Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Clint Eastwood, Tommy Lee Jones, James Gardner a Donald Sutherland. Staří zkušení harcovníci stříbrného plátna, bývalé hvězdy akčních filmů a westernů, si zahráli vlastně sami sebe v novém filmu jednoho z nich, Clinta Eastwooda, s názvem Vesmírní kovbojové (Space Cowboys). Všichni čtyři se už nejspíš musí potýkat se stejnými problémy jako jejich postavy, zasloužilí piloti týmu Daedalus, kteří v kosmu nikdy nebyli, když nepočítáme sebevražedné lety v experimentálních letadlech X-2 za překonáváním výškových rekordů. Stáří se hlásí u každého jinak - jednomu zemřela žena, druhý se stal knězem, třetímu slábne zrak a čtvrtý nenávidí šimpanze stále víc. Proto dlouho neváhají, když se jim naskytne jediná šance dostat se nahoru. Ruský komunikační satelit Ikon za pár týdnů spadne na zem a z nejasných důvodů je jeho řídící systém kopií jiného, vymyšleného a sestrojeného jedním z týmu Daedalus. Původně měl letět jimi vycvičený tým, ale křepcí důchodci to dají všem pořádně sežrat - buďte si jistí, že tahle cesta se bez nich konat nebude. Jenže vesmír má pro ně nejedno překvapení a nejde ani o meteory ani emzáky, jen opět o politiku a něčí ohrožený zadek v teplém křesle.

       Film patří ke snímkům s vesmírnou tématikou jako Armageddon nebo Apollo 13, stojí někde mezi nimi. Technika je veskrze současná, zápletka je vymyšlená, ale mohlo by se to docela dobře stát. Co by ovšem nešlo, je samotné vyslání týmu důchodců na záchrannou misi. Jejich příprava je sledem komických situací, testy by ale nikdy neprošli. Chování mladého astronauta, slepě se řídícího rozkazy, je prosté sebemenšího náznaku pudu sebezáchovy. Když si kreslený kojot sedne na raketové sáně dává to větší smysl, než konec jednoho z hrdinů. Odhazování „zátěže“ před přistáním na Zemi se rovná dobře promyšlené vraždě. Když se ale na všechna tato pochybení díváte jako na parodii nebo komedii, bavíte se téměř celý film. Takže 70% pro komedii, 40% pro drama. Pořád je to lepší než Mise na Mars a mnohem lepší než Battlefield Earth.