Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

       

Motto: Evidentně imanentní transformace fakt nemající signifikantní korelaci s reálným universem.

       

       Můj milý deníčku,

       kdybych nebyl nevěřící pes, musel bych dlouho zpytovat svoji hříšnou duši a odříkat mnoho otčenášů, súr či manter, které by vykoupily moje dočasné odloučení od Fandomu a potažmo částečně SF&F vůbec. Jelikož jsem teď díky svému novému koníčku prošvihnul z doslechu jistě skvělý Vakukocon, využil jsem příležitosti a připojil se k brněnské výpravě jedoucí v sobotu 13. 4. 2002 do Březové nad Svitavou na Jarní Poradu SF klubů. Představitelé klubů a sama velká rada jsou sice svoláváni již v pátek, kdy propadají bujarému veselí a radují se (mnohdy až do druhého či třetího dne) z opětovného shledání s lidmi, se kterými jsou jinak v kontaktu tak maximálně e-mailem nebo SMSkou.

       Nicméně oficiální jednací den je stanoven na sobotu a nemaje v pátek času (a po pracovním sprintu v týdnu ani sil), vyrazil jsem již zmíněným autem v sobotu ráno. Díky výše zmíněnému je jasné, že není třeba příliš spěchat, neb každý normální fanoušek SF přece nevstane v sobotu po nočním flámu před devátou hodinou. A co platí pro běžné fanoušky, to platí pro vrcholný „management“ zástupců klubů dvojnásob.

       Poklidná cesta (nikdo nebyl vyhozen za jízdy) v autě řízeném Pet se zbylou posádkou složenou z Hathor, Marvina, Milese a mojí maličkosti pošmourným ránem na sever z Brna směrem na Svitavy uběhla velmi rychle při probírání všemožných šílených nápadů a samozřejmě nejnovějších drbů, které kde kdo slyšel či jinak zvěděl. Navíc jsem Milesovi na chvíli odebral právě vyšlý soubor povídek A. C. Clarka, v němž mne uchvátila věta, kterou jsem nakonec neodolal použít jako motto. Těsně před pověstnou devátou hodinou jsme na dohled od ubytovny Pohoda prosvištěli kolem několika neofanů a zarazili dopravní vznášedlo na přilehlém parkovišti.

       V okolí celkem mrtvo, nicméně známá auta ještě známějších fanů dala tušit, že na první pohled tichá a skoro opuštěná budova toho skrývá více, než je vidět. Jako nekuřáka je pro mne vždy šok narazit při vstupu do výčepu na bílou mlhu, kterou tam svorně vytvářejí ještě mírně zmatení jedinci (říkejme jim ranní ptáčata) a ti druzí (nehezky by se dalo říct zombie, ale zůstaňme u toho, že jde o vytrvalce, kteří se rozhodli dokázat, že spánek je přece přežitek, bez kterého se lze obejít). Nu, ale je tu ještě sousední, jednací místnost, ve které se nekouří a kam se postupně připlazí i ostatní, aby dostali první kávový kopanec do nového dne a aby začali po své druhé signální soustavě vyžadovat nějakou činnost a výkon.

       Takže většina lidí je už buď vzhůru a při vědomí (pozor, tohle jsou dvě radikálně odlišné věci, které není radno zaměňovat), popř. ještě neupadli do bezvědomí z nedostatku spánku. Nyní asi bude vhodné přejít k mírně strohému zápisu ve stylu zápisků, které jsem si z nějakých podivných pohnutek začal pořizovat. Jen na okraj, seděl jsem až vzadu, naproti Vlastovi Talašovi, přičemž za mnou už seděly jen dvě fanky, které v některých okamžicích komentovaly dění a také i dost hlasitě syčely. Tudíž pokud budou některé části mírně nepřesné, není to záměr ani zkreslování skutečnosti, prostě informační šum…

