Jak přežít FESTIVAL FANTAZIE 30. 6. – 9. 7. 2006

Od rána leje. Po loňských zkušenostech s dopravou jsem se rozhodla jet vaškobusem v 18.00 z Černého mostu. Pár minut před příjezdem autobusu přestalo pršet a mně svitla naděje, že letošní con celý neproprší. Leč dělala jsem si předčasné naděje. Do Chotěboře jsme přijeli v 19.45 a první zpráva byla, že recepce ještě nefunguje, až kolem deváté. Tak jsem šla na Harryho Pottera, kterého jsem poprvé slyšela v originále. V půl desáté jsem se odvážila nakouknout k recepci a ten pohled mě vyděsil. Fronta dlouhá jak anakonda a vzduch na padnutí. Naštěstí jsem patřila do té kratší části a za čtvrt hodiny jsem měla materiály v kapse. Zamířila jsem tedy do kina, kde proběhlo zahájení, následované koncertem Říčanského komorního orchestru – no, byli o kousek lepší než loni, jen sem tam zaznívaly falešné tóny, zvláště dechové. Ještě že nemám hudební sluch. Zazněly skladby ze Star Wars, Pána prstenů, Vetřelce, Star Treku a Hvězdné brány. Letos měli novinku – smíšený sbor, který doprovázel melodie z Pána prstenů a Star Wars. O půl dvanácté jsem zamířila na Vysočinu. Dostala nové koberce, světla na fotobuňku a celý hotel byl vymalovaný. Na pokoji holky už spaly, tak jsem se potichu svlékla a zalehla. Moc jsem ale nespala, protože celou noc mi dělaly společnost dešťové kapky dopadajíce na parapet.

Úspěch. Ráno neprší, ale je vlezlá mlha. Rozhodla jsem se zajít do koupelny provést očistu těla a porozhlédnout se, jaké inovace prodělala. Byly tam závěsy okolo vany a na stropě... velký plesnivý flek s olupující se omítkou. No nic. Rozhodla jsem se to přehlížet. Po snídani jsem vyrazila za kulturou. Začala jsem s Farscape, Dětmi Duny a dvěma díly Futuramy. Ta byla kreslená stylem Simpsonových a mohla jsem se umlátit smíchy. K obědu jsem měla bagetu a výborné třešně z aleje. Pak jsem se různě potulovala, potkala jsem prezidenta a pro jistotu jsem si ho vyfotila. Kolem třetí hodiny jsem byla opět na Farscape. Po večeři následovala přednáška Češi v KFOR. Moc hezké, dejte se do armády… Od deseti jsem se šla poučit, jak se rodí Leviathan – to bylo až nakonec, promítaly se humorné scény, co všechno ve Farscape nenajdete. Jsem utahaná a tak v jedenáct jdu spát.

Na snídani jsou míchaná vajíčka. Den začínám Babylonem 5. Jako nejzábavnější hodnotím přednášku o fyzice v Babylonu 5. Shodli jsme se, že některé věci jsou dobře vymyšlené, ale většina je pitomost. Dotyčný přednášející měl místo ukazovátka vařečku a celou dobu výroky typu: V singularitě černé díry se dějú strašně divné věci – možú tam byť trekisti nebo porno na arašídovom másle. Abych měla nějakou změnu, tak k obědu si dávám výborné opečené sele. Venku je vedro. V pauze mezi přednáškami na chodbě vidím kluka s notebookem, na kterém si pouští Toma a Jerryho. Zbaběle opouštím Babylon 5 a usazuji se tam. Postupně se kolem nás rozrůstá hlouček fanoušků. Jo jo, sice nejsme mladí tělem, ale duchem určitě! Po hodině a půl koukání jdu na Akta X a další Babylon 5. K večeři jsou zákeřné špagety.

Pokračování na straně 6

Poté anime Astroboy, Akta X a od jedenácti hraný film Battle Royale. Do místnosti pro čtyřicet lidí se jich dostal asi dvojnásobek. Jistě máte živou představivost a dovedete si představit, jaký vzduch tam byl po dvou hodinách – dal by se krájet, vedro a všichni jsou grogy. Pak následovalo ještě nějaké anime a okolo třetí ráno spánek.

