Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

       Tentokrát mě ve věru přepestré nabídce událostí minula zaujaly časové souslednosti objevů či vynálezů téhož oboru... Řadím tentokrát podle roků.

       „Všem, kdož toto čísti budou, já, James Watt z Glasgowa ve Skotsku, živnostník, posílám svůj pozdrav.“ Takto přezdvořile začíná jeden z nejvýznamnějších patentů v dějinách techniky, udělený 29. dubna 1769. Wattův parostroj je sice ze všech nejlepší, což ale přesto neznamená, že je použitelný v praxi... Další patnáctiletou práci vynálezce okrášlí řadou řadou dalších relevantních patentů, z nichž poslední nese datum 28. duben 1784. Teprve po něm se Wattovy parní stroje - nyní již dostatečně výkonné i spolehlivé - prosadí (a začnou tvůrci konečně vynášet).

       7. dubna 1839 je otevřena další z železnic. Tahle je první v tom, že její trať mezi Lipskem a Drážďany vede i půlkilometrovým tunelem. Hory však železnice pokoří až 12. dubna 1854, kdy první vlak z Vídně do Terstu přešplhá alpský průsmyk Semmering v nadmořské výšce 985 metrů.

       27. dubna 1919 vzlétlo z letiště Bory v Plzni první letadlo české výroby. Šlo o dvoumístný dvojplošník netoliko s řadovým čtyřválcem (o 32 koních), ale i s řadovým názvem - Bohemia (už před více než tři čtvrtě stoletím se tak kupříkladu jmenoval první český parník na Labi), typové označení letounu (klamně?) zavání bombarďákem - B-5.

       O čtyřicet roků později, 5. dubna 1959 vzlétá ve Vodochodech prototyp našeho prvního proudového letounu - L-29 Delfín. Během krátké doby se stane technickou i obchodní legendou našeho leteckého průmyslu. Delfín také je prvním přímým předchůdcem dnešního L-159 Alca, lehkého bitevního letounu premiérovaného předloni, který ve své kategorii patří k absolutní světové špičce.

       „Při štěpení jednoho atomu uranu se uvolňují přibližně tři neutrony,“ zní hlavní myšlenka sdělení Fréderica Joliot-Curieho ze dne 7. dubna 1939 pro časopis Nature. Podobný výsledek zasílají k publikaci o pouhé tři dny později Sověti G. N. Fljorov a L. I. Rusinov. Reagují tak na Hahnův objev štěpení uranu z konce roku 1938. Celé to ovšem začalo 10. dubna 1934, kdy Enrico Fermi zveřejnil sdělení o aktivaci čtrnácti chemických prvků ozářením neutrony. Zanedlouho přijdou na řadu i prvky další, mezi nimi i uran. A právě jeho „nevysvětlitelným“ chováním přitom to všechno začne...

       Všichni si ještě pamatujeme loňské dvacetiny půvabné anglické slečny „ze zkumavky“, tedy z vajíčka oplodněného mimo dělohu, leč po dvou dnech již jako rané embryo vráceného tam, kam patří, tj. do maminky. 10. dubna 1984 je zdolán další stupeň léčení neplodnosti (ale z morálního hlediska i tahání čerta za ocas) - na svět přichází „dítě z mrazničky“: miminko, které bylo rovněž počato vnějším oplodněním, avšak embryo nebylo uloženo do dělohy ihned (tedy jakmile se projeví jeho životaschopnost), nýbrž až po dvou měsících, kdy byla matka pro těhotenství optimálně připravena. Embryo čekalo na maminku při teplotě kapalného dusíku (skoro dvě stě stupňů pod nulou).