Všechna práva © Interkom 1984 - 2003

Asi jste si povšimli, že toto číslo IK je trochu tenčí než ta, na která jste si zvykli v poslední době. Pokud se mi nepodaří dohnat k platební kázni posledních padesát lenochů, upozorňovaných (!) či dokonce (*) za svým jménem, že je na čase přispět na provoz IK, budou taková všechna do konce roku.

       Kupodivu většina pozdě platících hovoří o nepohodlí placení složenkou a že už si nepamatují čas, kdy chodili do banky osobně. Proto jen připomenutí, můžete poslat 200 Kč i na účet: 1938356379/0800, (nebo v pevné obálce poštou :-).

       Podstatnou část čísla zabírá rozsáhlá esej Vilmy Klímové-Kadlečkové pojednávající román Život je rafinované peklo od Karolíny Francové. Román zvízězil v CKČ v roce 2002. Vilmin text nebyl původně určen ke zveřejnění, ale zdálo se mi škoda přečíst jej jednou na večírku a pak nechat zapadnout. Už jen proto, že podobnou reflexi by si jistě zasloužila i další vydávaná díla, a to nejen původní, ale i mnohá zahraniční.

       Ten je tentokrát kratší, přinášíme první část práce Ondreje Herce o Utopii (ve) Star Treku. Někteří ji možná znají z Krutohlava 2000, ale rozhodně nezaškodí se k ní vrátit a pro trekkies mezi námi bude jednoznačně přínosem.

       Máte-li potřebu vyjádřit se k některým článkům Interkomu nebo jen chcete vědět, co jim říkají ostatní, podívejte se v týdnu následujícím potom, co jste obdrželi Interkom, na Sarden (http://pes.internet.cz/scifi) do komentářů za články z Interkomu, budeme se snažit o synchronizaci ve vydávání.

       Může se stát, že se vás nějaký fan, a ne nutně zahraniční, zeptá, proč se česko-slovenský národní con jmenuje Parcon, ač se již více než patnáct let koná v jiných městech než v Pardubicích? Tradiční (a správná) odpověď zní, že je to tak na památku místa a času, kde se z izolovaných fanů a několika klubů stal Českoslovenký fandom.

       Pokud by dotyčný chtěl o Pardubicích vědět něco více, můžete mu říci, že jde o jedno z nejslavnějších a ve světové science fiction nejdůležitějších míst. Odtud 2. dubna 1945 odstartovaly tři rakety se sestrami Vomactovými (dcerami pruského rytíře vom Acht), které pak po několika tisících letech tak významně přispěly k obnovení vitality lidstva a založení Instrumentality...

       Pardubice jsou díky tomu jedním z velmi mála starověkých měst zmíněných Cordwainerem Smithem v jeho sebraných SF spisech Znovuobjevení člověka. Nedávno je i u nás vydal Triton v edici Trifid.

       Přečetl jsem zatím jen dvě povídky, v obou byly nějaké zmínky o Češích. Nejvíce mě pobavil následující odstavec z povídky Marka Oramuse Výlet za revolucí popisující sametovou revoluci v jakési atlernativní ČSSR.

        Na generálního tajemníka KSČ směřovaly již bez obalu výzvy: „Štěpáne, končíme!“ a „Na Štěpána bez Štěpána!“ Slávek [Sączek] sice nevěděl, na kdy připadá svátek tohoto svatého, ale domníval se, že bývalému tajemníkovi pražské stranické organizace určili dost krátký termín.

       „Olša na Hrad, Olša na Hrad!“ ozvalo se rytmické skandování.

       Jen jsem nepochopil, proč jméno polského fana, který s námi dlouhá léta žil v Praze, přišlo o ocásek pod ą, že by to LaTEX neuměl?