Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Přinesl jsem si krabici nových knih a bylo trochu více času na čtení, tak jsem zhltal několik novinek, které slibovaly poctivou technologickou sci-fi. Jedna z těchto knih, dále rozpitvaná, však pro alespoň trochu technicky uvažujícího čtenáře musí přinášet podobné utrpení, jako pro pravicového voliče současná politika „Občanské strany sociálně demokratické“. Namátkou tedy alespoň ukázky ze začátku knihy (bez nároku na úplnost výčtu):

       Kim Stanley Robinson: Rudý Mars, AFSF, Praha 1999, překlad Věra Šedá: celá kniha:

       Jednotka teploty je buď stupeň Celsia (°C), nebo Kelvin (K); stupeň Kelvina je nesmysl. Mimochodem, na straně 107 se tvrdí, že „... teplota na štítu stoupla na 710 stupňů Kelvina, což bylo téměř maximum, které štít dokázal snést.“ No nevím, ale ochranný „žáruvzdorný“ štít přistávající kosmické lodi by snad měl snášet trochu vyšší teploty než umrněných 437°C (nebo že by byly raketoplány obkládány keramickými destičkami jenom pro legraci?

       Tamtéž, str. 133: nebudu to zde celé opisovat, jde o seznam nářadí a zařízení, dodaného expedici na Marsu

       Domácí kutil trochu znalý angličtiny něco dekóduje, ale laici, co by asi mohlo být:

       „Allenova souprava francouzských klíčů“? Začátek názvu by naznačoval, že to má něco společného s klíči na šrouby s vnitřním šestihranem (lidově „imbusy“) a „francouzák“ zná asi každý (alespoň z doslechu), ale dohromady si to moc neumím představit.

       „Vrtáky a čepele“? Nebude ono (asi) anglické „blades“ znamenat spíše pilové listy či něco podobného?

       „Olověné kleštičky“? Olovo se hodí na ledacos, ale jestli se na něco absolutně nehodí, tak je to na výrobu kleští (a nářadí obecně).

       „Instalatérské olovnice a výztužníky“? Co to, proboha, je výztužník?

       Tamtéž, str. 105: Mohli se odchýlit od stanovené dráhy o pouhou milisekundu v oblouku... Nevím, co bylo v originále, ale asi se jedná o odchylku tisíciny úhlové vteřiny (mimochodem, už mnoho let je pro časové údaje vyhrazena jednotka sekunda a pro úhlové míry jednotka vteřina, on to ale nerespektuje skoro nikdo). Pak se mi ale zdá ta přesnost trošku přehnaná.

       Tamtéž, str. 201: „Barvit cihly je tak snadné,“ řekl Arkadij. „Přidá se kysličník manganový z roztaveného hořčíku a získáte čistě bílé cihly.“ Toť otázka (pomineme-li, že se už drahně let neříká kysličník, ale oxid). Dost pochybuji, že by MnO₃ obarvil něco na bílo. A zbytek věty „kysličník manganový z roztaveného hořčíku“ už nedává vůbec smysl - ledaže by došlo k záměně anglických názvů prvků manganese a magnesium pod heslem „prase nebo hrdlička, jen když to má ocas“.

       Tamtéž, celá kniha, například str. 106: Kdyby narazili v marsovské atmosféře na místa s vysokým tlakem, kde by horko nebo síly gé způsobily, ... či 201: „Pro tohle gé byl stvořen motýl,“ říkal John a usmíval se nad tím, jak mohli vylétnout nad vodu, když se jim zachtělo. Ono ale g je 9,81 ms^-2. Je to konstanta a nic jiného. Takže má smysl říci 2,5 g a znamená to, že přitažlivost je dvaapůlkrát vyšší než na povrchu Země, ale nelze g (či patvar gé) používat místo „přitažlivost“, „zrychlení“ atd.

       Tamtéž, str. 219: Turbovrtule šly těžce, ale vzduch měl hustotu pouze dvanácti milibarů. Jednotkou hustoty nemůže být jednotka tlaku (i když u plynu má hustota s tlakem více společného než u kapalin či pevných těles). Tuším, že poučka o „sčítání hrušek a jablek“ se vyučuje už na základní škole.

       Ono je toho tam ještě více, ale pak už mě přestalo bavit dělat si poznámky a podruhé už to číst nebudu.

       Dále pak několik drobností z ostatních knih:

       Joe Haldeman: Věčný mír, Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 1999, překlad Marek Hrnčíř: celá kniha:

       Výraz „sklenářský nůž“ je krajně nevhodný pro cokoli, co se má podobat zbrani. On totiž sklenářský nůž není to, čím se sklo řeže, ale to, čím se patlá sklenářský tmel (lidově kyt) při zasklívání (vzhledově tupá masivní špachtle s kulatou špičkou).

       Tamtéž, str. 57: je to delší, ale raději to zde napíšu:

       Karen byla mužem až od svých osmnácti let, kdy dosáhla věku potřebného k tomu, aby mohla požádat národní zdravotnictví o přepólování. Prošla několika testy a nakonec se shodli, že bude šťastnější, když ji předělají.

       Poprvé je to zadarmo. Kdyby se zase chtěla stát mužem, musela by zaplatit...

       No a teď mi někdo řekněte, zda je Karen (nyní) muž, či žena. Byla-li mužem až od svých osmnácti let, byla předtím ženou. Podle textu je ale žena teď, tudíž musela být na ženu z muže předělána zase zpátky (tomu ale odporuje zbytek výroku a nikde o tom není zmínka).

       Vladimír Šlechta: Projekt Berserkr, KJV, Praha 1999, str. 61: Existují rafinerie bionafty z metylesteru řepky olejné i fabričky na zplynování dřevěného uhlí. Opět „kočkopes“ - methylester může být od nějaké sloučeniny a ne od rostliny - cožpak lze říkat „chlorid pampeliškový“, „dusičnan blatouchu“, či „síran Egona Čierneho“?

       Sborník: Doporučeno Velkým bratrem, Laser-books, Plzeň 1999, překlad Ludmila Freiová. Povídka Štědrý večer (autor Mauro Scarpelli), str. 132: Lasery vysílají ultračervené paprsky a překrývají jimi vyzařování kultivací. Jestli se nezměnila terminologie, tak se říká infračervené (záření s vlnovou délkou delší, než má viditelné, tj. nad 800 nm) a ultrafialové (záření s vlnovou délkou kratší, tj. pod 400 nm). S opačnými výrazy (infrafialové, ultračevené) jsem se zatím nesetkal.

       David Feintuch: Praporčíkova naděje, Talpress, Praha 1999, překlad Veronika Volheinová, str. 33: Naše konvenční motory používaly jako palivo LH₂ a LOX; voda byla levná a fúzní motory Hibernie poskytovaly víc než dost energie na její přeměnu, ale vézt jsme jí mohli jen omezené množství. No ono je to v principu i správně, ale proč místo „palivo LH₂ a LOX“ (což jsou zkratky z angličtiny liquid hydrogen a liquid oxygen) nenapsat docela normálně česky „palivo kapalný vodík a kyslík“?