       9:30 – vzhledem k tomu, že nemoci nechodí jen po horách, ale i po lidech, nezazní pravidelně vtipný úvod prezidenta Zdeňka Rampase, ale jednání zahajuje Václav Pravda zprávou o stavu příprav na Eurocon 2002. Stručně jeho půlhodinový projev lze shrnout zhruba do věty „…přípravy na Eurocon běží…“, což konec konců v 9:45 potvrdil i V. Talaš svým dojmem z páteční návštěvy v Chotěboři („…ano, je to tam dokonce i opravené, takže si myslím, že to byla poslední šance vidět to tak pěkné a čisté. Po Euroconu už to tak určitě nebude…“). Jak se ručička blíží k desáté hodině, začíná Vaškův manažerský trénink a obsáhlost proslovu zmáhat počet zívajících jedinců v sále. Ještě deset minut a někteří by asi začali dospávat zameškané noční hodiny. Každopádně je vidět pozitivní vliv pořádání Euroconu v ČR, neboť Vašek je najednou jaksi usedlejší, daleko méně se pouští do sporů, zkrátka nemá na to už čas ani sílu. Možná by měl dostat na hrb akci podobné velikosti každý rok…

       10:00 – začíná oblíbená celotáborová hra „Řekni kdo a odkud jsi a co děláte…“, bohužel většina zástupců klubů je zjevně v tak ranní dobu nepřipravená na větší výkon a souvislejší projev Vaškova rozsahu, takže nejčastější souhrn zní zhruba takto: „…jsme klub X, scházíme se celkem pravidelně, ale jsme spíš uzavřený (popř. rodinný) klub, takže si pořádáme vlastní akce, které pro ostatní asi moc zajímavé nejsou…“. Pouze jeden klub (tuším Třesk z Třebíče) se přiznal, že jejich hlavní motto na letošní rok zní „přežít“. Tohle moto obdivuji. Hodlám si ho vytyčit pro nejbližší hodinu, protože vzduch v místnosti už se pomalu dá krájet a okno nikdo (snad) kvůli zimě nechce otevřít.

       10:10 – no, na to, že se představovalo či mělo představit skoro třicet lidí/klubů, to není ani ona jedna minuta na klub. Každopádně v jednoduchosti je síla a říká se, že mlčeti je zlato.

       10:14 – Randalf propaguje SFK Radegast a ještě akci zvanou Kitshow, kterou hodlají v Kopřivnici letos uspořádat. Končí představovací kolečko. Miles, na Poradě nováček, opatrně prohlašuje, že se zatím jen rozkoukává a zjišťuje, zda vůbec stojí za to na Porady jezdit. Bohužel, Porady v neofanech zanechávají podobný dojem, čím to asi tak bude?

       10:15 – dvě fanky sedící za mnou se věnují hraní piškvorek a některé své špatné tahy komentují poměrně drsnou sebekritikou, kterou by si ovšem bez podstatné újmy na zdraví nemohl dovolit vyslovit nikdo jiný. :-)

       10:20 – Pavel Mikuláštík oznamuje, že Dracon 2002 opravdu bude, i když poblíž stojící Mirek Dvořák kontruje pro nejbližší okolí větou „…Pavel toho vždycky navykládá a naslibuje…“, každopádně v pondělí po Poradě se datum a stručné info objevilo i v seznamu akcí na www.scifi.cz, takže na tom přece jen něco bude.

       10:31 – jedná se o doplnění Rady, neb ji opustil Rybka (dal, celkem rozumně, přednost studiu a investici do vlastní budoucnosti) a tak se objevuje návrh, že by se na prázdný post měl optovat ten, kdo skončil při podzimní volbě rady na „nebodovaném“ šestém místě. Shodou okolností to byl Pavel Mikuláštík, ale ten odmítá. Po chvíli je odhlasováno, že místo zůstane prázdné. Do podzimu přece není daleko, ale do plného počtu pěti mi pořád někdo chybí. Ještě jednou – Rybka odstoupil a zprava doleva v radě sedí Pagi, Marvin, Vašek Pravda a…

       10:32 – Uáááh! Někdo v okolí pootevřel okno. Že by J. Doležalová? Díky za každou molekulu vzduchu v plících.

