Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

(William Gibson: Zběsilá jízda /Mona Lisa Overdrive/, vydal Návrat, Brno 1998, přeložil Ivo Pospíšil, odpovědný redaktor either žádný, either neznámý.)

       

Na můj dotaz, jak je možné, že dopustil, aby jeho mileného Gibsona recenzoval v Ikarii někdo jiný než on, odpověděl Ivan Adamovič zhruba: „Já jsem to česky raději ani nečetl.“ Dobře udělal. Nicméně i dotyčný někdo jiný, konkrétně Pavel Šuchman, se ukázal být dosti rozumným, aby poznal, že kniha je přeložena děsivě a že je třeba to nahlas a velmi rázně říct. („Nekupujte to. Když koupíte, nečtěte.“) Recenzent evidentně vycházel ze znalosti originálu (věc o to chvályhodnější, oč vzácnější) a na vyhrazené nevelké ploše dostatečně poukázal na některé flagrantní prohřešky překladu. Bylo jasné, že věc si pro potřeby Koniáše žádá podrobnější komparace. Zde je.

       

Provedl jsem srovnání překladu zhotoveného Ivo Pospíšilem s originálem jen na zhruba první padesátce stran. Jednak již nejsem tak mlád a křepk jako Jan Vaněk junior, jednak jsem na straně 54 zemřel bolestí. Nicméně i to bude bohužel vrchovatě stačit.

       Ivo Pospíšil ve svém překladu Gibsonova románu spáchal prakticky všechny poklesky, kterých se překladatel dopustit může. Ze stovek a stovek dokladů tohoto tvrzení se pokusím vybrat ty nejzástupnější.

       

Nejřvavější a nejefektnější bývají faktické chyby. Zběsilá jízda jich nabízí hojnost.

„Hunting print“ není „vybledlý plátek pro lovce“, ale grafika s loveckou tématikou (11). O několik stran dál je slovo „print“ pro změnu vyloženo jako plakát, ačkoli jde o „starý tisk“. Chybný překlad působí tím groteskněji, že je dotyčné dílo vystaveno v „mahagonovém rámu“.

       

Narita není jméno města, ale tokijského letiště (9).

       

Když hrdinka „zírá na černý ovál kolem řečníka“ (26), navíc v pasáži, kde žádného řečníka není, napadne nás, zda překladatel nemá doma ještě gramofon s troubou, když neví, že „speaker“ je reproduktor.

       

Také „Rio barrio“ (27) není žádné město, jak by věděl, kdyby sledoval zprávy. „Barrio“ je španělský výraz odpovídající anglickému „slum“ - jde tedy o chudinské předměstí Ria.

       

Když člověk překládá knihu nabitou údaji z vúdú, měl by o něm něco vědět. Nemyslel by si pak, že proslulý vúdúistický čaroděj Baron Samedi je šlechtic (baron s malým b). Další jemu neznámé termíny vúdú (oumphor, coup-poudre a podobně) překladatel pro jistotu vynechává úplně, aby se moc nepředřel.

       

„On microlight deck“ není „na mikrosvětle“, ale „na palubě ultralehkého letadla“.

       

„Roach“ je sice i ryba plotice, ale také zkrácenina z „cockroach“, štěnice nebo šváb. Člověk nemusí býti entomologem, aby to podle souvislosti hravě rozlišil. Myslí-li ovšem. Když nemyslí, napíše třeba „plotice, kterým říkali palmové štěnice“ (34). Aby toho nepořádku nebylo dost, lenošským překladem „shell“ jako „lastura“ (správně ovšem v případě hmyzu „krunýř“) ještě překladatel z nebohých breberek udělá mlže.

       

Dokonce i naše letité slovníky, které vám na heslo „server“ nabídnou výběr z „jídlonoše“ a „servírujícího hráče“, vědí, že „racket“ je šmelina, vyděračství, gangsterství. Ne tak pan Pospíšil. Ten si myslí, že „he's a top nob in the rackets“ neznamená „je v podsvětí velkej hlavoun“, což si myslím já, ale že „je machr na rakety“ (44). Ovšem raketa je „rocket“, ne „racket“.