Je pondělí a ve čtvrt na sedm jsem byla nemile vzbuzena dělníky, kteří o kus dál staví dům. Na probuzení si dávám Dragonball a pak si jdu zaskákat na DDR a opět nějaké anime. Ve dvě hodiny Laputa – anime se sice přesunulo do větší místnosti, ale nepomohlo to. Vzduch by se dal krájet, bylo tam jak na Sahaře – ne, ještě hůř, na poušti je kyslík :-) V pět hodin můj oblíbenec Naruto. Od osmi hodin SW x Policejní akademie – jako jednoznačný vítěz vyšla Policejní akademie. Jako bonus jsme se dozvěděli zajímavá fakta o Godzile. Víte, že přežila zásah černou dírou a paprskem o teplotě absolutní nuly? Následovalo další anime až do jedenácti. Dívala bych se dál, ale to bych si mezi víčka musela dát sirky.

Dělníci začali až o půl sedmé. Od devíti anime a od deseti KIng Kong. Zhruba po hodině promítání byl skok v ději, ze kterého jsme usoudili, že asi hodina filmu byla přeskočena. Díky upozornění od pozorných diváků a čtvrt hodině čekání pan promítač vše napravil. Film byl celkem dobrý, zvlášť potvory byly super – Jurský park hadr. Je ovšem pravda, že trochu zkrácení by neuškodilo. Ve dvě hodiny jsem chtěla jít na X-men 3 , ale bylo tam tak narváno, že lidi vypadávali dveřmi. Opět jdu na třešně, kde mě pokousaly mravenčí bestie – pálí to a svědí jak čert. Následuje anime, večeře a DDR fan film – byl super a bylo tam spoustu odkazů jak na DDD, tak na mangu a anime. Pokračuji sledováním anime až do dvou. Zase mám dlouhý seznam titulů, které si musím sehnat.

Po snídani anime, hodina na DDR, další anime a bageta k obědu. Většina manga organizátorů usíná u počítače. Docela je lituji. Odpoledne jsem na hodinku vytuhla na chodbě. Kolemjdoucí měli poznámky typu: hele, tady se válí mrtvoly… Viděla jsem YU-GI-OH! movie. Český dabing strašný a film ještě horší. Do jedné hodiny jsem se koukala na anime, pak bylo promítání na přání. U toho se jen tak tak nevytáhly katany a nestrhla se bitka. Nakonec formou hlasování zvítězil Naruto. Jdu spát ve tři.

Opět nekřesťanský budíček ve čtvrt na sedm. Asi jim tam hodím bombu. Abych se odreagovala, tak jsem se rozhodla, že napíšu povídku o krvavé pomstě na stavebních dělnících. Nohy mám slušně nateklé, nesplaskly potvory ani po několikahodinovém spánku. Jdu na Beetlejuice. V 11.00 zvítězila hmota nad duchem!! Přívěšky se mi do sebe beznadějně zamotaly a tak jsem je musela všechny rozvázat. Z toho: dva takovým způsobem, že se nedaly oddělit – nechápu jak (to jsou ty věci mezi nebem a zemí). Od dvou Karcoolka – celé kino řvalo smíchy. Pro pobavení scifistů se před kinem hraje něco, co se nedá popsat, ale musí se to vidět. Dětská karetní hra želvičky převedená na asfalt a místo figurek živí hráči na sobě. Pak film Underworld 2 – asi se na něj budu muset podívat ještě jednou, protože některé věci mi tam logicky neseděly. V osm hodin německá parodie na Star Trek a Hvězdné války. Připletl se tam taky 5. element a Minority report. Němčinu nemám ráda, ale u tohohle filmu byla přimo inspirující. Další program mě už moc nezaujal, proto jdu na pokoj, kde si ještě chvíli povídáme.