       10:35 – pokračuje se zprávou o činnosti Rady za uplynulé období, no, celkem nic důležitého, snad jen Vašek Pravda vyjadřuje trochu zklamání nad tím, že se mu nepodařilo ve Fandomu změnit mnohé z toho, co chtěl, a že během snah narazil na tvrdošíjný odpor: „Nechci nikomu bořit dům při rekonstrukci a změnách Fandomu…“ (Z pozadí zaznělo cosi jako údiv: „…a tady probíhají nějaké jiné změny, než erozní?“)

       10:43 – Dáreček poté, co V. Pravda pod svá křídla zahrnul všechny neofany pracující s ním na změnách, definoval neofana jako „…člověka, který pracuje s Vaškem na přestavbě Fandomu…“ Pro nováčky budeme muset tudíž asi zavést nějaké jiné označení. Nato se z publika ozvalo „…a co s dinofany…“, což Marvin s bravurou a vtipem sobě vlastními okamžitě zodpověděl: „Starobince staví stát stále…“

       11:04 – konečně nějaká činnost. Hlasování na Mloka (cena za zásluhy o SF globálně) a Ludvíka (cena za počin v loňském roce). Nastává chvíle čtení a doplňování nominovaných a posléze i hlasování, kterého se účastní pouze ti, co na podzim zaplatili členské příspěvky.

       11:14 – Dáreček, v době nemoci Z. Rampase vlastně prodloužená prezidentova ruka, počítá hlasy. Chvíli mu to bude trvat, přeci jen sečíst kolem čtyřiceti lístečků už dá zabrat… Mezeru vyplňuje Martin Koutný stručným souhrnem stavu Ceny Karla Čapka (CKČ).

       11:26 – sečteno a podtrženo, otázkou je, zda Vám prozradit to, na co byste se měli přijet podívat v květnu do Prahy na Veletrh Svět knihy. Ale Mlok bude Pepa Vašát, zatímco Ludvíkem bude poctěn Richard Klíčník za nastudování Pratchettovy hry Stráže, stráže! Zase se tu nedá dýchat, okno se přibouchlo samo?

       11:45 – další důležité hlasování. Dalo by se říci kardinální – kdo chce oběd, kterým je tradiční a velmi dobrý řízek s bramborovým salátem.

       12:00 – pravé poledne a polednice nikde, no, však kdo by do toho vlhka a častého mrholení lezl, že? Ovšem o překvapení není nouze ani v jednací místnosti, když Vašek Pravda pronese kandidaturu na Parcon 2003 do Chotěboře. Zjevně chce využít zbytku přitažlivosti EC 2002 a mít i nějakou šanci zahojit se další rok, pokud by EC prodělal. Pořád mi to nejde dohromady – na jedné straně jsou prý velké cony strašně prodělečné a jejich éře odzvonilo, zatímco na druhé straně se jich Vašek snaží v Chotěboři pořádat čím dál tím víc… Co se týče kandidatury, nic zvláštního, ale překvapením je nezájem ze strany Slovenska, neboť obecně se mělo za to, že Parcon by měl v roce 2003 proběhnout na Slovensku. Ze zákulisních pověstí a bedlivého sledování střípků informací však mám pocit, že Heňa vzdala Parcon 2003 v Bratislavě hlavně proto, že do ní týden před Poradou po telefonu hučel Pagi a pravděpodobně nejen on, aby to přenechali Vaškovi. Jako by někdo naznačoval, že přece mají svůj Istrocon a to jim musí přece stačit.

       12:14 – po Henině smutném a rezignovaností prostoupeném vyjádření „…když ho tak chce, ať si ho udělá…“ se hlasuje o Parconu 2003 v Chotěboři, což bez výrazného protikandidáta končí 32:4:3 (pro/proti/zdržel) ve prospěch Chotěboře.

