Všechna práva © Interkom 1984 - 2005
DOGMA
Nedávno jsem se bavil se šéfem jedné distribuční firmy DVDéček a došlo i na nějaké jeho tituly. Shodli jsme se na tom, že jeden jeho film, řekněme titul A, byl strašně fajn, příjemný a neokoukaný, jakkoliv nešlo o žádnou pecku. A pak byl titul B, o kterém on sám přiznal, že jej považuje za nevydařený. „Jenže,“ pravil, „Áčko nikdo nechce, zatímco Béčko se mi zaplatí už při prvním závozu a pak vydělává, mimo jiné i na snímek A.“ Přitom film B předtím proběhl kiny a všeobecně se vědělo, že se nepovedl, a ke snímku A se všechny recenze vyjadřovaly kladně. Docela by mne zajímalo, kdo si půjčuje nebo dokonce kupuje ty nepodařené filmy (jakkoliv jsou tématicky třeba v kursu) na úkor těch slušných. Pomineme-li zoufalství lidí nucených trávit dovolenou na samotě u lesa, kde jediná videopůjčovna disponuje jediným novým filmem, a to snímkem B, tak kdo jde dobrovolně do něčeho, o čem neslyšel nic lichotivého? Ne že bych nepřál distribuci výdělek (mimo jiné proto, abych já dostal svůj film A), ale na rozum mi to fakt nejde. Snad se ozve nějaký kinemasochista a vysvětlí mi to. A to budiž dogma čísla.
DAGON – Starší poctivý horůrek, který sice s Lovecraftem zas až tolik společného nemá, ale je celkem snaživě surový.
DOHODA – I když se vám třeba stejně jako mně líbí Selma Blair, tak Dohoda kvůli ní za vidění nestojí. Obchodnicko-kancelářská nuda v zoufale laciném sci-fi hávu jí nedá příležitost ani hereckou, ani tělesnou.
STRÁŽCE DUŠÍ – Nedávno jsem ten seriál musel recenzovat a řeknu vám upřímně: začal jsem si sakra vážit Míkova Života na zámku. (Ale na Rodinná pouta jsem koukat nezačal, to zase ne!)
TEMNOTA – Byla by působivá, kdyby nebyla tak klišeovitá a bez konce. Škoda dobrého záměru.
VÁLKA SVĚTŮ – Na to, že to posunuli do současnosti, to dopadlo ještě dobře. Lidstvo se vesměs – s Cruisem v čele – chová tak, jak by se asi doopravdy chovalo, a v kině je ten film docela velký, občas ohlušující a veskrze působivý.