       

„Blanket of miniature plastic pillows“ není „přikrývka z miniaturních polštářů z umělé hmoty“ (48), ale taková ta plastiková vycpávka, kterou tvoří maličké kapsičky naplněné vzduchem (moje žena tvrdí, že se to zove „bublinková fólie“). Jako děti jsme to praskali pořád. Nevím proč. Bavilo nás to.

       

„Styling tools“ nejsou nástroje „návrhářské“ (49), ale kadeřnické, což je vskutku překladatelský oříšek, když se o tři slova dál mluví o vlasech.

       

Jsem technický antitalent a kyberpunk bych překládal jen s pistolí u spánku, ale na rozdíl od pana Pospíšila poznám rozdíl mezi kabelem zkratovaným a zkráceným (50). „If the wiring shorted“ = jestli kabel zkratoval. Rovněž (tatáž strana) každý s několika lekcemi angličtiny a základní logikou registruje rozdíl mezi významy slova power jako „moc“ a „elektřina“. Každý kromě... hádejte koho. Gentry „got the power in so the authority didn't know“. Překladateli se celá druhá půlka nehodila do krámu, tak ji vyhubil a napsal „získal moc“. Jenže on „odbíral elektřinu tak, že to úřady nezjistily“.

       

Taky by asi šlo ztuha „vařit vodu v ocelovém mixéru“ (proboha, ještě stále jsme na téže straně!), ovšem naštěstí pro všechny kromě čtenářů českého vydání je „mixing bowl“ opravdu jen mísa. Trapný kiks však nese trpký plod na straně 51 (konečně!), kde si Cherry, místo aby správně „vyždímala houbu do mísy“, poradí s nelehkým úkolem: „Vymačkala houbu přes mixér.“ Konečně na straně 52 došly nervy už i překladateli, i přiměl Cherry odložit buničinu do „láhve“ - opět náš „bowl“, ta sémantická améba.

       

Každý nemusí znát Paříž, ale když někomu přivezou košili „from Charvet in Paris“, mohlo by mu dojít, že ji vezou od slavné oděvní firmy, nikoli „z Charvet v Paříži“ (53).

       

A co si myslet o člověku, který překládá knihu hutně se rozepisující o drogách, ale přesto si myslí, že „dose“ je „dóza“, nikoli dávka (54)!

       

Jak vidím, mnohým z vás se již slza do oka vkrádá, paže zemdleny poklesají a ztrýzněné čivy se oddávají marné touze pro vznešenější potravě pro vaši kultivovanou mysl. Ale běda, opravdu jsme zatím probrali jen to nejpovrchovější, faktické chyby, u nichž záleží jen na pečlivosti a vzdělání, tedy na vlastnostech, které lze žádat od kdekoho a které nepatří specificky k nadání překladatelově. Ještě nás čeká celý komplex prohřešků jazykových a stylových. Mohl bych jej rozdělit logicky do několika částí, ale protože se tyto chyby v textu překrývají (a také abych vám ukrátil utrpení), dovolím si je spojit do jednoho mocného „proudu bezvědomí“. Nuže do toho: zběsilá jízda začíná.

       

