jsem označil za „pěkné svinstvo“ a trvám na tom. Z toho plyne, že se za tento termín nehodlám omlouvat. Svůj názor se nyní pokusím zdůvodnit:

       Své osobní údaje zasílám někomu zpravidla za účelem své bližší identifikace (např. při platbě předplatného, vstupného na cony apod.) a předpokládám, že budou pro tento účel použity. S rozšiřováním těchto údajů zásadně nesouhlasím. Chápu, že prodej jmen a adres Knižnímu klubu není nijak nebezpečný - o několik letáků více snesu, ale jde o nepěkný precedent. Chápu rovněž, že peníze byly použity pro dobrou věc. Tolik k mému článku o poradě (IK 8/97).

       Jestli jsem to správně pochopil, tak na prodanou databázi si činí vlastnický nárok pan Rampas („... za produkt své několikaleté práce jsem dostal ...“) - budiž (čti PS). Já jsem čistou náhodou také spoluvlastníkem databáze asi 950 fanů. Mám jejich kompletní osobní data včetně rodného čísla a mnohdy i čísel bankovních kont.

       Já to vidím tak, že (dle vzoru pana Rampase) mohu prodat tuto databázi kupříkladu Svědkům jehovovým, fundamentalistům z Hamasu, Lize bojovníků proti braku, čečenské mafii a Sdružení bankovních podvodníků. Jistě všech 950 postižených potěší, že stržené peníze zašlu na účet některého z mých oblíbených SF klubů. Samozřejmě nebudu detailista a s odstraňováním rodných čísel a čísel kont se nebudu obtěžovat. Je to přece pro dobrou věc.

       I takto se dá uvažovat po přečtení výše zmiňovaného článku Z. Rampase, a proto jsem také poukázal na to, že prodej databáze je nehezkým (a nebezpečným) precedentem. Sdělení o prodeji jmen a adres fanů mne nepotěšilo (překousl jsem to jen s krátkou poznámkou), ale článek pana Rampase mne dorazil. Veškerá osobní data považuji totiž za přísně důvěrnou informaci a podle toho by se s ní mělo zacházet. Důvěryhodnost Fandomu u mne tímto utrpěla silný šrám.

       Závěrem musím bohužel poznamenat, že prodej databází osobních informací je vcelku běžnou komerční činností, přesto ho však mohu považovat za „pěkné svinstvo“.

       Poučení: Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly.

       

PS: O tom, komu vlastně patří zmíněná databáze, by se dalo dlouze debatovat. Je to totiž výsledek činnosti „zaměstnance“ Fandomu (osoby pracující pro Sdružení Československý fandom - v tomto případě prezidenta) v rámci jeho práce pro tuto organizaci. To, že jde o práci dobrovolnou a bezplatnou, na věci nic nemění. Zná některý z vážených čtenářů autorské právo natolik, aby toto uvedl na pravou míru?

       

Ihned po podpisu jsem nucen pokračovat další částí tohoto článku. Je po poradě a myslím, že je třeba ledacos doplnit.

       Do čísla 9/97 se tento článek nedostal proto, že jsem poprvé použil (dle rady Zdeňka Rampase (ZR) na Jarní poradě 1997) e - mailu a text pouze pro kontrolu zaslal dopisem v tištěné formě (je to mimochodem ten text, o kterém se ZR zmiňuje v závěru IK 9/97). Již opět používám služeb pošty a zasílám diskety v dopisech.

       Článek (a patálie s e - mailem) ZR silně rozladila, což mělo (údajně) i vliv na průběh porady (mám na mysli žádost o dovolenou). Zdeňka Rampase si velmi vážím a tentokrát jsem ho bohužel naštval. Na svých názorech si ale stojím a připojím pouze několik poznámek.

       Vážím si práce a zásluh ZR, ale ze zásady nesnáším jakékoli manipulace s databázemi osobních údajů a to se samozřejmě netýká jen „databáze fandomu“. Jakoukoli činnost tohoto druhu považuji za neetickou a potenciálně nebezpečnou (viz. výše). Toto jsem již dříve sdělil ZR a nyní to musím říci znovu.

