Všechna práva © Interkom 1984 - 2000
Minicon měl ve svém životě různě pohnuté osudy - vzpomínám třeba, jak jsme kvůli němu kdysi jeli až na koleje na Jižním městě. Po různých peripetiích se jeho organizování ujal Klub Julesa Verna, zosobněný Egonem Čiernym, a jako místo konání se ustálilo Národní technické muzeum na Letné. Jedna připomínka z pionýrských dob Miniconu zůstala - ale to si nechám až na konec článku.
Ondřej Neff provedl posluchače letem světem české SF období let 1990 - 2000, přičemž mu z auditoria sekundovali někteří další pamětníci, zejména Carola Biedermannová. Neboť ani v Interkomu není úplně všechno a některé drby jsou použitelné, až když vychladnou... dozvěděli jsme se tak o okolnostech vzniku (a zpoždění) některých časopisů, které se připravovaly k publikaci koncem 80. a začátkem 90. let, a které Ondřej připravoval nebo u jejichž vzniku byl jako divák-insider. Přidal také jednu perličku - Ikarie byla od zářijového čísla roku 2000 připravována k tisku plně elektronicky a tím se mezi českými časopisy zřejmě stala průkopníkem.
Je nás málo - to bylo stručné konstatování skutečnosti české SF, které zaznělo z Ondřejových úst. Řada fanů - zvláště těch starších - dodnes lituje odchodu Jardy Veise, Ivana Kmínka, Pavla Kosatíka či dalších z té naší malé zahrádky. Jenže i ve světě déle jak deset let u SF vydrží jen zlomek autorů, kteří se do SF pustili.
Vlado Ríša popisoval vývoj SF v Rusku posledních let. Životní realita tam je natolik tvrdá, že kdysi obvyklé stotisícové náklady se scvrkly na čísla, která jsou na úrovni našich. A to u nás je tak zhruba patnáctkrát méně obyvatel než v Rusku...
Přednáška o mytologických zvířatech Asie a Afriky, připravená pracovníky Orientálního ústavu AV ČR, byla tématem zajímavá, ale svým stylem připomínala spíš vysokoškolskou přednášku. Přesto ti zvídavější a trpělivější mohli sledovat i třeba vývoj používání čínských mytologických zvířat, zdokumentovaných na diapozitivech malých Číňánků navlečených do čepiček se zaječíma ušima.
Danu Krejčovou jsme mohli vidět v poloze pro fandom dost nezvyklé - využila znalosti, které patří k jejímu titulu MVDr., a snažila se odvodit různé fyziologické a biologické parametry draků jako živočichů. Pokud moje paměť sahá, bylo to její první vystoupení s podobnou tématikou, a je škoda, že ji někteří posluchači tuto úlohu spíše komplikovali, než usnadňovali. Byla by ale chyba, kdyby kvůli nim Dana přestala v tomto zajímavém oboru bádat a dělit se s námi o své postřehy.
Kdysi Minicony začínaly pod hlavičkou SFK Spectra. I dnes se tento SFK - značně omlazený a s novými tvářemi - zapojuje do programu Miniconu, a nutno říci, že velmi zdařile. Vyhlašování výsledků soutěže O Cenu Jima Dollara, určená pro mladé autory do 18 let, bylo prokládáno divadelním představením Radiátor - Den zúčtování.
Závěr Miniconu patřil předpremiéře filmu Frekvence, který recenzujeme v jiném článku.
Letošní Minicon měl přes 220 návštěvníků. Mezi nimi se objevili - ale neztratili - třeba Ivan Adamovič či Ivan Kmínek, a také byla potěšitelná přítomnost Brňáků - Marvina, Milese Tega, Petry Pštrossové a Pitera.
Jako obvykle jsme také mohli fluktuovat v prostorách NTM. Přímo ve foyer byla výstava fotografií lidových hvězdáren, kde se ale k mému velkému smutku neobjevila moje oblíbená královéhradecká, a proti přednáškovému sálu byla expozice o technice v životě Pražanů před sto lety. Mohli jste tam třeba vidět poloautomatickou pračku (byla na ruční pohon), záběry ze stavby Průmyslového paláce či petřínské rozhledny. A také potrubní poštu - to myslím byla největší kuriozita expozice. I když to nebylo uvedeno, potrubní pošta totiž dodnes v Praze funguje, a dokonce využívá řadu původních zařízení z té doby.