Logo rubriky
12/1998
  Fandom (další) (159)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1998

Proč jsem bojoval za Pravdu (částečně)

aneb Ten Bronec už se úplně zbláznil!!
       
Podle mého mínění není účast v užším kruhu fandomu (Porady, příprava conů) jen určitou formou zábavy, nýbrž s sebou nese i svého druhu povinnost (ve smyslu - kdo se dá na vojnu, musí bojovat...); okupujeme zkrátka my všichni „zasvěcení“ určitou ekologickou niku a je na nás, abychom ji vzdělávali (protože než ji nechat zarůst plevelem, tak by bylo lepší sehnat kohokoli, kdo by o ni chtěl dále pečovat - třeba i toho Pravdu...). K základním úkonům každé starosti o druh patří péče o novou generaci - zajištění prodloužení existence druhu. Vidím celkem tři základní důvody, proč tohle dělat.
       
       a) První je tak stupidní, že se ho skoro bojím uvést. SF je podle mého lepší náplň života, než se třeba ufetovat k smrti nebo lítat po diskotékách; fandom sám určitě nic nezachrání, ale pokud bude přijímat mladé jedince, stane se jistou mikroskopickou brzdou rozkladu naší společnosti.
       b) Hledání spřízněných duší - dinosauři se na tohle asi už nepamatují (přestože nadále instinktivně navštěvují porady, kde jim Vašek Pravda kazí dobrou pohodu), ale když je člověk mladý, připadá mu většina jeho okolí úplně blbá (pak si zvykne); fandom a scifisté jsou možnou inteligentní alternativou, kam se člověk může uchýlit a kde hledat sobě podobné úchyly - tedy, jen pokud tenhle fandom bude schopen ještě někoho vstřebat.
       c) No a samozřejmě, to nejdůležitější, před čím všechny předchozí argumenty blednou - zábava a sranda; pěstovat si vlastní potěr, to může fandomové vody ještě pěkně rozvířit.
       
