Všechna práva © Interkom 1984 - 1998

Jak jste z mých občasných nářků jistě postřehli, vytváří se každý leden dotazník směřovaný ke členům Akademie, aby jeho vyplněním svou kolektivní moudrostí určili, co v právě uplynulém roce stálo za čtení. Dotazník je doplněn nezávazným orientačním seznamem pro osvěžení paměti a pro snazší určení doby vydání dotyčných děl.

       Jako podklad pro tvorbu seznamu slouží Ivana Adamoviče v Ikarii uveřejňovaný seznam vydaných knih. Ten se rozšíří o kategorii Cyklus, Neangloamerický překlad a Překladová povídková sbírka a polovina práce je hotova. (Tedy pokud se do věci nevloží J. Olša jr., který v seznamu obvykle objeví na třicet chyb a překlepů. Protože ho ale letos zřejmě pohltilo hektické dění na naší politické scéně, musel jsem seznam kontrolovat sám s tím, že jej ještě letmo přehlédli J. Vaněk jr., R. Podaný a V. Janiš. Opravili jsme chybu v číslování Sebraných spisů HPL a doplnili pár chybějících titulů, pokud přijdete na další nedostatky, dejte mi vědět, zaneseme opravy alespoň pro Internetový archiv Akademie.)

       Další podstatnou částí seznamu je výčet původních povídek v časopisech a fanzinech. Marné byly výzvy v Interkomu, marné osobní žádosti, až na Vakukok se žádný vydavatel neobtěžoval se zasláním seznamu své produkce.

       Všichni se spolehli, že to jako obvykle udělám sám. Bohužel, když jsem vypsal povídky z menších fanzinů, postihla mě na zbytek víkendu bolest hlavy a povídky z Ikarie a Nemesis se do seznamu (označeného proto jako neúplný) nedostaly.

       Konečně byly s třítýdenním zpožděním proti minulému roku dotazníky rozeslány. První se ozval Ivan Adamovič, povšiml si absence ikarijských povídek v seznamu a udivilo jej to. To zase udivilo mě, stačilo přece poslat mi již měsíce hotový obsah Ikarie 97, jen to v redakci nedokázali zorganizovat. Pak jsem potkal Egona Čierného, pravil, že v seznamu chybí jedna jejich kniha, ten alespoň jako jediný uznal, že pro to, aby se tam objevila, nic neudělal.

       Ušetřil bych vás těchto chmurných řádek, nebýt třetí reakce, jež mi tuhle zpestřila sobotu. Zavolal mi jeden z Otců Zakladatelů Ikarie. On sám si sice absence povídek nevšiml, leč stěžoval si mu jeden z poškozených autorů. Zahrnul mou nehodnou osobu sérií výtek a podezření, mimo jiné ze záměrného poškozování Ikarie a stranění fandomovým aktivitám (zde jen nepřesně parafrázuji, byl jsem nehorázností těch nařčení poněkud zkoprnělý). Nakonec jsme se dohodli, že nic nebrání, aby v redakci Ikarie namnožili dodatek k seznamu a rozeslali jej Akademikům, adresy rád poskytnu, s prací pomohu...

        ...za týden je uzávěrka prvního kola Akademie, telefon stále mlčí.

       Výše uvedené spiklenecké teorie mi připomněly jinou žalostnou historku.

       V Interkomu 9/97 jsme vyhlásili Cenu Karla Čapka pro tento rok. Pravděpodobně ukolébáni přístupem Nemesis, která všechny podobné výzvy automaticky přebírala (a pouhou svou existencí nutila Ikarii k větší aktivitě) jsme zapoměli požádat o přetištění v Ikarii. Když jsme to v listopadu zjistili, měla již lednová Ikarie po uzávěrce.

       Na místě obvykle věnovaném CKČ jsme našli propagaci soutěže ve fandomových kruzích známé jako Jiranos. Našli se fanoušci ochotní vidět v tom jakýsi temný záměr. Nepatřil jsem k nim a říkal, že jde jen o následek naší (mé) zapomnětlivosti (i tak se dá eufemicky pojmenovat blbost). Dovedu si živě představit, s jakou vervou (a asi právem), by mě OZ, kdybych zvedl telefon a vylepšoval mu víkend stížnostmi si na Ikarii, poslal do prdele.

       Jak se ví již dávno, když dva dělají totéž, není to totéž, ale co teprve, když dva totéž neudělají.

       Jak z toho ven, napadá mě několik řešení.

       1. Svěřit výrobu orientačního seznamu Ikarii, stejně většinu dat dnes dostáváme od Ivana Adamoviče. Kdyby na to myslel a ukázal nám podklady ještě před otištěním, vydělal by na tom formou bezplatných korektur a větší důvěryhodností uveřejňovaného seznamu.

       2. Udělat seznam jen na základě údajů dodaných od vydavatelů.

       3. Dělat to jako doposud, ale chovat se přitom jako fanoušci.

       

Dobrá zpráva na závěr: Konečně někdo zafungoval bez mého ponoukání na Radiu Alfa, kdosi mluvil (a zdá se, že docela zasvěceně) o Akademii SF. Neznámému dobrodinci tímto děkuji (pokud víte o koho šlo, dejte mi vědět).