Všechna práva © Interkom 1984 - 1998

Postěžoval jsem si na Pragoconu před Tomem Štipským, že snad už nevychází žádná SF, že snad došlo na Železného slova o konci světa (knižního) a že už dokonce nastal, jen jsme si toho nevšimli.

       Trochu jsem nadsazoval, vím samozřejmě, že na konci loňského roku vydalo AF 167 Emisara J. „J.“ Oščádala, Červené koberce, odměřený krok R. A. Ziemkiewicze, Nečekané variace G. R. R. Martina, Blade Runnera II K. W. Jetera a Netopejr se zasloužil o obecné blaho vydáním svých (a Dozoisových) Best of 1995 (Fantasy a horor 1995 a Science fiction 1995 se shrnutím roku v překladu M. Bronce). Nicméně mi situace na vánočním knižním trhu připomínala svým ruchem hřbitov před půlnocí.

       Tom mi ze svého knihkupeckého hlediska omlátil o hlavu spoustu právě vydaných Kingů, Barkerů a gejmbuků (rozuměj gamebooků, ale to slovo prý patří AFSF).

       Pokud ho prodej takové produkce živí, má na svůj názor stejné právo jako já, který bych se ale většiny těchto knih nedotkl ani holí obalenou pytlovinou, život je krátký a dobré SF je víc než stačím přečíst.

       Týden potom se ale přihodilo nečekané. NS Svoboda po mnoha letech čekání vydalo Mravence, nikoli Ferdu, ale Richarda Podaného překlad zajímavé francouzské SF (vzpomeňte na Mikrokosmos). První dojem byl více než příznivý, a s každou další přečtenou stránkou se jen zlepšuje.

       Mé předsevzetí, že budu kvůli Akademii číst loňské věci je to tam, snad až budu hotov s Mravenci (nebo oni se mnou?).