       12:30 – konečně se objevují první řízky. Jednání je přerušeno a většina lidí dává průchod uspokojování základních potřeb. Nu, ty řízky jsou opravdu šmakézní…

       13:50 – oběd se trošku protáhl, koneckonců lidé si přece mají soukromě v hloučcích stále co povídat. Ideální zdroj o dění ve Fandomu, ale konec drbů, přistupuje se k odpolednímu jednání…

       14:00 – probíhá trochu zmatená nominace (a posléze i vysvětlení smyslu takové nominace) kandidátů na evropskou i národní ceny, které by měly být udělovány na Euroconu 2002 v Chotěboři. Zajímavé, že o těchto cenách prakticky nikdo z přítomných nikdy neslyšel, možná nedostatečná propagace těchto Eurocen u nás, možná jsou opravdu o ničem. Nu, kdo se v tom má vyznat, která cena je za co, ale docela mi to připomínalo nominace na Oscary a handlování typu: „…ten už to dostal…toho nikdo ze zahraničí nezná…pro tohohle nepřemluvíme ostatní národní zástupce…“)

       14:20 – Aha! Druhá důležitá věc dne, Marvin nastoluje otázku stanov Fandomu a předhazuje několik „děravých“ míst, jako jsou například nemožnost vystoupení či vyloučení klubu z Fandomu. Nu, jak sám prohlašuje, chce to vyčistit a přepracovat…

       15:00 – konečně konec, počasí se trochu zlepšilo, výborně, hodina jízdy v sedle na jízdárně nebude takové utrpení, jaké by to mohlo být v mlžení a vlezlém vlhku.

       15:20 – odjíždíme, přičemž se Pet snaží přejet svého oblíbeného autora J. Mosteckého, který si v její přítomnosti dovolil utrousit nějakou poznámku ohledně řízení. Proti tomu, co mu s Hathor u oběda provedli za nevinné poznámky o ženách, rozumu a tak vůbec, je to zanedbatelné…

       15:30 – Cesta probíhá svižně a za necelou třičtvrtěhodinku vystupuji na statku a po nezbytné přípravě koně mi začíná druhé dnešní peklo…

       

Prišla reč aj na našu (zvlášť českú a zvlášť slovenskú) kandidatúru na Ceny Európskeho Fandomu, ktoré sa budú udeľovať na Eurocone. Trochu som prítomných informoval, ako to chodí, takže sme sa predbežne dohodli, že na ceny v kategóriách The Best: – spisovateľ, – ilustrátor, – vydavateľ, – časopis, – editor/redaktor si síce každá krajina nominuje svojich, ale v hlasovaní Slováci podporia české nominatúry mimo kategóriu časopis, kde zase oni podporia našu kandidatúru časopisu Fantázia. Je to predbežná dohoda, môžme upresniť na slovenskej porade na Vartovke. Pripomeniem len, že hlasujú prítomné krajiny na Eurocone a každá krajina má dva hlasy. Nie je predpoklad, že naše dve krajiny zhrabnú všetky ceny, preto je dobré sa dopredu dohodnúť. Doteraz sa často stávalo, že som hlasoval za Čechy aj za Slovensko sám :-(

       Na Eurocone sa bude udeľovať aj takzvaná Národná podporná cena pre sľubného autora, ilustrátora. Zo Slovenska som už túto cenu doviezol J. Žarnayovi a Ď. Čermákovi, má ju aj Martina Pilcerová. Európsky Fandom ju udeľuje na návrh národných delegátov a dostane ju bez hlasovania jeden človek za každú krajinu. My sa dohodneme na Vartovke, kto ju dostane za Slovensko, Češi sa po obede dohodli na Žambochovi.

       Porada začala ráno o 9.00 a skončila niečo po 15.00. Doživotný predseda Z. Rampas bol zaľahnutý doma pre chorobu, schôdzu viedol Pagi. Až do neskorej noci sme obzerali fotky z akcií (skoro všetci pravidelní návštevníci conov sú doslova fotografomani a majú už stohy fotiek z rôznych akcií), hrali karty, debatovali, dohadovali si programy na cony, ohovárali vydavateľov (ale len trochu, boli tam totiž aj Egon Čierny a Vlasta Talaš) a venovali sa bežným fanovským drbom o fanoch, conoch, knihách a filmoch. Melkor oslavoval svoj sviatok, tak bolo aj pohostenie. Proste Pohoda.