Nejhutnějším koncentrátem děsu je v tomto ohledu kapitola Squat (32 - 37). Ta je v Pospíšilově výkladu opravdu těžce „oversexed“: v české verzi najdeme hned tři rázné sexuální akce, ale když nahlédneme do originálu, zjistíme, že překladatel si jednu zcela vymyslel na základě chybného pochopení vazby, druhou, kterou si hrdinka vymýšlí v duchu, kvůli špatně volenému překladu jediného slova převedl do reality a připsal postavě, které s ní nemá nic společného; až ta třetí tam opravdu má být. Jak k tomu došlo? Především po celou scénu jsou Eddy a Mona v posteli. Mona se odtáhne: „she didn't feel like anybody touching her at all“. Překladatel nezná vazby, a tak chudera netuší, že Mona „neměla chuť, aby se jí vůbec někdo dotýkal“, a napíše, že se „necítila jako kdokoliv, koho se někdo dotýká“. A pak už to jede úvozem temným podél bílých půlek: En passant nás ještě překladatel potěší výkladem „the scavenged plastic chair's broken leg made a warning sound“ (zlomená noha umělohmotné židle, kterou sebrali na smeťáku, varovně zaskřípala) jako „odklizená zlomená noha (...) vydala uklidňující zvuk“ - a už se mohou nemravové radovat, nastává sex. „Udeřit, zatlačit mu na prdel, aby do ní několikrát pronikl.“ Originál: „... pitch him on his ass so he gets to hit me a few times.“ Slovník vám nabídne ke čtyřicítce významů vysoce vazebného slovesa „to hit“, ale ani jeden nemá tu nejmenší sexuální konotaci a neznamená „strčit cosi kamsi“. Jak na to pan překladatel přišel, nevím, nevím, nevím. Každopádně chce Mona Eddyho jen „pořádně nasrat, aby jí dal pár facek“. A pak už se překladatel veze. Protože je líný hledat ve slovníku, výraz „tricks“ přeloží jako „triky“, ačkoli to v textu nedává ne smysl, ale ani náznak smyslu. Jenže trick je „kunčoft“, zákazník děvky. Mona si totiž v následující scéně vymýšlí zákazníka a co s ní dělal nemravného, aby Eddyho vzrušila. Výraz „imaginery trick“ měl překladatele alespoň varovat. Nevaroval. Adjektivum (vymyšlený kunčoft) prostě vyhodil a dál blouznil o tricích. A pak přichází vrchol (taky vymyšlený): „Vstoupil do ní jen trochu...“ (proč ta náhlá cudnost, Herr Pospíšil?). Originál: „He'd hit her before, for less...“ Což ovšem znamená: „Mlátil ji už dřív, a někdy i za míň...“ Pak je čtenář ještě obšťastněn trojnásobným zcela původním překladem „tomorrow“ jako „dneska“ („Dneska večer. (...) Je to na tebe moc brzo?“ - „Tomorrow (...) That soon enough for you? - Správně: „Zítra večer. (...) Je to pro tebe dost brzy?). A laškování s „trikem“, který nám mezitím zmutoval v „lest“, může pokračovat. Protože pan Pospíšil nepochopil, že Mona si zážitky s kunčoftem (alias trikem alias lstí) vymýšlí, musí předstírat, že si na to hrdinka vzpomíná, což mu vzhledem k tomu, že nerozeznává mluvnické časy, docela jde. A aby se k živočišnému vzrušení přidala trocha metafyziky, vprostřed toho karnevalového reje nám ještě překladatel naservíruje matematickou záhadu: „'Kolik jsi brala za dnešní noc, Mono?' 'Devadesát.' Bylo to ve skutečnosti jedenadvacet, ale to poslední si nechala za přesčas.“ Milé děti. Když coura vydělá 21 korun a pasákovi z nich odevzdá jen 90, co jí zbude na nákup hadříků a cetek? Řešení: 30, ale musí se vědět, že „one-twenty“ je sto dvacet, ne jedenadvacet.

       

Máme za sebou průlet nejděsivějším pásmem, kde do nás zběsilé částice kiksů narážejí za každým slovem, a můžeme se věnovat volnějšímu textovému prostoru, kde tyto projektily řídnou na vysloveně oblažující frekvenci jen asi tří hrubých chyb na odstavec. Nicméně si jejich prostřednictvím prokážeme, že pan Pospíšil méně známá slova nevyhledává, leč spatra nahrazuje jemu známými, i kdyby znamenala cosi úplně jiného, tam, kde je Gibson obrazný, je on zcela stylově neutrální, ale zato tam, kde je Gibson popisný, si on najust navymýšlí různé skopičiny, které tam vůbec nepatří.

