Všechna práva © Interkom 1984 - 1998

       

       Vážení přátelé, dámy a pánové, je mi velkou ctí uvítat Vás na Parconu v Chotěboři. Protože se ale domnívám, že jste sem nepřijeli poslouchat mé projevy, a protože mi žena zakázala jakékoli vtipkování na účet pořadatelů či ubytovacích zařízení, a jsem zde navíc teprve půl hodiny, budu maximálně stručný.

       Když Pavel Poláček před šestnácti roky uspořádal první československý con, vycházelo ročně okolo 10 skutečných SF (obávám se teď ale, že se do toho stavu rychle vracíme), video bylo v našich krajích novinkou, o Dračím doupěti slyšelo jen několik lidí a karty se používaly k hraní mariáše. Program se domlouval na místě, podle toho, kdo přijel a byl ochoten vystoupit (i to se ale někde děje dodnes), o zahraničních hostech nebo SF časopisu se dalo jen snít. (Navíc mnozí z vás, včetně mnoha fanů, bez kterých si dnešní fandom neumíme předstravit, ještě ani nebylo na světě nebo pokud ano, tak třeba ještě neuměli ani číst, ani psát.)

       Nic z toho nám ale nevadilo, sjeli jsme se do Pardubic kvůli něčemu jinému.

       A to bych chtěl říci hlavně fanům, kteří se účastní Parconu poprvé. Hlavním důvodem, proč se cony pořádají a proč na ně jezdíme, není nakupovat knihy, koukat na video, vyměňovat kartičky, a i když je dobré dovědět se něco nového na přednáškách, nejdůležitější je nalézt zde nové přátelé a setkat se se starými.

       Ostřílené conové harcovníky bych poprosil, aby se rozpomněli na své začátky ve fandomu a aby se k nováčkům chovali tak, jak by to před léty uvítali ke své osobě.

       Toť vše, dobře se bavte a berte ohled na těžkou práci pořadatelů, jsou to také jen lidé a fanoušci.