Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Nepamatuji se, že by v českém fandomu byl jiný podobný příklad, kdy celá rodina fandí sci-fi a fandomu tolik, jako Čermákovi. A tak nebylo divu, že Jolana sezvala fandomaniaky na oslavu svých narozenin. Pravda, zkomplikovala nám to místem - málokdo z nás do té doby věděl zpaměti, kde se nacházejí Medonosy.

       Hospůdka na výboře (věřte nevěřte, opravdu se tak jmenuje, skutečně je pod jednou střechou s obecním úřadem...) se nachází v těsné blízkosti kostela a hřbitova. Strategická pozice - štamgasti to určitě nemají daleko domů.

       První dorazil Peťo Pavelko se svým nákladem, spočívajícím mimo jiné i v osobě Zdenka Rampase. Kolona Čermákovců, já a Dáreček jsme ještě stihli na dolním parkovišti odchytit Roberta Rameše s Richardem Klíčníkem. Několik dalších hostí a country-kapela doplňovaly naši sestavu.

       Pětice domorodců se s porozuměním uskrovnila ke dvěma stolům, ale lokál byl natolik velký, že jsme si navzájem nepřekáželi. Předávání dárků zpestřil Zdeněk Rampas kufříkem poslední záchrany. Vedle vyprošťovacího frťánku v něm byl k nalezení nápoj Samaritán, zvláště vhodný v případě problémů vyplývajících z požití jídla a tekutin, či CD s Requiem, doporučený jako sobotní budíček. Ale i další dárky stály za to. Jolana s dojetím převzala pět sešitů Perryho Rhodana či dřevěnou vyřezávanou figurku afrického šamana v rituálním tanci.

       O pohodu se kromě kapely postaral guláš a zejména pravá gemerská kapustnica, kterou Jolana připravila pod odborným vedením Peťo Pavelky, a také spousta dalších dobrot, které kolem nás putovaly a nenápadně mizely doprovázeny jen tichým pohybem čelistí.

       Chtěl jsem napsat ještě trochu filosofující závěr na téma fandom není jen o sci-fi, ale to bych jen opakoval, co jsem na toto téma napsal již dříve. Takže: Jolano, buď v životě spokojená a ať se Ti splní aspoň jedno z přání, která se Ti ten večer honila hlavou.