Překladatel považuje za vhodné vysvětlit nevědomému čtenáři, že origami je „japonská skládanka“ (10), ale slovo „sheets“ je na něj příliš složité, a tak tutéž skládanku vytvoří ne z listů, ale z „prvků“. Jeho Kumiko se prodírá provázena „nejopatrnějším“ ze svých tělesných strážců (str. 10, „the least cautious“, tedy „nejméně opatrný“) po tokijském tržišti. Pak přichází scéna, kde se Kumiko vybavuje s elektronickým duchem (výraz „chip-ghost“ je velkoryse pominut; nač vymýšlet nová slova, když máme stará, osvědčená. Duch - a basta). Kumiko vadí, že duch nějak poblikává, takže je evidentní, že není skutečný. „Můžeme to zvětšit,“ (12) navrhne duch žoviálně (...) „snížím potom výkon baterie.“ Ve skutečnosti ovšem: „Můžu zvětšit rozlišení (...) ale vyčerpává to baterii“. („we can up the rez (...) Runs battery down, though.“)

       

Chudák Gibson se snaží seč může, aby popsal pohrdání mladičké bohaté Japonky neohrabanými Zápaďany. Pospíšil mu na to kašle. „.. his gaijin bulk wrapped in elephantine folds of dark wool.“ Pospíšil: „... obrovský trup zahalený velkými záhyby tmavé vlny.“ Co to třeba přeložit takhle: „tmavý vlněný oblek se mu na tom gaidžinském trupu řasil do záhybů připomínajících sloní kůži.“ Zbytečná námaha, co říkáte tam v Brně - no ne?

       

Také idiomy dělají překladateli natolik těžkou hlavu, že je buď vyhodí, nebo přeloží špatně. Výraz „to look at me“ přeložil „že se tak na mě díváš“, ale jde o to, že Kuniko by „na první pohled neřekla“, že duch ovládá jazyky. Když člověk nepřekládá, ale jen vedle sebe volně klade první významy, jež našel ve slovníku, může se mu stát, že „corporate funding“ převede tvůrčím způsobem jako „sdružené financování“ (Was Heisst das, mein Gott?!), i když to jsou „peníze od velkých firem“. Také se obávám, že pokud chcete vidět člověka, jenž neví, co to je DNA, a přeloží „DNA of commerce and empire“ („genetický kód obchodního a imperiálního ducha“) jako „několika (...) hvězd obchodu a impéria“, nezbývá vám než si zajet k Pospíšilům.

       

Na straně 14 to řidič vezme „oklikou“, což by jistě šlo a což jistě překladateli prošlo. U všech kromě vás, kteří už víte, že v originále je „roundabout“ a že roundabout je kruhový objezd.

       

„Dívala se skrz něj a viděla, jak se vločky líbají se sklem a stěrače je smetají do nicoty.“ (To jsem byl já.) „Dívala se kolem a viděla nárazy sněhových vloček a likvidační pohyb stěračů.“ (To byl Pospíšil na str. 14.) „She looked past him, seeing the kiss of snowflakes, the obliterating sweep of the wipers.“ (To byl Gibson.)

       

Kumiko se ubytovává: „Vzal jsem vás až sem nahoru,“ (16) říká jí Pospíšilův hostitel. „We've put you up top,“ říká tentýž v originále. „Ubytovali jsme vás až úplně nahoře,“ říkám já.

       

Kumiko v koupelně: „... zrcadlo s připojenými světélky jako v letadle.“ (16) Kdyby měl překladatel jakési ponětí o adjektivních koncovkách, trklo by ho, že „adjustable“ jsou nastavitelné reflektorky - pak se to taky konečně rýmuje s tím letadlem.

       

Kumiko stále v koupelně a stále na téže straně: „dotýkala se klenutého hrbu (...) labutě, která zde sloužila jako chrlič.“ Mít v koupelně chrlič místo obyčejné baterie (spout), to byl vždycky můj sen. Zato kdybych byl labuť a někdo mi ze šíje opěvané básníky udělal hrb, to bych se nasral.