       Znovu opakuji, že uskutečněný prodej byl legální, nikdy jsem neříkal opak a štve mne především jako ošklivý precedens, protože prodat lze ledacos a vždy by to nemuselo být tak nevinné (a dobře ošetřené proti zneužití) jako prodej jmen a adres Knižnímu klubu. Viz. dále.

       Spoluvlastnictví databáze jsem uvedl proto, že existují i jiné objekty, na které má někdo morální právo (jako má ZR zcela jistě morální právo na mnohokrát zmiňovanou databázi). Nejsem si však vůbec jist, že majitele toto právo opravňuje k jejich prodeji. Co třeba Cena Karla Čapka?

       Uznávám, že můj článek je demagogický a to byl přesně úmysl, se kterým jsem ho psal. Doufám, že přehánění a demagogie přiměje čtenáře k zamyšlení nad tímto tématem.

       

PS: Obdivuji klid, s jakým ZR na článek reagoval.

       

Piterův článek Prodaná databáze aneb..., mě opravdu nadzvedl, to se během nanicovaté diskuse, kterou jsem rozpoutal kritikou ústeckých Parconů, přihodilo poprvé. Nestalo se to ale proto, že „pro pravdu se člověk nejvíc zlobí“. Nikdo snad nepopírá, že jsem přivolil k něčemu na štíru s etikou (už když se ke mně návrh transakce dostal, byl uvozen slovy: Snad by se pro WS daly sehnat peníze, ale není to zcela košér). Ale po všech mých a Marwinových výkladech s tím přijít jako s objevem, zjistit, že jde o precedens a ještě meditovat o autorském právu, to na mě bylo už nějak moc.

       Marwin snad přesvědčivě vysvětlil, proč si danou věc nebylo možné nechat schválit poradou, bylo by samozřejmě příjemnější nechat své rozhodnutí rozplynout v kolektivní neodpovědnosti a já jsem popsal, proč jsem se považoval za člověka, který má největší právo dané rozhodnutí udělat.

       Zdá se ale, že je kdo v diskusi aktivnější, tím méně čte příspěvky ostatních. Body 2 a 4 VP už byly probrány v Interkomu a proto otázka jen pro VP: Jaký je rozdíl, když o věcech 2000 lidí rozhodne jeden člověk, nebo třicet? Odpověd si rád přečtu, ale již neotisknu, viz PS.

       Piter říká, že je spoluvlastníkem jiné databáze, ale že ji nepoužil. (Přeskočím demagogické plky o Hamasu a o oblíbeném SF klubu.) Nějak ale neřekl proč, snad pro mravní zákon v sobě?

       Nebo proto, že za 1. je pouze spoluvlastníkem, 2. nebylo toho třeba, 3. cení si svých čistých rukou, 4. není prezidentem fandomu a nikdo od něho neočekává, že na sebe vezme zodpovědnost za podobné rozhodnutí?

       Nicméně při četbě článku jsem si díky Piterovi naplno uvědomil jeden aspekt své situace, a to totiž ten, že jako zaměstnanec fandomu mám nejen řadu poviností (které jsem si většinou sám naložil na hrb), ale i nějaká práva. Například se domnívám, že po osmnácti letech služby fandomu mám nárok na řádnou dovolenou. Odhaduju to tak na dva roky, někdy do oslav dvacátého výročí československého SF hnutí (bude-li ještě co slavit).

       Na poradě klubů jsem se pokusil předat maximum své práce mladším, nezatíženým rutinou, s čistýma rukama atd.

PS: Tímto tuto debatu na stránkách IK končím, bojím se, že už nadělala dost škody, a nevidím žádnou tendenci ke zlepšení, každé další slovo vede jen ke zhoršení „obrazu fandomu“. Opravdu si nedovedu představit, že po tomto veřejném propírání nějaký fanoušek předstoupí před svého šéfa se skvělým, oboustranně výhodným nápadem sponzorovat fandom.

PPS: Částka, o které se mluvilo v souvislostí s databází fandomu, byla ve skutečnosti poloviční. I to asi něco říká o fundovanosti celé debaty.

Děkuji za další podněty k úvahám o manažerovi F/fandomu. Narazil jsem na několik sporných bodů.

