Všechna práva © Interkom 1984 - 1998

Je léto. Stovky let už je léto a vzpomínky na něco jiného, než rok od roku se zvyšující žár Freyru, téměř vymizely z vědomí lidí. Nejinak je tomu i s královnou MyrdemImggalou, nazývanou též královna královen, jež ve vyhnanství v Gravabagalinienu čeká na svůj osud. Měla všechno a vše ztratila, když se stala obětí politických intrik a manipulací na Helikonii v tu dobu tak oblíbených. Královnin osud se jako červená nit táhne celým příběhem a ovlivňuje jednání a skutky téměř všech jednajících postav. Je to ona, která nevědomky hýbe celou Helikonií. A že je to podivný svět.

       - Helikonie je rozdělena na několik více či méně mocných království a říší a zmítána neustálými místními konflikty a potyčkami.

       - Helikonie je svázána neviditelnými pouty všemocného náboženství a politiky, jež téměř jedním jsou.

       - Helikonie je svět, na němž právě objevili střelné zbraně a vzrušující možnosti, které nabízejí.

       - Helikonie - to je svět, kde nyní vládnou lidé. Fagory využívají jako otroky pro těžkou práci, či jako sluhy a ve jménu náboženství na ně pořádají pogromy dosud nevídané, ale na straně druhé využívají Fagory jako věrné a oddané vojáky a strážce. Ovšem věrné komu? A Fagoři, jako takoví, jak je známe z prvního svazku, také nevymizeli a dále v skrytu sledují své cíle.

       Lidé na Helikonii pomalu odkrývají tajemství jejich minulosti i budoucnosti, avšak cesta k poznání a vědění je bolestná, provázená útrapami i smrtí. (Tak, jak je tomu asi všude.)

       Autor se chytře vyhnul hlavnímu hrdinovi a tak se mu otevřel prostor pro mistrné propletení a propojení všech příběhu a osudů živých i mrtvých, všech narážek a náznaků do věrohodného propletence, zvaného život. Doslova zde platí, tuším že Asimovova poučka - když autor ukáže v prvním dějství na stěně pušku, než vše skončí, mělo by být z té pušky vystřeleno.

       Helikonie - léto je minimálně stejně tak výtečná kniha jako její předchůdkyně a ční o několik tříd nad současnou knižní produkcí sci-fi a fantasy. Čekali jsme na ni sice dlouhých, předlouhých pět let, ale to čekání se vyplatilo a budeme si ji o to více vážit. Za těch pět let se hodně změnilo, změnili jsme se určitě i my, a tak jsem rád, že alespoň něco se nezměnilo. Helikonie je tak dobrá, jak jsme všichni doufali a já jsem tomu věru rád. A to se ani nezmiňuji, že oba díly má na svědomí jedna překladatelka a musím konstatovat, že se své práce zhostila se ctí.

       Pár slov ke knize jako takové. Petr Bauer opravdu umí a podařilo se mu vytvořit obálku, která má smysl a logicky navazuje na obálku prvního dílu. I když si neodpustím poznámku, že na rodzíl od svého předchůdce je obrázek poněkud zavádějící. Nu a LASERU se podařil malý zázrak a kniha má na chlup stejné rozměry jako předchozí, takže se obě budou v knihovně krásně vyjímat vedle sebe. Jako naopak zcela zbytečné a nevhodné považuji umístění nápisu „Pokračování úspěšné trilogie“ na dolní kraj obálky. Ten, kdo nemá první díl, si druhý asi nekoupí a ti, co jej mají, žádnou nápovědu nepotřebují. A nápis navíc vzbuzuje falešný dojem, že se jedná o nový čtvrtý díl. Když už, tak by se asi lépe hodil titulek „Druhá část úspěšné trilogie“.

       Neodvažuji se odhadnout, kdy asi vyjde díl třetí a poslední, avšak budu se modlit za to, aby vůbec vyšel!

       Hodnocení: *****