Všechna práva © Interkom 1984 - 2003

       V listopadu 1783 v pařížské zahradě poblíž buloňského lesa člověk poprvé letí do prostoru, který dřív patřil jen ptákům a básníkům; bratři Joseph Michel a Jacques Étienne Montgolfierové, konstruktéři teplovzdušného balonu – montgolfiéry, nechávají vstoupit do historie první vzduchoplavce, pány de Roziera a d'Arlandese (kteří o své místo museli perně bojovat, poněvadž král Ludvík XVI. chtěl kvůli riziku do koše vsadit odsouzence).

       Téhož dne v Nizozemsku vzlétá (bez posádky) i první balon plněný svítiplynem podle návodu belgického lékaře Minckelaerse a pouhých deset dní nato, první den prosince 1783, se z nedalekých tulerijských zahrad majestátně vznese další balon, tentokrát plněný vodíkem (a nazvaný podle svého tvůrce charliéra). Ten bude mít už všechny znaky moderních aerostatů – potah z hedvábí, nosnou síť, ovládací i bezpečnostní klapku. Jeho konstruktér a pasažér v jedné osobě je fyzik Jacques A. C. Charles.

        

       V listopadu 1943 začíná pracovat druhý jaderný reaktor světa. Stojí v Clintonu (stát Tenessee) a jeho hlavním cílem je produkovat plutonium pro štěpné bomby. (Plutonium vzniká z neštěpného izotopu uranu 238 záchytem neutronu a opakovanou jadernou přeměnou.) Tepelný výkon postupně vyšplhal až na zhruba 2 MW. Za šest týdnů putovala do separační horké linky první várka ozářeného uranu, do čtyř měsíců od spuštění měly USA k dispozici prvních pár gramů plutonia.

       V listopadu 1943 začaly v Clintonu pracovat také první elektromagnetické separátory (v podstatě výkonové hmotové spektrografy), které oddělovaly štěpitelný izotop uranu od neštěpitelného.

        

       V listopadu 1953, na psychiatrickém kongresu v Basileji, je poprvé mezinárodně referováno o chlopromazinu. Už od konce 2. světové války tuto látku testovala francouzská farmaceutická firma Specia a zjistila, že vyvolává ochlazení (jakýsi umělý zimní spánek), což se velice hodilo chirurgům, poněvadž v takovém stavu je organismus odolnější a všechno se líp hojí. Další důkladné testy však ukázaly, že to je jen první fáze účinku, ta druhá pak působí významné zklidnění mozku bez ztráty duševních schopností. První syntetické psychofarmakum chlorpromazin brzy zrevolucionalizovalo léčbu hlavní velké duševní nemoci – schizofrenie, dosud léčené dost drasticky lobotomií nebo různými druhy šoků.

        

       V listopadu 1963, nad přírodní prohlubní v portorickém Arecibu, je dokončen největší radioteleskop na světě. Pevné parabolické „zrcadlo“ má průměr něco přes 300 m, v ohnisku nad ním na lanech visí anténa. Lze ji dokonce částečně posunovat, tedy „zaměřovat“. Přístroj „vidí“ do vzdálenosti asi 15 milionů světelných let. Po jeho rekonstrukci koncem roku 1974 z něj je směrem ke kulové hvězdokupě v souhvězdí Herkula, vzdálené asi 24 000 světelných let, vyslán na vodíkové vlně (21 cm) tříminutový signál (vzhledem ke vzdálenosti cíle veskrze symbolický). Obsahuje ve dvojkové soustavě kódované základní informace o Zemi a životě na ní. – Na listopad, ale o čtvrt století později, připadá také výročí havárie třetího největšího radioteleskopu v Green Bank (Virginia, USA). Zřítil se vinou velkých cyklických zatížení konstrukce, nebo se někomu „malému zelenému“ tam nahoře nelíbilo, že mu nahlížíme?

        

       V listopadu 1983 tým amerického genetika Jamese F. Guselly oznámil vůbec první lokalizaci genu odpovídajícího za nemoc – v tomto případě dědičnou Huntingtonovu chorobu. V současnosti už víme o odchylkách v genetickém materiálu u desítek nemocí, a to nejen dědičných, ale i, pravděpodobnostně pojato, civilizačních.