Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Tma a horor k sobě neoddělitelně patří o tom není pochyb. Ve tmě se skrývá tajemné zlo, které dříve či později ukáže svoji hrůzyplnou tvář. Kdo by se nebál tmy? Zvláště když ztroskotal na neznámé planetě. Režisér a autor scénáře v jedné osobě David N. Twohy se rozhodl pro formu SF hororu protože základní nápad filmu je založen na astronomickém triku použitém kdysi klasikem Isaacem Asimovem v jeho slavné povídce Příchod noci - na planetě která má poněkud více sluncí nastává soumrak jen velmi zřídka.

       Planeta na které ztroskotala loď s kolonisty zoufale řízená při svém pádu pilotkou Carolyne (Radha Mitchell) má navíc poněkud hladové obyvatele s alergií na světlo. Ale zatím je den a díky třem sluncím ještě nějakou chvíli potrvá. A tak to prozatím vypadá, že místní noční (či lépe denní) můrou bude čerstvě uprchlý trestanec Riddick (Vin Diesel) s vražednými instinkty i povahou. Ovšem kromě něj přežil i jeho protivník - policista (Cole Hauser) který ho už jednou dokázal chytit živého.

       Co diváka potěší je celkem slušná hra se zdánlivě jasně rozdanými kartami, mnohé charaktery se nám pěkně vybarví - ovšem nikoli násilným přestříkáním černé na bílou, ale pěkně postupně ze zdánlivé jednoznačnosti k znervózňující nejednoznačnosti. Také očekávaná hra typu „na koho temnota padne, ten musí jít z žití pryč“ má několik celkem překvapivých zvratů. Dalším kladem je využití světla jako zbraně a štítu, díky čemuž lze přesunout akci z klaustrofobických uzavřených prostor (do kterých se stejně zvenku dobývají zástupy neznámých útočníků) do otevřeného prostoru noční pouště, plného zvuků a letmě zahlédnutých pohybů jejich obyvatel. Co diváka už tolik nepotěší je, že nápad ze světlem a tmou je vytěžen jen asi z 50%, prostor pro nekonvenční řešení byl rozhodně širší. Zápletka také nepostrádá dost logických děr a nedůsledností (velmi brzo je např. zapomenut problém s řídkým vzduchem) a občasné hrátky s divnými záběry jsou spíše matoucí než osvěžující.

       Co se týče nezbytné trikové výbavy - užijete si pěkně dlouhého nouzového přistání, zvláštně přesvícené scény planety tří sluncí a velmi početných a zubatých monster pohybujících se s digitální hladkostí a pohledů jejich očima stejně jako nočního viděni chirurgicky vylepšeného Riddicka.

       Celkově jde o slušný řemeslný průměr, který neurazí a který je založen na relativně originálním nápadu, což u hororů nebývá pravidlem. A ani scifisté nepřijdou zkrátka - astronomické atrakce vypadají v době počítačů zatraceně sexy a emzáci zatraceně zubatě a hladově. A kdo by si po žáru a jasu horkého dne nechtěl užít chladu a temna noci?