Všechna práva © Interkom 1984 - 2002
Karanténa vznikla v době, kdy se Egan již celkem úspěšně zařadil mezi nadějné nováčky SF žánru povídkovou tvorbou v magazínech Eidolon a Interzone. Avšak teprve tímto dílem na sebe upozornil širší vrstvy čtenářů žánru a s konečnou platností si v něm osvojil postupy charakterizující jeho budoucí tvorbu. Ačkoli nejde o románový debut, jímž je dnes zcela zapomenutá fantasy An Unusual Angle (1983), je to kniha vyjadřující autorskou zralost, a tak můžeme odpustit obálce drobnou chybku v citátu z časopisu Locus. Stavba románu přeci jen není dokonale zvládnuta, úvodní stránky čtenáře připraví na přitažlivý a drsný příběh soukromého detektiva v technologicky vysoce vyspělé budoucnosti, akční prolog se však až příliš rychle mění v dokonalý rozbor praktického využití kvantové mechaniky. Podobného zvratu se dočkáme rovněž v závěru, což celý text bohužel tříští na několik nesourodých částí.
Soukromý detektiv Nick Stavrianos je neznámým klientem najat, aby vyšetřil záhadné zmizení pacientky Laury Andrewsové z prestižního soukromého sanatoria. Zdá se, že Laura i přes vážný mozkový defekt dokáže uniknout z přísně střeženého ústavu zcela bez pomoci, v minulosti k podobným případům došlo již několikrát. Nyní však zmizela nadobro a vše nasvědčuje teorii únosu. Autor před čtenářem postupně otevírá dle jeho zvyku velmi detailně vytvořený svět blízké budoucnosti. Celá Sluneční soustava zde byla již v roce 2015 uzavřena do neproniknutelné „bubliny“, hvězdy zmizely a na Zemi se rozšířilo množství náboženských kultů s vlastními teoriemi o dané situaci, které však stejně jako různá vědecká vysvětlení nepřinesly nic určitého. Technologický vývoj šel i přes dramatické události neustále kupředu a převratnou se ukázala především metoda nahrávání softwaru přímo do lidského mozku. Člověk si tak dokáže díky nanotechnologii umožňující řízené reakce na bázi neuronů osvojit po aktivaci příslušného „modu“ široké spektrum znalostí a schopností.
Stopy únosu zavedou Nicka až do Nového Hong-Kongu, kde se při výzkumu Lauřina mozku pokouší soukromá společnost vyvinout zcela nový „mod“ teoreticky umožňující obejít svazující realitu při volném výběru z pole pravděpodobnosti. V praxi to umožňuje člověku doslova neskutečnou volnost jednání, ať si mizivá reálná možnost o daném stavu myslí cokoli. Dveře se samy otvírají, ostražité stráže odvrací zrak a bezpečnostní technika selhává… Autor pracuje s kvantovou mechanikou fascinujícím způsobem, domýšlí důsledky podobného vynálezu a vše zdařile propojuje s technikou „modů“. Případné čtenáře je však nutno upozornit, že tato kniha jim nedaruje nic zadarmo. Není to v žádném případě odpočinkové čtení a možná každému se někdy stane, že se v textu tak trochu ztratí. Chvilková nepozornost se po zásluze trestá návratem zpět o nějakou tu stránku. Odměnou je však svěží dílo a návrat víry v science fiction. Egan se tak řadí do špičkové kategorie moderních autorů, na něž se vyplatí dát si v českých překladech pozor. Líbil se Vám v minulých letech Neal Stephenson, Paul McAuley, Stehen Baxter či Robert Charles Wilson? Tady máte autora stejné krevní skupiny, navíc v kvalitním překladu Petra Kotrleho, který už sám o sobě nepotřebuje nijak náročnou redakční úpravu. Až na velmi nevzhlednou obálku tak v cestě za příjemným čtenářským zážitkem stojí pouze odpovídající cena.
Greg Egan: Karanténa (Quarantine, 1992), Návrat 2002, překlad Petr Kotrle, obálka Dino Marsan, 294 stran, brož., 189 Kč
Martin Šust