Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

       V září 1442 se v klášteře sv. Arbogasta u Štrasburku schyluje k zvláštnímu závodu: zlatník a brusič kamenů Johann Gutenberg svou novou technikou hodlá „popsat“ padesát archů pergamenu dřív, než dva nejzručnější opisovači dvacet... Písaři už jich mají šestnáct hotových, když za všeobecného smíchu vypadne z tiskařského lisu první aršík... Jenže za dalších devětačtyřicet mniši opíší jediný arch! Přihlížející dav vzápětí namísto propuku v jásot „ďábelské zařízení“ zničí.

       Dosud se elektřinou svítí jen výjimečně; kdo ji přesto chce mít doma, musí si opatřit vlastní dynamo i jeho pohon. Až se po truimfu svých žárovek na pařížské výstavě zakousl do problému nejpovolanější z nejpovolanějších – Edison, a 4. září 1882 v New Yorku spouští první velkou elektrárnu (parní; celkem druhou po malé vodní na zkoušku). „Podnik v Pearl Street byl největší věcí, kterou jsem v životě vykonal (...) Kdyby tehdy někdo selhal, znamenalo by to fiasko elektřiny vůbec.“

       6. září 1907 (dřív než kupříkladu ve Vídni) vyjíždějí do pražských ulic první autodrožky. Pocházejí z mladoboleslavské továrny Laurin & Klement, o čtyři týdny později k nim přibudou ještě vozy pražské dílny Velox. Do začátku je taxíkům v hlavním městě vyhraženo dvacet pečlivě vybraných štaflů.

       Babí léto 1912 přeje i leteckým rekordům – 6. září dosahuje francouzský aviatik Roland Garros (po němž se jmenují tenisové kurty v Paříži) jako první na světě výšky 5000 metrů, o šest dní později pak jeho krajan Fourny překonává (za třináct a čtvrt hodiny) nonstop letem vzdálenost 1000 kilometrů.

       Po dobrozdání z Londýna a intervenci nejvyššího českého purkrabího Karla Chotka se Praha rozhodla dosud používané, slabě svítící olejové světlo nahradit lepším; první veřejné plynové lampy se v Praze rozsvěcejí 15. září 1847. Je jich dvě stě (podmínkou ovšem je, aby byly snadno předělatelné na olej) a ozařují 66 ulic a náměstí na Starém Městě, 27 na Novém Městě a 21 na Malé Straně. První pražská „svítiplynárna“ pak stojí v Karlíně za Poříčskou branou.

       Na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně je 16. září 1987 představen automobil Škoda Favorit. Svým pohonem předních kol (s technologií částečně převzatou za Západu) a elegantní karosérií (navrženou slavným Italem Nuciem Bertonem) tento vůz (navzdory některým kompromisům) představoval významný krok českého automobilového průmyslu k modernímu autu.

       Hned od zrodu balónů si konstruktéři lámali hlavu nad jejich směrovým ovládáním. Jenže parní stroje jsou tak těžké... Až mladý železničář Henri Giffard dokázal sestrojit stroj o hmotnosti pouhých 150 kg a výkonu celých 3 koní. Ten zavěsil pod balón tvaru ryby, připojil vrtuli a 24. září 1852 se i proti slabému větru poprvé proletěl nad Paříží. Údaje o rychlosti se různí (7-27km/hod.); jedno však víme zcela jistě – vzducholoď je na světě.

       Počátkem roku 1902 získala stuttgartská firma Robert Bosch patent na průkopnickou kombinaci zapalovací svíčky s vysokonapěťovým magnetoelektrickým zapalováním (dosud u automobilů převládalo značně nespolehlivé zapalování žárové). První sérii nových svíček si 24. září 1902 kupuje automobilka Daimler. Boschova svíčka měla formu jakési příruby uchycované do hlavy válce dvěma šrouby. Už 5. října téhož roku ale vzniká „dnešní“ svíčka se závitem pasujícím do odpovídajícího vrtaného otvoru v hlavě.

       První jaderný reaktor se rozběhl koncem roku 1942 v Chicagu. 24. září 1957 před půlnocí začíná v Ŕeži u Prahy pracovat první jaderný reaktor u nás. Vznikl podle sovětské dokumentace, má tepelný výkon 2 MW, „topí“ obohaceným uranem, moderátorem i chladivem je obyčejná voda.