Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Tak rytíř Jiran bez bázně a hany vyrazil do boje za čistotu češtiny a kvalitu překladu. Chtělo by se zvolat: Sláva! Třikrát sláva!

       Jenže to by celá věc nesměla mít několik háčků. První je v tom, že Jiran považuje v tomto boji za svůj štít a zbraň rubriku Knihomorna v časopise Ikarie. Cituji: „...a můj sen o vlivu Knihomorny na kvalitu překladu bere pozvolna za své.“

       Když se zaměřím jen na samotnou Knihomornu: kolik bylo debat, někdy docela vzrušených, týkajících se toho, jestli je právě forma Knihomorny (zesměšňování, urážky, nepřesné citace, vytrhování vět ze souvislosti) nejlepší způsob, jak napomáhat zvyšování kvality překladu. Jestli si dobře vzpomínám, právě zástupci redakce několikrát obhajovali především zábavnost a oblíbenost této rubriky, její (beztak pochybný) vliv na kvalitu překladu byl vždy druhořadý - proč teď najednou ta změna? Proč od samého počátku jsou přijímány pouze příspěvky z knih, nikoli z časopisů? Mělo to znamenat, že nároky na kvalitu češtiny a překladu se zásadně liší podle toho, vychází-li text v knize nebo časopisu? Proč byly v samém zárodku odmítány jakékoli návrhy a snahy směřující ke zvýšení serióznosti této rubriky (jistě, bylo by obtížné dohledávat příslušné pasáže v původních textech, ale jednak by se ukázalo, jestli hlupák je překladatel nebo autor [což se taky stává], jednak by se mohl poučit potrefený překladatel [který v době „ohlasu“ na překlad už většinou původní text nemá] a ještě by se mohli poučit další, které problematika překládání zajímá [já vím, teď už asi přeháním]).

       Další háček je právě v tom, jak ke zušlechťování čtenářů přispívá samotná Ikarie - kvalitou původních textů, kvalitou češtiny v knižních a filmových recenzích.

       A třetí háček je v tom, že pan Jiran ve svém uplakaném úvodníku zcela opomíjí, že kvalitě překladu se systematicky věnuje cena Koniáš a příspěvky - zejména JVJr. například v Interkomu. Jen on, on sám na to právě přišel! On je jediný, komu to vadí!

       Dalo by se toho vyjmenovat víc, problémy a otázky kolem překládání jsou a budou. Má-li Ikarie seriozní zájem na zvyšování kvality překladu a úrovně češtiny, pojďme se o tom začít seriozně bavit. A to „seriozně“ myslím jinak než formou Knihomorny a podobně zoufalých úvodníku.