       1. Nepovažuji za dostačující uzavírání smluv s Fandomem. Kdo je Fandom? Porada klubů, Rada Fandomu, Rampas? Narazíme na problém kompetencí, na problém času, na problém nejednotnosti. Manažer Fandomu by měl ze všeho nejvíc být marketingově zaměřen, aby dokázal pro Fandom získat finanční prostředky a zviditelnil Fandom a jeho akce fandomu a hlavně širší veřejnosti, ale nedostatečná práce Fandomu a jeho Rady není jen v neschopnosti sehnat peníze a udělat nějakou reklamu. Proto by měl být manažer skutečným organizátorem a osobou s širokými pravomocemi.

       2. Problém Fandomu zužujete jen na problém nedostatku peněz. Ale například přijímání nového sci-fi klubu do fandomu by nebylo nijak finančně náročné a přesto se děje nedůstojným způsobem. Dle svědectví ze současné doby o žádosti o vstup nového SF klubu do Fandomu: prezident Rampas prohlásí něco ve smyslu, že dobře, Interkom dostáváte tak jako tak do prodejny na pult, takže se stáváte členem Fandomu a můžete přijet na poradu. Každá organizace musí mít nějaké stanovy, organizační řád (které by se měly předložit klubu k prostudování a odsouhlasení), nějaké registrační mechanismy (přihlášky, průkazky, evidence), podmínky pro členství (počet členů, požadované aktivity, povinnosti a možnosti), případně přijímací rituály(jsou důležité zejména pro mladé zájemce, což jsou ti, které máme získat) apod. Znovu opakuji, to není otázka peněz. Dalším příkladem nefunkčnosti Fandomu je již zmiňovaná neexistence (nebo jen nepřístupnost) seznamu aktivních klubů, seznamu SF knihkupectví, průtahy s přípravou SF CD-ROM, neexistence WWW stránky Fandomu, nenaplňování cílů Fandomu, poklesu počtu aktivit a jejich kvality, patrně i stav administrativy a účetnictví Fandomu, atd. Reklama, propagace, PR aktivity přilákají pohled doufejme alespoň pár stovek lidí k Fandomu. Pokud ale Fandom bude stejný, nepomůže mu žádné pozlátko.

       3. Důležitým momentem je podle mne to, že možnost něco řídit, ovlivňovat a dosáhnout nějakých výsledků je motorem snah manažera. Rozhodně motivací není jen příjemná odměna. Za sebe můžu říct, že funkce jakéhosi poradce je pro mne nezajímavá, a to i kdyby za ní byla vysoká odměna. Nebudeme si nic nalhávat, i nyní je řízení Fandomu v jedněch rukou. Rada Fandomu problémy neřeší a většina rozhodnutí a činnosti vychází od prezidenta Fandomu. Svou nespokojenost s organizační, řídící a propagační částí jeho práce jsem už zřetelně vyjádřil. Pokud bude částí odměny možnost řízení, další část odměny nemusí být nijak vysoká.

       4. Otázku rozdělení úloh a sankcí jsem vyřešil myslím dostatečně v druhé půlce druhého odstavce, str. 5 ZA 17.

       5. Bylo mi řečeno, že Dracon je právní subjekt.

       Tolik pro tentokrát k tématu manažer. Uvítám další úvahy na toto téma od kohokoliv, zejména čekám vyjádření od členů Rady Fandomu a prezidenta. Vyzývám je k vyjádření. Slibuji, že pokud mi bude prodloužena pracovní smlouva u mého současného zaměstnavatele, předložím na jarní poradě konkrétní a rozpracovanější podobu mé představy o fungování Fandomu, popis práce manažera Fandomu, představu financování atd. Dále prohlašuji, že pokud nenastanou jiné nepředvídatelné okolnosti, předložím s předstihem Radě Fandomu tyto materiály spolu s mojí kandidaturou na místo manažera Fandomu.

Přečetl jsem si reakci pana Pravdy (Manažer fandomu - Zbraně Avalonu 3/97) na svůj článek Manager - yes or no? (Interkom 5 - 6/1997) a považuji za nutné napsat několik poznámek, vysvětlení a doplnění.

