Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

       Při sesuvu půdy je pohřbena pod bahnem celá hornická osada. Přežije jediné dítě a jeho telepatický nářek zaplaví celou planetu Altair. Telepatické talenty jsou vzácné a jsou nenahraditelné při přepravě nákladů kosmem. Po dítěti je zahájeno intenzívní pátrání, protože síla jeho „nářku“ prozrazuje nejen výjimečný talent, ale doslova ničí lidi bez ohledu na vzdálenost. Když se podaří pološílené děcko nalézt, ujmou se ho lékaři. Když je dají fyzicky do pořádku, trvá ještě dlouho, než se podaří alespoň částečně překonat trauma vyvolané ztrátou obou rodičů a pohřbením zaživa. Obrovský talent dostane na vychování hlavní telepatka planety Altair - Siglen. Je to podivínská žena, která dívce zařídí pompézní ubytování připomínající nevkusem a nahromaděním cenných věcí spíše sklad. Přesto se pod jejím vedením a díky přátelství vedoucího kosmické přepravy Gerolamana z Rowany vyklube jedinečný a silný telepatický talent. Hlavní ze Země - Reidinger - Rowanu seznámí s hlavním z Denebu - Jeffem. Dívka brzy pochopí, že legendární pozemský telepat chce založit jakýsi chov talentů pro potřeby kosmické přepravy, která spojuje a vlastně vytváří lidské kosmické impérium. Napůl se bouří, ale napůl ji předurčený ženich přitahuje silou svého talentu a mladistvou jiskrou, která se v jeho myšlenkách objevuje. Z mrtvého bodu se situace pohne ve chvíli, kdy je Deneb napaden vetřelci z vesmíru. Protože Země zprvu hrozbu podceňuje a pak nedokáže včas účinně zasáhnout, Rowana se sama zapojí do obrany a přes obrovskou vzdálenost se právě jí podaří zvrátit výsledek střetnutí. Přitom se s Jeffem opravdu sblíží... Sice ji trochu mrzí, že se stala samicí na chov podle Reidingerových představ, ale je s Jeffem šťastná. Jen tak mimochodem spolu oba odrazí další, tentokrát skutečně vážný, mimozemský útok. A pak se konečně narodí jejich tuplovaně telepatické dítě.

       Ann McCaffrey je jméno, které má zvuk. Přesto se stává, že knihy autorů zvučných jmen zklamou, protože těch skutečně špičkových věcí napíší i giganti jen pár. Kniha mi připadala mnohomluvná a málo strhující. Místy bych použil až termínu „ukecaná“. Všechno se tu vysvětluje a popisuje, nepřímé charakterizace pomocí vylíčení nějaké akce rozhodně nepřevládají. Pravda, bitva s mimozemšťany zabere asi osm stran (mluvím o té druhé, rozhodující, kdy lidstvo málem zaklepe bačkorama!), ale než se k ní čtenář dostane, absolvuje pár set stránek červené knihovny.

P.S. Přečíst se to dá, jsou tam i nápady, ale pro milovníka hardcore je to facha.