Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

O tom, jak zdaleka ne každý dokáže na mapě České republiky najít Broumov, jsem psal vloni. Letos 15. března tomu bylo trochu jinak. Silver a jeho spolužáci, kamarádi a spolupracovníci ze SFK Opat Broumov odmaturovali a rozprchli se – či spíše přesunuli se zejména do Prahy. Jejich propagace a v neposlední řadě i osobní příklad tak způsobily přetížení pátečních podvečerních spojů Praha – Broumov. Jenže každá hůl má dva konce a tak co přebývalo v Praze, to scházelo v Broumově. Cestu do kinokavárny Vegas si tam našlo opravdu jen pár místních, a to byla velká škoda – jak pro ně, tak i pro Opatcon.

       Letošní program byl zaměřen trochu jinak než ten loňský. Na začátku jsem si s doktorem Kučerou – místním praktickým lékařem a velkým fanouškem zejména Zeměplochy – povídal o tom, jak vnímáme sci-fi, v čem se liší pohled obyvatele skalního města zvaného fandom od názoru člověka, který nemá tolik volného času, aby se mohl věnovat sci-fi tak, jako většina z nás.

       Pavel Koten si připravil zajímavé povídání o Leonidech. Meteorické deště patří mezi několik málo astronomických jevů, které jsou vědecky zajímavé a novinářsky vděčné. Samotné přiřazení proudu meteorů k některé z komet bylo objevem moderní astronomie. Teprve v nedávné době astronomové pochopili zákonitosti, kterými se řídí tyto proudy – vlákna, a tak jejich předpovědi začaly být dostatečně přesné na to, aby podle nich mohli sami plánovat výzkumné expedice.

       Letos chyběla povídání o hororových filmech či televizních seriálech, přesto Silver připravil ucelený a posluchačsky velmi vděčný blok o Africe. Jako první vyprávěla Lenka Černá o svém pobytu v Ugandě, kde jako dobrovolnice rok vyučovala. Na Lenku tento pobyt zapůsobil tak, že se zapojila do hnutí Adopce na dálku, a i díky jejím aktivitám již několik set ugandských dětí má na školné díky této zvláštní a zejména adresné humanitární pomoci.

       Po ní nastoupil Marian Koreček, který procestoval docela rozsáhlou oblast jižního okraje Sahary. Přednášku zahájil v obleku Tuaregů, který mu větší část cesty sloužil jako cestovní oblečení, pak si ho ale odložil. Jeho vyprávění, doprovázené řadou fotografií, tím ale na své zajímavosti nic neztratilo. Vedle oblastí, kde žijí Tuaregové, navštívil i území kmene Dogonů a popisoval zajímavé stavby, budované z nepálené hlíny. Ať se jedná o obytné domy, o mešity či o křesťanské kostely, bez stálé údržby a hlavně obnovy stavebního materiálu by tyto budovy během několika let podlehly dešťům a suchu.

       Třetí přednáškou z afrického cyklu bylo vyprávění Františky Vrbenské o afrických mýtech. Chřipka ji zdržela v Praze, a tak dorazila jen chvíli před svým vystoupením – a ve chvíli, kdy se pozdní noc mění v časné ráno, vyrazila na nádraží, aby v průběhu nedělního dne stihla dopsat slíbené texty, ke kterým se kvůli nemoci v uplynulých dnech nedostala.

       Součástí Opatconu bylo také vyhlášení výsledků soutěže Troll, ale tohle téma si nechám do samostatného článku. Večerní program na ubytovně probíhal jako obvykle, i když někteří účastníci (hlavně Gudrun a Františka) si zábavu rozřeďovali přípravou Elfconu, který začne 22. března v Havlíčkově Brodě. Ještě jednou drobností se letošní Opatcon lišil od loňského – tentokrát jsme ho absolvovali bez návštěvy městské policie, která noční hudební produkci opatconských hostů letos nevěnovala pozornost.