Všechna práva © Interkom 1984 - 2003

V době, kdy čtete tyto řádky, je již vánoční i silvestrovské šílenství za námi a všichni si užíváme poklidných všedních starostí s neposypanými chodníky, neprotaženými silnicemi a obchody zavřenými z důvodu inventury, leč já je píši uštván 21. prosince. Proto dnes – jak mi bylo povoleno i prezidentskou kanceláří – rychle, stručně, spolehlivě.

       Jak mohou být v Americe jedním z nejsilnějších návštěvních období, co se kin týče, vánoční svátky, to nepochopím. Já se díky své profesi knihkupce tou dobou obvykle kurýruji co nejdále od civilizace a zejména od lidí a necítím potřebu navštěvovat nic většího a s více místy, než je soukromá toaleta. Tisk a televize navíc potvrzují, že předvánoční běsnění nabírá rok od roku více na síle a stojí nás více a více peněz, takže máte-li obdobný pocit jako já – tedy že těch lidí je nějak moc – není to jen pocit.

       Výsledkem ovšem je, že obchodníci a pracovníci služeb chodí domů utahaní jako Ukrajinci a z kinonabídky volí maximálně tak pohádky či něco obdobně nenáročného. Dnes proto vyměním dogma za prosbu o pochopení pro jednoho unaveneného, těžkou rýmou trpícího knihkupce, a za poněkud opožděné přání všeho nejlepšího pro všechny své věrné i nevěrné (přeberte si to, jak chcete, mně už je to fakt jedno) čtenáře.

BOŽSKÝ BRUCE – Není sice božský, ale dá se vydržet, byť největší škodu na něm (jako obvykle) napáchal opět se trapně pitvořící Jim Carrey. Kvalit českého Třetího přání podle Vratislava Blažka ale film stejně nedosahuje.

FRIDA – Je sice smůla, že když už tady Salma Hayek ukáže prsa, je nalíčená za ošklivou Mexičanku, ale přesto je snímek o malířce docela fajn; hlavně proto, že nekritizuje, ale pouze popisuje.

NEČISTÁ HRA – Solidní komedie o dvou moderátorech dvou různých typů soutěží, o žebříčcích sledovanosti a o penězích, které hýbají médii. Ten pravý důvod, proč se na ni podívat, se ale jmenuje Peter O`Toole, který v jedné z hlavních rolí předvádí herecky tolik, co Tom Cruise nedokáže za celý svůj život.

TOUHA – Japonci jsou možná úchylní, ale zrovna tenhle snímek je bez zvrácenosti, bez školaček i bez mučení, ale zato se všemi žánry, které vás napadnou, a jednou obstojnou ženskou; prostě víc psychologický než erotický.

UNDERWORLD – K druhému dílu si tvůrci nenechali vrátka, ale vjezd do pískovny, a stejně tak si mohli odpustit zrcadlení upírů, ale na druhou stranu je to příjemně temné, bez špetky humoru a v podstatě i naděje, a takových snímků je bohužel pořád málo, proto vezměte Underworld na milost.