       

Kumiko v ložnici (a pořád, sakra, na stejné straně): Petal (...) „ukázal na (...) telefon (...) a otočil kličkou ze slonoviny.“ Neotočil, přátelé. Telefon měl „a turned ivory handle“: „držátko z kroucené slonoviny“.

       

Dostáváme se do druhé kapitoly, kde se seznamujeme s výtečníkem jménem Little Bird. Volba, která významová jména překládat a která nechat být, je provedena v celé knize zcela nahodile. Tady to ovšem vadí, protože „kadeře, kterým vděčil za jméno“ (17) jsou v originále „wings“. No to dá rozum, že když má někdo kadeře, tak musí získat přezdívku Little Bird. Vám to snad není jasné?

       

A Little Bird hned zasahuje: „'To je ten sviňák,' řekl Little Bird.“ (17) „Whoa, motherfuck.“ Navrhuji: „Hele ho, zkurvence.“

       

O tom, jak se hned v následujícím textu Kid Afrika „opakovaně dotýkal matově černé věcičky na rozumnou aplikaci“, viz zmíněnou Šuchmanovu recenzi.

My se vrátíme k našemu vykutálenému ptáčkovi: „Little Bird bouchá podomácky vyrobeným tlumičem na krabice, které používali pro králíky.“ (bože, stále str. 17). Originál: „... fiddling the homemade silencer onto the Chinese rimfire they used for rabbits.“ Náš ptáček zpěváček našroubovává tlumič na čínskou flintu, kterou obyčejně stříleli králíky. Jak vidíte, úspěšnost v překladu jednotlivých slov je pod padesáti procenty. Brankář už by sám utekl z klece na střídačku.

       

Ovšem hned v následujícím odstavci aspoň překladatel Little Birda zaslouženě potrestá, když jej nazve „zatraceným opšoustem“ (to slovo není ani v SSJČ, i když tam najdete i „opštkování“. Honem doplnit.) I když - „ignorant little redneck Jersey asshole“ je spíš „pitomej zasranej buran z Jersey“.

       

Není divu, že po takových „urážkách estetiky, geometrie a teologie“, jak by řekl odulý Ignácius Reilly, se začnou na další straně dít věci. Kid Afrika „zúžil oči“ („narrow“ je v tomto spojení „přimhouřit“) a „hruď mu zbělela, jak zachytila vzduch Samoty“. Inu, když si někdo plete „breast“ a „breath“... Originál: „... his breath puffing white as it hit the air of the Solitude.“ Jeho dech se setkal s mrazivým vzduchem v Samotě a zkondenzoval se, ano, zkon-den-zo-val, pane Pospíšil!

       

„Then we'll be even?“ ptá se Kida Slick Henry. Ach ano, even občas znamenává dokonce, ale ne tady, ne tady... Tahle věta nezní česky „Takže dokonce co?“ (takže dokonce co co? ptám se já), ale „A pak si budeme kvit?“

       

Mluvil-li jsem o květnatosti či jejím nedostatku na nepravých místech, nemohu přejít stranu 19. „Slick bent down...“ Předklonil se, pane překladateli, nikoli „zakřenil se“. Jak jste na to proboha přišel? Jak? Asi tak, jako na to, že o řádek dál „blond shockhead“ je „rozjařená blondýna“ a ne „blonďatý ježek“ (myšleno účes). A asi tak, jako o další řádek dál na to, že Deacon Blues (jméno kapely) jsou jacísi tajemní „předříkávači“.

       

To už lepší je druhá často používaná metoda - totiž neznámou pasáž vynechat. Když jsou vzadu ve voze „bandages and surgical tubing“, odbude to Pospíšil: „... vzadu ve voze zachytil cosi jako medicínské věcičky...“ (20) Já nevím, co je to simstim rig (nečtu kyberpunk, to je to), ale přesto mě Pospíšilova univerzální metoda překladu, jež našla vrcholný výraz v často používaném spojení „a jiné přístroje“ tam, kde je v originále „pumps and bags and tubes and some kind of simstim rig“, děsí.