Dneska je celkem klid až do sedmi, kdy pod okny začali nějací lidi vyřvávat jak na lesy. Ještě na chvilku usínám a definitivně vstávám až v půl deváté, abych byla včas na filmu Karlík a továrna na čokoládu. Před zavřenou místností stojí hromada lidí a do toho přišel Silver s granátem – prý aby si mohl sednout. Film byl celkem zábavný, ale konec byl přeslazený americký doják – fňuk, fňuk. Další film Ghost world mě po půl hodině moc nezaujal. Byly tam sice dobré hlášky, ale dějově nic moc. Zašla jsem si na výbornou zmrzlinu. Venku je děsné vedro a dusno. Mluvila jsem s mamkou a ta říká, že budou bouřky. Ve dvě hodiny Fantastická čtyřka, Highlander, dokument o robotech a lehce nedovařené brambory k večeři. Festival fantazie značně prořídl a všichni začínají vypadat jako zombie – strhané rysy a zpomalené pohyby… Mě děsně bolí záda, zadek a kolena – už nevím, jak bych si sedla. Zkrátka je ze mě invalida. Doporučení pro příští rok: s sebou podušku pod zadek, větrák a kyslíkovou bombu – pak možná přežijete. Od osmi SG pohádka na motivy děda Vševěda. Byl do toho zapletený Smolíček pacholíček, Star Trek a hlavně SG. Divadlo se vydařilo a ti šťastnější jedinci si při děkovačce chytili pórek – je zdravý. Další parodie na Star Trek mě nebavila, proto jdu na pokoj hrát tetris. Okolo jedenácté zhasínáme a chvíli si povídáme o upírech. Pak nás najednou popadne amok a s Lídou si hrajeme na upíry, ghúly a snažíme se vysát Zorku, která chudák lítá po pokoji. My ji pronásledujeme a vyluzujeme příšerné zvuky. Přitom jsme jí natrhly trochu košili. To má za to, že se nenechá sežrat.

V noci jsem se probudila v jednu a usnula jsem až ve tři, protože vedle v hospodě měli discotéku. Ráno mě nic zvenku nebudilo – to je slast. Venku je zamračeno a dusno. Po míchaných vajíčkách Batman začíná a půlka SG kreslené pohádky. Rozhodla jsem se otestovat svoji paměť a jdu na soutěž ve filmových hláškách. Ukázek bylo 53 a minimálně u deseti jsem se vůbec nechytala. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Dopadlo to dost zajímavě. Správně jsem měla takových 35, čili nebylo to zase až tak strašné. Spousta lidí na tom bylo podobně. Alespoň jsem si odnesla plakát Blade. Měli tam i Constantina, ale ten byl okamžitě rozebraný. Béé, béé. Cestou na večeři se zablesklo a následovalo ohlušující zahřmění. Pak dlouho nic. Jen pár hromů, deštík a konec. Dusno je pořád. Převlékám se do civilu a jdu ke kinu. V půl osmé začíná slejvák. Skupinka u kina se baví vysoce intelektuální zábavou. Pomocí bublifuku se snaží vytvářet velké bubliny. Několik jsem si jich vyfotila. Je vidět krásná dvojitá duha. Objevuje se tam holčina s krásným, asi tříměsíčním koťátkem, které mňouká a snaží se dostat pryč. Má krásně hebkou srst. Jdu na ukončení gateconu a doufám, že vyhraju nějakou fotku, ale ani omylem. Pak mířím do velkého sálu, kde proběhne tombola a tak. Klasicky se začíná o patnáct minut později. Nastupuje Plavalaguna. Masku má moc hezkou, ale opět zradila technika. Přehřál se zesilovač, takže vystoupení bylo předčasně ukončené. Bačkovský usilovně chladí přístroj. Po pěti minutách přístroj ožil a mohla vystoupit břišní tanečnice. První písničku zesilovač ustál a pak opět umřel. Dostává pauzu a jde se na křest nové knihy. Na pódium vystupují spisovatelé, kteří do ní přispěli svojí povídkou. Jaroslav Mostecký. Miroslav Žamboch, Vladimír Šlechta, Františka Vrbenská a Jiří Procházka. Po slavnostním přípitku je přinesen CD přehrávač a břišní tanečnice může pokračovat. Je opravdu dobrá. Musí to být strašně namáhavé a přitom to vypadá úchvatně. Silver skoro slintá… Po tanci je ukázka malby bratří Rudněvových a následuje tombola. Zase jsem nic nevyhrála, ani Bí. Zato Filip vyhrál úžasné tričko s Jakubem Vandrovcem. Chtěla jsem jít na Noční hlídku, ale půl hodiny po začátku to nemá cenu. Chtěla jsem si taky dát namalovat draka na tělo, ale už to balili. Tak příští rok. Na začátek jsem si dala bavoráka a šla na DDR. Měla jsem ohromný úspěch. Byly to jenom tři tlapky, ale dvojnásobnou rychlostí. Slyšela jsem obdivné poznámky, které mi dělaly strašně dobře. Nakonec jsem měla C, což je super. Taky jsem zjistila, že když šipky jdou rychleji, tak že se lépe skáče. Alkohol sice urychluje reakce, ale později těžknou nohy. V poměrně rychlém sledu si dávám tři vodky za sebou. V půl třetí mám dost a jdu spát.

