Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Od jisté doby máme v Brně dvě specializovaná SF&F knihkupectví. Přestože mám k oběma z nich řadu výhrad, vždy jsem preferoval spíš Arrakis, protože prodavač Robert byl v Brně jediný, kdo něco věděl o tom, co prodává.

       Proto když mě před necelým rokem jménem Arrakisu požádal o půjčku, bral jsem to jako dobrou příležitost udělat něco pro správnou věc. Peníze, které jsem po jistém úsilí dal dohromady, jsem Arrakisu bezúročně půjčil a v několika následujících měsících si zase část z nich vybral ve formě nových knih.

       Asi po půl roce přišlo na definitivní vyrovnání. Nemaje bezprostřední potřeby peněz navrhl jsem i možnost postupného dorovnání celého dluhu formou knih. Protože Robert mezitím z Arrakisu odešel, probíhalo další jednání s jeho pozůstavším kolegou, který byl samozřejmě o celé záležitosti od počátku informován (koneckonců celá záležitost byla uzavřena písemně). Ten mi však k mému překvapení odmítl dát jak peníze, tak knihy, a uštědřil mi velmi poučnou lekci z mezilidských vztahů.

       Nechtěl jsem to vzdát, a tak jsem to časem zkusil ještě jednou i za přítomnosti již zmiňovaného Roberta, kterého jsem si za tímto účelem přivedl s sebou. Výsledek byl poměrně překvapivý. Pochopil jsem, že osobní i pracovní vztahy v Arrakisu nebyly jednoduché.

       Názory různých lidí na stejnou věc se mohou lišit, ale logika je jen jedna. Ta je však současnému majiteli Arrakisu značně vzdálena, stejně tak jako slušné chování a solidní jednání.

       Vzhledem k tomu, že mi vadí každý zbytečný kontakt s koncentrovanou lidskou blbostí, rozhodl jsem se do budoucna zásobovat svoji knihovnu z jiných zdrojů než je Arrakis, a je mi líto Roberta, který vzal na sebe zbytek dluhu, přestože „papírově“ nemusel a navíc je momentálně bez práce. První dvě splátky mi už přišly a já si říkám, jestli bych se dokázal zachovat jako on. Jako frajer.