       

Také velmi originelní je překládat z angličtiny do angličtiny. Kde Gibson píše „He's under,“ česky si přečtete „Je down.“ (21)

Rovněž neotřelou metodou je překládat slova podle jejich podobnosti s českými. „Drawings taped to the walls“ jsou kresby přilepené ke zdem lepicí páskou - a ne že by jimi byly zdi „vytapetovány“ (tape = tapetovat. Jak prosté, milý Watsone.)

       

„Better you dont get any ideas“ též není „Je to lepší, než kdybys neměl žádné nápady (22), ale „Radši si nic nevymejšlej.“

       

Virtuálních nemravností užívají někteří lidé, aby se mohli „hýbat“ (23). V originále „hustle“. V tom případě nechápu, proč se česká verze časopisu Hustler nejmenuje Hýbač.

       

Jak lehké a rychlé jest překládati, když za „watching steam rise“ místo správného „dívala se, jak pára stoupá“ plácneme „sledovala, jak začíná vřít“ (25). Poté ten sled podivností zakončí hrdinka tím, že čerstvě uvařenou polévku vylije („vylévala vlastní nádobu“ - jak odporně koprologické!). Proč ji vylije? Protože překladatel nepochopil výraz „spoon out“ - vyjídat lžící.

       

„Schovali ji bohové v New Jersey.“ (29) Ale ona nebyla „hidden“, ale „ridden“. Nebyla jimi schována, ale posedlá. „Ticho, pocit tlaku, nepředstavitelných sil, které ji držely v šachu.“ (29) Ne, pane, to ona je prozatím držela na uzdě („held momentarily in check“).

       

„Moně se zdálo, že tančí zpátky do klece...“ (32). „Back“ nemusí být jen „zpátky“, ale i „tehdy“. Což je tento případ. Moně se zdálo, že je zase v kleci, tehdy v Clevelandu... ach jo.

       

„... chlapovi, který s ní zacházel tak, že jí to nevadilo.“ (35) Originál - „big guy who treated her like she didn't matter.“ Ne, pane, on s ní zacházel, jako kdyby byla bezcenná věc. Ach jo, ach jo.

       

„Eddy ji nikdy neobviňoval, že to tak dělá...“ (26). Ty vazby, ty vazby. V originále ji Eddy „never accused of making it up“. Nevyčítal jí, že si vymýšlí! Ach jo, ach jo, ach jo.

       

„... ví jen, že byla celá ve vzduchu...“ (36). Originál: „her ass was supposed to be up in the air.“ Ten zvrhlý vymyšlený kunčoft (ano, jsme zas u něj) po ní chtěl, aby pořádně nadzvedla zadek. Pan Pospíšil zřejmě klade rovnítko mezi dámský zadek a celou dámu. To by bylo něco pro Freuda nebo Melanii Kleinovou. Ach jo... no, to už jste slyšeli.

       

„Safer than I'd be, given the mood she's in“ není „Bezpečněji než by mi bylo milé, když vezmeme do úvahy náladu, ve které právě je.“ (40) Znamená to naopak, že Kumiko bude „bezpečnější, než bych byla já“ (tedy mluvčí, ona žena, která má na očích voperované „skleničky“ /glasses - brýle/). Při těch všech masivních čuněčinách se skoro stydím připodotýkat takové drobnosti, jako že „do úvahy“ je slovakismus a že před „než“, následuje-li sloveso, klademe čárku.

       

„Když se Sally posadila, zacinkal prázdný půllitr.“ (42) Originál: „The empty pint clinked as Sally set it down.“ Sally „posadila“ - „set down“, rozuměj odložila - půllitr, nikoli sebe. Sally sedí už dobré dvě strany.