       Pan Pravda poukazuje na to, že manager musí mít možnost alespoň částečně řídit použití získaných peněz, aby mohl sponzorovi zaručit dodržení smluvních podmínek a účelné vynaložení prostředků (nepřesná citace). To je samozřejmě pravda a na tuto nutnou podmínku jsem myslel. Ukrývá se pod bodem tři: uzavření smluv mezi managerem, Fandomem a cony (potažmo pořadateli). Těmito smlouvami se zajišťuje nejen Fandom a cony proti managerově nedůvěryhodnosti či neschopnosti, ale také manager proti nespolehlivosti Fandomu a conů.

       V mém článku není podrobně popsán systém těchto smluv, ale předpokládám existenci obecných (dlouhodobých) smluv manager - Fandom (kluby) a konkrétních smluv s jednotlivými sponzory.

       Zapomněl jsem na častou možnost, že sponzor trvá na konkrétní akci (con v Horní Dolní) nebo bude financovat přímo náklady konkrétní činnosti (Stojan Jakotyč - zahraniční host). Mnohé firmy jsou ochotny financovat pouze něco s viditelným výsledkem (a jasně prokazatelnými náklady) a pak pochopitelně dělení financí (popsané v předchozím článku) nepřipadá v úvahu.

       Managerovou účastí na řízení Fandomu si nejsem jist. Rozdělení a využití peněz by mělo být dáno spíše pevnými pravidly ve smlouvách se sponzory a s managerem. Skutečně chápu v tomto případě managera jako odborníka na získávání finančních prostředků a nikoli jako řídícího pracovníka, jak ho ve svém článku popisuje pan Pravda (manager s několika hlasy nebo právem veta rozhodně je řídícím pracovníkem). Vidím ho (v rámci Fandomu) spíše jako poradce dohlížejícího na plnění smluv (a upozorňujícího zúčastněné na jejich případné porušení) a radícího pořadatelům akcí, jak tu kterou akci upravit, aby se na ni dali nalákat sponzoři. Jeho pravomoci by měly být dány smlouvami a měly by se vztahovat především na organizaci a koordinaci při plnění závazků vůči sponzorům. Osoba popsaná panem Pravdou je manager v plném slova smyslu a nikoli marketingový specialista.

       V podstatě tím myslím to, že sponzor bude v kontaktu s pořadateli akce i firmami. Dejme tomu, že ve smlouvě je vyvěšení reklamní tabule na conu; managerova práce spočívá v kontaktování obou smluvních stran a sjednání místa a času předání tabule. Před začátkem akce se pak manager dostaví na místo konání a zkontroluje, zda je tabule vyvěšena v souladu se smlouvou. V případě lenošnosti firmy či pořadatelů je upozorní na následky nedodržení smlouvy (pokuta, žaloba, ztráta důvěryhodnosti atd.).

       Při nedodržování smluv nepomůže řídící pracovník s omezenou pravomocí (pravomoc jen ve Fandomu - nikoli v klubech), nýbrž dohodovací řízení či soud (pevně doufám, že tak daleko to nedojde, protože by to dost možná nebylo v silách Fandomu).

       Případný kandidát jistě dohlédne, aby se tyto plané debaty vyřešily podle jeho představ.

       Dále bych pana Pravdu rád upozornil na to, že rozdělování úloh a sankcí není možné bez odpovídající odměny. Osoby pracující zdarma a dobrovolně lze pouze prosit a nikoli na nich něco žádat nebo jim dokonce něco přikazovat. To je proti všem zásadám řízení. Tímto směrem se dostáváme k profesionalizaci Fandomu, to je však téma pro zcela jinou debatu.

       Je fakt, že reklama na SF akcích není pro firmy zajímavá, protože média tyto akce víceméně přehlížejí. O to, aby se to změnilo, by se musel někdo aktivně postarat, což prozatím nedělá ani tiskový mluvčí. Příklady uvedené v předchozím byly pouze ilustrační. Podstatně zajímavější než reklama je pro firmy možnost přímé propagace pomocí ochutnávek, předváděcích akcí, anket apod. Na conech je velmi slušné srocení lidí a schopný marketingový specialista by toho měl umět využít. Nikoli náhodou se nyní umývám mýdlem z materiálů Bohemiaconu.

