Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

červenec 1779: Časopis Journal de Paris popisuje vehikl sestávající ze dvou dřevěných kol pevně spojených tyčí (takže se nedá řídit), na níž obkročmo sedí jezdec a odráží se nohama o zemi. Tento velociped, jak nazvali jeho vynálezci, Francouzi Blanchard a Maguir, byl jedním z nejvýznamnějších předchůdců dnešních kol.

červenec 1839: Od nynějška mohou dobrodružnější povahy volit k cestě mezi Vídní a Brnem vlak. Úsek Břeclav - Brno je odbočkou z hlavní trasy Vídeň - Přerov - Bohumín - Halič (historické území zhruba na jihovýchodě dnešního Polska), která bude dokončena za 9 roků.

       Ihned při slavnostním otevření trati došlo k prvnímu železničnímu neštěstí u nás. V pořadí třetí vypravený vlak najel do předchozího, který čekal před vranovickým nádražím u Břeclavi. O život nepřišel nikdo, ale bylo zraněny desítky osob, z toho několik těžce. Britský strojvůdce se pak stal prvním odsouzeným železničářem v Evropě.

červenec 1894: Po šestidenní jízdě doráží liberecký podnikatel a nadšený automobilista Theodor von Liebieg na voze Benz Viktoria do cíle své letošní dovolené - Gonfordu u Koblenze v západním Německu. Cestou plní slib, který dal výrobci při nákupu vozu, a stavuje se v Benzově továrně v Maannheimu. Celkem přitom ujel 939 km. Díky této první dálkové jízdě v dějinách se automobil stal rovnoprávným dopravním prostředkem.

       červenec 1899: „Pane hrabě, vzduch by se měl přenechat ptákům, ne?“ táže se odmítavě jeden penzionovaný generál, patře na podivnou konstrukci. „A země dobytku“! odsekne Ferdinand von Zeppelin (shodou okolností rovněž generál ve výslužbě). Oba muži se rychle domluví: zítra u Bodamského jezera! Souboj se však nekoná... Vyzyvatel zuří, vyzvaný se směje. Mezi nimi je vzdálenost na pistole poněkud velká - 300 metrů. Ovšem směrem vertikálním. První „zeppelin“ je na světě.

       Po dvaceti letech, v červenci 1919, to už je hrabě Zeppelin dva roky nebožtík, startuje z Londýna britská vzducholoď R-34, což je „opsaný“ zeppelin L-33. Navzdory bouřím a silnému protivětru překonává Atlantik a po 108 hodinách letu přistává v New Yorku.

červenec 1909: Zafačovaná noha? Nevadí, máme přece křídla! Zhruba půlhodinku trvá Louisi Blériotovi cesta na výsluní. V pořadí 11. letadlem (všechna předchozí rozbil, na posledním si zle popálil kotník), které je proti konkurenčním hotová pápěrka (rozpětí 7,6 m, váha 340 kg), přelétá jako první kanál La Manche. Sám přiznává, že i díky lijáku, který mu cestou ochladil motor...

červenec 1969: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský krok pro lidstvo,“ říká Neil Armstrong a do měsíčního povrchu se vtiskuje první lidská šlápota. Tuhle smetou při odletu trysky, ale ty vzdálenější zůstanou léta... „Povrch je jemný a sypký... Má svou vlastní, mrtvolně strnulou krásu...“

       Pět dní po vstupu prvního člověka na Měsíc je pak (za značných bezpečnostních opatření nejen proti případné nákaze, ale především proti kontaminaci vzácného materiálu něčím pozemským) otevřena první schránka s „měsíčním povrchem“.

       Výsledky analýz určily jeho stáří a složení a napověděly i dost o procesech, jakými měsíční horniny vznikly a prošly během své existence.