       

„Tak jsi to udělala ty a nejsi v pořádku.“ (43) Originál: „So she did herself and you're not okay.“ Ruče překládám: „Takže ona se oddělala a tobě je z toho nanic.“

„... ty ale nechceš moc, co?“ (44) Originál: „you don't half want much, do you?“ Právě naopak, pane kolego, právě naopak. Chce hodně.

       

Jak se kleští styl, předvede nám strana 45: „Věděl bych to, kdybych to viděl?“ Poněkud lépe: „Poznám to, až na to kápnu?“

       

Pokud nevíte, jak vypadá takový barokní vyzvědač, posloužím vám vysvětlením, že „baroque“ je ve významu na téže straně „bizarní“.

       

„Jaký má pak smysl používat Rogera jako slepce?“ (45) „For a blind“ znamená „jako nastrčenou figuru“.

       

„Registrovaný zloděj.“ Ha. „Data thief.“ (46)

       

„... na podlaze Továrny...“ (47). „Factory's ground floor...“ V přízemí továrny, můj milý, v přízemí...

       

„Gentry se vracel.“ (48) „Gentry was due back.“ Ale depato, nevracel, on se jen měl už každou chvíli vrátit...

       

„Jak to uděláme s vodou?“ (49) Ale ne: „Jak na tom jsme s vodou?“ („How we are doing for water?“)

       

„Better part of the day“ není „lepší část dne“, ale většina dne!

       

„... musel by běžet o kus níž...“ (50) Nemusel by běžet nikam, protože „run a line“ je „natáhnout šňůru“.

       

Že „chest“ je zápěstí (50), to taky slyším prvně.

       

„Takhle mi dali servírovací stolek a nalévali mi pivo.“ (51) Týjo, takhle bych se chtěl jako servírka živit taky. Jenže... jenže „they put me waiting tables, slinging beer“. Poslali mě obsluhovat stoly a roznášet pivo. Ach jo. Už zase mi to cuká rukou psát ach jo.

       

„... jako pouzdra na lesklá sedla.“ (54) Originál: „like coffins of burnished saddle hide.“ Coffin je rakev! Burnished je oblýskaný!! Saddle hide je kůže na sedle!!!

       

„... ve spodním teakovém šufleti plošinu kybersvěta (...) s neoznačenými klíči.“ (55) Tak předně, z týkového dřeva nebylo jen to „šufle“, ale celý psací stůl („teak's bureau bottom's drawer“). Hlavně ale ta konzole (cyberspace deck), říká totální antipočítačista Podaný, nemá klíče (keys, že!), ale klávesy. Tak.

       

Končím. Vybral jsem jen ty nejnosnější žíly, mezi nimi je ještě spousta zrnek rozptýlených v hlušině. Kromě toho jsem zpracoval jen 55 stran z celkových více než tří set. Takže pokud chcete mít představu o hrůze tohoto překladu v měřítku jedna ku jedné, laskavě si to, co jste dočetli, příslušně vynásobte. Já odcházím zdechnout do houští.

       

       

Last news from Absurdistan: podle nejmenovaného zdroje blízkého pražskému knihkupectví K. je Ivo Pospíšil kolektivní pseudonym žáků učících se anglicky (snad na střední škole, nevím přesně), jejichž profesorem je Ivo Pospíšil. Ten jim údajně rozdal kusy originálu, ty splácal dohromady a odevzdal Návratu s tím, že je to perfektní a už to nikdo nemusí číst. Návrat zajásal (kdo by se taky s těmi neposednými písmenky věčně pral, že) i dal dílo k sazbě. Tak. Tím se vysvětluje mnohé. Sám Návrat v osobě pana S. je prý výsledkem zděšen a chystá se knihu vydat znovu v jiném překladu. Což je chvályhodné. Ovšem vinaře, který by se neobtěžoval ochutnat víno, na jehož etiketě je podepsán, a on by to byl petrolej, by dle zákona o vinohradnictví zavřeli a nic by nedbali jeho omluv. Škoda, že nemáme i zákon o vydávání knih...