Mrtvá nevěsta Tima Burtona

Nesmělý budoucí novomanžel rodiči smluveného sňatku zkazí při zkoušce obřadu, co se dá, a tak odejde v noci do nedalekého lesa, kde při nácviku nasadí prsten na větvičku připomínající ruku. A ona to není větvička, ale kostěná ruka zavražděné nevěsty, kterou ovšem nepřešla touha po sňatku a začne se domáhat splnění předneseného slibu. Svět živých i záhrobí má tak co do činění s poněkud nerovným párem. A to je tu ještě původní snoubenka a její rodina.

Noční můra před Vánoci u nás nebyla nikdy masově promítána, takže přímé srovnávání, kterému by se jinak nedalo vyhnout, můžeme hned přeskočit. Doplním tedy jen historický úvod – režisér Tim Burton byl po škole zaměstnán u Disneyho a zde také stvořil svoji krátkou loutkovou poctu starým hororům Vincent. O několik let později už jako úspěšný režisér Batmana mohl realizovat svůj další vysněný projekt – Noční můru před Vánoci, jejíž pracnou režii ovšem přenechal svému kolegovi Henrymu Selickovi. Teď se tedy k animaci loutek vrátil a v druhém titulu, který nese jeho jméno v názvu, už trpělivě vysedával i na režisérské židli. Ještě je na místě poznamenat, že animace loutek je v zámoří technologií ve filmech spíše nezvyklou.

Mrtvá nevěsta nás v prvé řadě jasně přesvědčí, že i v době počítačové animace má tato klasická technologie co říct. I přes rostoucí výkony počítačů, reálnost a materiálnost objektů a postav je stále v klasickém filmu znát. Zde navíc bylo zvoleno dosti velké měřítko loutek, kvůli možnosti zabudování mechanismů do hlav loutek, díky nimž mají bohatou škálu mimických výrazů. To se dříve pracně a mnohem nepřesněji řešilo sadou výměnných hlav či obličejů. Propracovaná mimika je skutečně nepřehlédnutelná, stejně jako nutnost skutečně detailního zpracování rekvizit a interiérů. Zároveň je vše silně výtvarně stylizováno, proporce živých postav jsou dokonce grotesknější než u bizarních obyvatel záhrobí. Stejně jsou zde barevně odlišeny i oba světy. Celek pak dle očekávání velmi dobře doplňuje hudba Dannyho Elfmana, včetně několika písňových vstupů, na kterých se zpěvem podílel i skladatel – kromě klasicky melancholicko-hororové je zde v kontrastu i třeba živě swingující sound mrtvé kapely. Výsledek je velmi působivý, a i když těsně před finále snímek trochu ztratí tempo, propást ho na velkém plátně by byla promarněná příležitost. Hlavní postavy působí jako živé (i pokud přísluší k záhrobí), v strašidelnějších pasážích se budete skutečně bát a naopak u svižnějších hudebních čísel si budete podupávat do rytmu. Do našich kin je film uváděn s titulky, takže si užijete původní hvězdné hlasové obsazení (Johnny Depp, Helena Bonham Carterová, Christopher Lee), příběh koneckonců není žádná pohádka pro děti (pokud nebydlí u hřbitova), ale líčí hrůzy a radosti stavu manželského.

Orig.: Tim Burton’s Corpse Bride (USA 2005)

Marvin