       V záležitosti public relations má pan Pravda naprostou pravdu (podivné spojení), ale zcela úmyslně jsem v předchozím článku nezabíhal do podrobností z oboru marketingu. Speciálně public relations je záležitostí mezi firmou a managerem, která se conů a Fandomu dotýká jen okrajově. Řízení a financování neziskových organizací je v USA slušně prosperujícím oborem a na toto téma vyšlo nesčíslně knih. Pro začátek doporučuji Peter F. Drucker: Řízení neziskových organizací, HarperCollins, New York 1990. Česky vyšlo v nakladatelství Management Press, Praha 1994. Další literaturu rád doporučím.

       Ohledně právního osamostatnění pořadatelských klubů musím podotknout, že mnohý klub se osamostatňovat nechce právě z důvodu, aby se nemusel příliš zatěžovat administrativou a berňákem. O účetnictví samotného Fandomu bych se však raději nahlas nezmiňoval.

       

Ještě drobná poznámka - Dracon není právnickou osobou, nýbrž něčím jako pobočkou Fandomu.

       Rozpočet a jednoznačná pravidla rozdělování prostředků jsou skutečně nutná, ale nejprve je třeba mít co rozdělovat. Příjmy Fandomu jsou mizivé.

       Fandomovou strukturou se předchozí článek nezabýval, proto se zdržím komentáře.

       

Na závěr ještě poznámka pro čtenáře Zbraní Avalonu: V našich krajích je již zvykem, že ptát se na povolení přetisknout článek je jen zbytečná formalita. Nevadí mi to, ale je alespoň slušnost ho přetisknout v původní podobě. Musím proto podotknou, že původní verze článku Manager - yes or no? nepostrádala takové detaily jako odstavce a grafické členění podle bodů, ale zato postrádala množství překlepů (Ač autor není velkým znalcem mateřského jazyka, dokáže alespoň spustit kontrolu pravopisu, která je zabudována v každém textovém editoru. Silně pochybuji, že by Zbraně Avalonu byly zalamovány ručně). V příšerné celostránkové mase textu otištěné v tomto fanzinu se nevyzná ani autor.

Předchozí články poněkud předběhla doba. Vašek Pravda se stal členem Rady české části Československého fandomu a i na něm teď bude záležet kdy a jak se ve fandomu nebo alepoň v práci Rady objeví jím navrhovaná zlepšení. Piter a další fanové, kteří jsou schopni kritického pohledu na život organizovaného fandomu mu jistě rádi pomohou slovem i činem.

Ještě od jarní porady dlužím omluvu Šimonu Schusterovi. Napadl jsem ho tehdy ve svém článku Stačí za jeden hlas 150 Kč?, že získání Parconu pro Slovensko zmanipuloval předem a kromě toho, že na poradě kandidoval z momentálního popudu, jen proto, že se termín navrhovaného Parconu kryl s Tatraconem. Šimon mne ujistil, že předem nic neplánoval a kandidatura na Parcon byl opravdu momentální popud, zatímco jeho přátelé mne nezávisle na něm ujistili, že Slovensko se na Parcon již dlouho chystalo a nelze tedy mluvit o čiré reakci na termín českého Parconu.

       Pod tíhou těchto skutečností uznávám, že v jednom z oněch obvinění jsem se musel mýlit.

       

Omlouvám se všem* kterým i mým přičiněním došly poštou nějaké reklamní materiály** ať již jim to způsobilo nějaké trable,*** či radost,**** či jim to bylo srdečně jedno.

       Doufám, že mi odpustí, a že jejich újmu umenší vědomí, že tak pomohli dobré věci.*****

       

* nejen fanouškům, ale i mým známým a příbuzným, zcela neviným lidem, které jsem do seznamu zařadil, abych dosáhl minimálního požadovaného množství. (Musel jsem totiž vyřadit občany se slovenskou adresou).

** Nemesis a Interkom zdarma, reklamu knih Kida Velinského, pozvánky na Parcon, Dracon, výzvy k účasti v CKČ a dalších fanouškovských soutěžích a samozřejmě nabídku Knižního klubu.

*** Autor knihy Had leze z víry se podivoval, kde satanisty ovládaná redakce Nemesis zjistila jeho adresu, aby ho mohla indoktrinovat svým produktem.

**** Byli i takoví.

***** Pokud jsem informován, šlo o jeden ze tří případů, kdy se podařilo ve prospěch fandomu sehnat nějaké peníze v hotovosti a SF Workshopu pomohly.