Logo Zpravodaj ČS fandomu
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Index
12/2005
(225)


Kletba bratří Grimmů – pocta pohádkám

Slavní bratři Grimmové, Jacob a Wilhelm, putují od města k městu a vymítají démony, duchy a čarodějnice za tučný honorář od pověrčivých německých spoluobčanů. Nikdo z nich netuší, že si tyhle nadpřirozené bytosti vytvářejí Grimmové sami s vydatnou pomocí lehce přitroublé dvojky Daxe a Letorca. Okupační osvícená francouzská vrchnost, prezentovaná Napoleonovým generálem Delatombem a jeho pravou rukou, odborníkem na mučení Cavaldim, však ví svoje a když se v jedné vesnici v durynských lesích začnou ztrácet děti, okamžitě přinutí „Grimm tým“ odhalit pravděpodobnou další bandu podvodníků. Jenže tentokrát je realita plná kouzel a šarlatáni Grimmové budou muset nasadit své životy a duše proti starobylému zlu, a to navíc ve stínu gilotiny, čekající opodál.

Kletba bratří Grimmů je podle mne výborný film, to říkám rovnou. Souboj vize Terryho Gilliama a peněz bratrů Weinsteinových, resp. Miramaxu, který na půl roku podržel v šuplíku první verzi, jenom prospěl finálnímu střihu. Každý, kdo něco kdy tvořil, ví, že skvělé dílo nejlépe dozrává, když na něj pozapomenete a ještě jednou (či víckrát) ho po čase přetvoříte. Samozřejmě jsou k tomu nutné dvě věci – že jste už napoprvé udělali kvalitní práci a že máte opravdový talent. Terry Gilliam měl navíc ještě hlad po filmování, neboť nic nedotočil už sedm let (před třemi lety měl při donu Quijotovi víc smůly než obvykle).

Vizuální stránka je ve všech Gilliamových snímcích velmi podstatnou částí výsledného efektu, zde se navíc snoubí s výborně vystavěným příběhem. Jsou filmy demytizující, které uchopí legendu a rozeberou ji na realitu (např. Truman Show), a filmy pohádkové od začátku do konce. Kletba Bratři Grimmů je jako sinusoida – v prologu předvede drsnou realitu, vzápětí rozehraje nádherně šestákovou pohádkovou šou, pak se opět navrátí do reality, ve které ovšem již od počátku buduje propracovaný mýtus s přímo detektivním zaujetím. Realitu a fikci také představují oba bratři, mladší Jacob (k nepoznání změněný Heath Ledger), neprakticky vyhlížející potrhlý vědec a snílek, a starší Willhelm (Matt Damon), pragmatický podnikatel a schopný šoumen a manipulátor. Nedílnou součástí příběhu jsou nejrůznější pohádky skutečných Grimmů, tedy sesbírané německé lidové pohádky, které počeštěné známe i my (např. Jeníček a Mařenka nebo Červená Karkulka). Skvěle si ve filmu zablbnul velký Cavaldi Peter Stormare a skoro stejně se uvedl i Gilliamův veterán Jonathan Pryce jako generál Delatombe. Hlavní ženskou roli vesnické bojovnice Angeliky dostala neznámá Lena Headey a zhostila se jí dobře, škoda jen, že prokletá královna Monica Bellucci nedostala víc prostoru ke hraní. Menší role vesničanů, Francouzů a pochodující flóry už zůstaly na bedrech českých herců a komparsistů, největší roli měl Tomáš Hanák coby vlkodlak, bohužel byl poněkud mdlý, výrazově nejsměšnější byl „starý mlynář“ Miroslav Táborský, který si krásně zakvílel v první třetině filmu.

Film je to laskavý i krutý, drsný v detailech, avšak plný humoru i v těch nejvypjatějších momentech. Když se už začínáte bát o své hrdiny, nastane úsměvná situace, která thriller trochu shodí, ale film se hned zase vrátí do akčního tempa nebo připomene těžký život vesničanů i dobrodruhů. Je to i o lásce, ale netopí se v sentimentu, není jen o lásce muže a ženy, ale o lásce bratrské nebo otcovské; a taky o sebelásce. Je to film se vším všudy.

Roman Paulík


Předchozí článek Další článek Obsah čísla Index