       Tohle jsou důvody, které mě vedly k tomu, že jsem Václava Pravdu už několikrát podpořil a učinil jsem tak i na poslední podzimní poradě. Netvrdím, že jsem to dělal úplně rád - občas mi leze na nervy svou arogancí a zrovna na poradě mě dost vytočila jeho snaha o poměrně průhledné „diplomatické“ kličkování. Jenže zároveň mi připadá jako jeden z mála lidí, kteří mají opravdu snahu nějak se dobrat k novým tvářím ve (F)fandomu. Tvrzení Petra Čáslavy o nevšímavosti dinosaurů byla v mnohém pravdivá. Když přidete na poradu a budete cizí, opravdu si tam budete připadat jako na sjezdu absolventů nějaké školy nebo vesnické veselce, kde se sjíždějí vzdálení příbuzní. Zdeněk Rampas na to píše: stačí trocha odvahy a průbojnosti (citát není doslovný), ale právě tu mohou postrádat jedinci, kteří by se dlouhodobě ukázali jako velmi cenní. (Není žádný div, že za poslední léta se do fandomu infiltrovalo jen maličko neofanů, a když, tak měli poměrně ostré lokty - viz Vašek Pravda. To, že se dinosaurský fandom uzavírá, je přirozený proces, ale proti němu je třeba bojovat - léčit ho. Tak teď už přestanu ohavně plkat a přejdu k jádru věci:
       seriózní názor: Kádrovat staré kluby je nesmysl, kádrovat nové kluby je nutnost. Abych viděl výsledek úsilí třeba Pavla Mikuláštíka nebo Mirka Dvořáka stačí jet na Dracon - nemyslím, že by bylo šťastné nutit je vést klubovou kroniku a vykazovat pravidelné schůzky. Jenže pro nováčky tohle neplatí, ti jsou většinou daleko šťastnější, pokud jim vymezíte přesný program a jasně stanovené cíle. Pokud jim dáte pocit tradice. Oni vám tu kroniku za nějakou dobu taky hodí na hlavu, ale mezitím se stačí zapojit do fandomu.
       osobní blábolení: V poslední době jsou velmi frekventované uštěpačné poznámky na adresu Ládi Veverky. Jak mu ty jeho ideje nefungovaly. Ale přemýšlel někdo nad tím, kolik fanů odchoval? Já se mezi takové počítám. Do staré Spektry se šlo integrovat snadno a Veveřák věnoval každému novému příchozímu trochu pozornosti - ne moc, ale tolik, aby se většina mladistvích zájemců o SF opět vracela. Dovedl zadat konkrétní úkol, pochválit za jeho vykonání a odměnit třeba shlédnutím nějakého nedostupného SF filmu (či drobným pamlskem...); atmosféra gheta fungování klubu samozřejmě napomáhala. Kdysi jsem zorganizoval dvě burzy RUR. Prvotním impulzem bylo, že jsme se jednou takhle s Ivanem Adamovičem vraceli z RUR a vzpomínali právě na Veverku. Najednou se Ivan zachechtal a prohlásil, že mluvíme jako nějací dva propuštění otroci z galéry - „Jó, byl to přísnej pán a bil nás, ale aspoň pod nim byla sranda!“ Zkrátka bych chtěl naznačit, že Veverkova snaha nemusela být vůbec tak neúspěšná, jak se na první pohled jeví.
       seriózní názor: Proto bych byl pro to, aby se noví jedinci (či kluby) přijímali podle určitých pravidel a něco se po nich vyžadovalo. A ještě jeden zásadní návrh: každý klub aby dostal kmotra (dinosaura), který se o něj bude starat, bude členům nápomocen informací i radou atd. Kluby je možno třeba nějakým dražit, bude-li zájemců víc. Klub by byl pak (kmotrem) slavnostně přijat do stavu nováčků na Parconu a vystaven rozličným povinnostem, které si na ně Vašek Pravda a spol. vymyslí. Když bude nějakou dobu dobře fungovat, může být (třeba na Poradě) opět vyňat a povýšen do stavu klubů (starých, zavedených, dinosaurských, to je úplně jedno, termín snad někoho napadne). Pak se přestane kádrovat. To vyžaduje mimo jiné vyhotovení seznamu klubů, které už jsou považovány za vyzrálé - alespoň si v tom fandomu uděláme větší pořádek.
       osobní blábolení: Já osobně bych takhle soutěžil hrozně rád (a Společenstvo J. R. R. T. je zatím poměrně aktivní), ale asi bych byl moc líný na to papírování. Kdyby bylo úplně po mém, šel bych ještě dále - Zdeněk jako Komodor naší Hvězdné flotily, předsedové „starých“ klubů jako kapitáni mezihvězdných křižníků té a té palebné síly (podle počtů posádek-členstva), mladší fanové jako kadeti a dav divokých fanů jako technická podpora-pozemní personál; ještě tak vymyslet, proti komu bychom bojovali (milovník Heinleina se ve mně nezapře...). Myslíte si, že je to naprostý nesmysl?! Tak se podívejte, jak dnešní mládež vášnivě paří hry, které v podstatě simulují totéž, jenže si namísto mezilidského kontaktu osaměle ničí oči u monitorů. Jen by se to muselo dobře zorganizovat...
       seriózní názor (přechází zvolna do obecného plkání): Proto jsou mi snahy Vaška Pravdy sympatické a hodlám je podporovat. Upravenou verzi podmínek pro přijetí nových klubů se snad s těmito změnami podaří na jaře prosadit. Nevím, zda jako manažer sežene někdy nějaké peníze, ale i to ostatní může přinést ovoce. Akce neofan měla na Miniconu svůj stánek - nebyl to žádný zázrak a president, který přinesl staré Interkomy, rozhodně výrazně pomohl - ale jako start to jistě pomůže k lepším výsledkům na Draconu (zatím mám tu zkušenost: když jste moc vlezlí, fanové (a zvláště fanynky) před vámi spíše prchají...). Fandománie nebude obnovena v lednové, nýbrž nejdříve v únorové Ikarii, nicméně doufám bude, což je jev velice pozitivní. Pokud se dovedeme nějak vypořádat s těmi uzávěrkami, snad i na tu jarní poradu přitáhneme pár nových zájemců. Třeba nás ještě čekají Zajímavé časy!
Michael Bronec
kapitán Prezidentových Pretoriánů
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK