Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Výběr zajímavých událostí minulých lednů s obzvláštním zřetelem na sci-fi

6. ledna 1939 publikují němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann svůj objev štěpení uranu neutrony. Teoretici během pár týdnů spočítají, že se při tom uvolňuje obrovské množství energie i dost neutronů schopných štěpení znovu a znovu vyvolávat. Do světa se vydává idea krakatitu - a padá na úrodnou půdu. Na společné Lidské duši brzy přibude další černý flek.

9. ledna 1909 zbývá britskému polárníkovi Ernestu Shackletonovi a jeho druhům pouhých 178 km k vysněnému jižnímu pólu. Cíle by ještě dosáhli, ale cestou zpátky by umřeli hlady či zmrzli. Na rozdíl od krajana Roberta Scotta, který se v obdobné situaci ocitne o tři roky později, velí Shackleton k návratu... Je hrdina nebo ne?

Pólu nicméně dosáhnou: jeden z oddílů výpravy 16. ledna 1909 poprvé stanul na jižním magnetickém pólu (nacházel se tehdy na zhruba 72 stupni jižní šířky). Již srovnání s obdobným objevem J. C. Rosse z roku 1831 na severu (70 stupňů s. š.) potvrdilo, že geomagnetické póly v čase putují a že dlouhoperiodicky si dokonce vyměňují místo. Jak by se to asi projevovalo na organismech, jak by se uprostřed takové monstrrošády třeba orientovali při svých tazích ptáci nebo ryby?

15. ledna 1934 zveřejňují manželé Irene a Frederic Joliotovi objev umělé radioaktivity. První umělý zářič byl izotop fosforu vzniklý ozařováním hliníku zářením alfa. Dodnes bylo díky jaderným reaktorům a urychlovačům připraveno skoro 2000 umělých radionuklidů a řada z nich koná ve správných rukou správnou práci.

27. ledna 1929 vstupuje na (tlustým ledem pokrytou) půdu Antarktidy první Čech - sedmadvacetiletý Václav Vojtěch.

Původně vystudoval dějepis, ale toužil po polárních krajích. Coby výzkumník odmítnutý Nansenem i Byrdem, sloužil u druhého alespoň jako topič, jako steward zásobovací lodi, jako psovod při likvidaci Byrdova tábora. Doma o tom vydá knihu („Sen nemohl být krásnější“, píše v ní o šestém kontinentu). Uprostřed usilovných příprav na kariéru polárníka si v létě 1932 vyjede na kajaku po Labi, převrhne se, po ráně do hlavy ztratí vědomí a utopí se...

31. ledna 1984 umírá v Praze jeden z nejvýznamnějších našich lékařů - sedmaosmdesátiletý průkopník české endokrinologie Josef Charvát. I v dobách jim nenakloněných propagoval lékařskou kybernetiku a genetiku, jako první u nás popularizoval pojem stresu a jeho zdravotních následků.

       Shodou okolností téhož dne, kdy končí život profesora Charváta, začíná život třiačtyřicetiletého severomoravského technika Josefa Diviny. V jeho případě život druhý; je mu totiž jako prvnímu u nás transplantováno srdce. Pacient zanedlouho normálně nastoupí do práce a přes třináct let bude celkem normálně žít. V létě 1997 ho však zradí ledviny...