Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Vše se mění a ani letošní Akademie nebyla jako ty minulé. Nemám teď na mysli změny v kategoriích, o kterých se zdálo, že jsou zbytečné, neboť jejich vítěz je předem daný. O tom se rovněž hodlám zmínit, ale nejprve jak jsem vnímal zmíněné změny jako organizátor.

       Zdá se, že to, co bylo chápáno jako šťastná improvizace, totiž spojení Akademie s Knižním veletrhem, se ustálilo ve veřejném mínění jako úzce související kulturní jevy. A to jak z pohledu novinářů kulturních rubrik, kteří po letech ignorace našeho snažení letos referovali o Akademii (vedle Koniáše a obdobné akci Obce překladatelů Skřipci) jako o integrální součásti Veletrhu, tak i fanoušků SF, kteří nijak nevítali myšlenku přesunout Akademii na jiný termín kvůli kolizi s Euroconem a Reussově Revúci.

       Bohužel během příprav jsem se dověděl, že nastaly i méně potěšující změny, nejprve jsem dostal zprávu, že pro nemoc nepřijede Josef Škvorecký, pak že za použití sálu budeme muset zaplatit a nakonec, že pro velký zájem (o čas v hlavním sále) nemůže náš pořad trvat dvě hodiny, jako v minulých letech, ale pouze devadesát minut včetně přestávky, ve které by se měli připravit naši následovníci.

       Poučeni loňskou roztříštěností jsme letošní scénář podřídlili gradaci v posloupnosti oceňovaných kategorií. Navíc jsme se snažili maximálně eliminovat časy příchodů a odchodů a využívat naplno každého, koho přilákáme na pódium. Bohužel mě nenapadlo nějak to výrazně graficky zdůraznit a tak musel Roman Lipčík některé účinkující zvedat ze židle i několikrát za sebou.

       Akademie letos začala mimořádně předáním mimořádné ceny pro Josefa Škvoreckého. Roman Lipčík připomněl jeho zásluhy o počátky našeho scifistického obrození, když před více než čtyřiceti lety v roce 1958 spolu s Františkem Jungwirthem a Lubomírem Dorůžkou uveřejnili ve Světové literatuře sérii literárních procházek po populárních žánrech „Marsyas U. S. A.“, kdy byla obsáhlá kapitola doplněná několika povídkami věnovaná i SF. Josef Škvorecký rovněž pracoval v porotě literární soutěže O nejlepší vědeckofantastickou povídku, kterou v roce 1962 vyhlásil časopis VTM. Tato soutěž pomohla objevit pozdější nejvýznamnější autory české SF, jako byli (bohužel již nejsou mezi námi) Václav Kajdoš, Jaromír Šavrda či Josef Koenigsmark.

       Cenu pro JŠ převzal Ivo Železný, který doplnil, že nedávno vydal mistrův román „Nevysvětlitelný příběh aneb Vyprávění Questa Firma Sicula“, čerpající a navazující na E. A. Poea a H. P. Lovecrafta.

       O dalším průběhu snad napíše podrobnější reportáž z pohledu poučeného diváka někdo povolanější.

       Na závěr jen dodám, že se Romanovi bez viditelného spěchu podařilo ukočírovat předání všech dvaceti cen a ještě zbyl prostor pro Richarda Podaného a Viktora Janiše, aby oznámili jména vítěze a nechvalně nominované v anticeně o nejhorší přečiny proti překladatelskému řemeslu Koniáš.

       Pokud mě paměť neklame, Koniášem byl poctěn pan Ivo Pospíšil o jehož překladu jsme referovali v jednom z minulých čísel IK.