Krásně jsem se vyspala a probudila se v půl osmé. Mám strašnou žízeň. Holky už jsou skoro vzhůru a tak po sprše začínám balit. Po snídani si batoh dávám do kina a jdu do velkého sálu. Tam se právě promítá něco o zvířatech. Víte, že krakatice dorůstají délky až 17 metrů a žijí až do hloubky pěti kilometrů? Taky jsem se dozvěděla, že předkem všech savců na zemi, t.j. i nás, je listrosaurus – býložravec, dost divné zvíře, něco mezi krávou a hrochem. V deset hodin nastoupil Vojta Čepelák se svojí diskusí Problémy sf komunity a jejich řešení. Shodli jsme se na faktu, že v ostatních tzv. normálních lidech převládá názor scifi = UFO. Řešením je osvěta, osvěta… Další věc, jak se z fantazáků můžou stát normální lidi – mýt se, používat deodorant, sprchový gel, ústní vodu a tak… Je pravda, že někteří účastníci toto nerespektují – je to cítit. Scifisti všech zemí spojte se, myjte se a nesmrďte! Další zajímavý názor – je to neoficiální názor jednoho člena klubu Maelström. V Interkomu za šest let byly jenom dva dobré články, když mi přijde domů, tak ho vyhazuju a používám místo toaletního papíru. Když jsem se optala, zda ho můžu citovat do tohoto časopisu, lehce zrozpačitěl a pravil, že Interkom má budoucnost, někdy… Po přednášce neplánovaně vystoupil Silver se svou reportáží o upírech. TV Nova to odvysílala 15. 3. 06 v pořadu na vlastní oči. 50% lidí tomu věřilo a 50% připustilo, že by to mohlo být možné, čili 100% úspěch. Šlo o to, že Silver natočil „upíry“ a sám vystupoval coby exorcista, přičemž v reportáži byla spousta odkazů na Jakuba Vandrovce. K Silverovi se lidi najednou přestali hlásit, bavit se s ním a začaly mu chodit výhružné sms a tak. Ve dvanáct jsem se přesunula o patro výš, kde měl být film Aeon FLux. Běžel místo toho sice Cowboy Bebop film, ale to nevadilo. Byla jsem radši. Anglický dabing je děsný. Celou dobu to v mechanice příšerně vrzalo, až jsem měla strach, že to počítač nevydrží. Však se není čemu divit, je příšerné vedro a je v provozu téměř 24 hodin denně. Místy obraz na pár vteřin ztuhnul. Po filmu jsem dostala hlad a nastal hon za jídlem. V baru a v kině neměli jedinou bagetu a v okolí jediný otevřený obchod – co bych taky chtěla v neděli odpoledne. Nakonec jsem skončila ve Vysočině, kde jsem si dala smažený sýr s hranolky a tatarkou. Potkala jsem Honzu, který mi dal slibované anime Record of Lodoss War s anglickými titulky. Mám je taky s ruskými, ale tu azbuku nestíhám číst. Nad námi se stahují mračna, ale kromě pár kapek jenom hřmí naprázdno. Ta tatarka asi nebyl moc dobrý nápad, na záchodě jsem byla třikrát a vaškobus jsem stihla na poslední chvíli. Postupem času půlka osazenstva usíná a naživu zůstávají jen ti nejodolnější. V Praze jsme v půl sedmé a před Černým mostem je děsná zácpa. O čtvrt hodiny později konečně vystupujeme u metra a prcháme směr domov. Tak se zase budu těšit příští rok.

Jana Šturmová