ASFFH - reforma

Vážené členky Akademie SFFH, vážení akademici, dámy a pánové, pane prezidente,

dovolte, abych se připojil k diskusi o Akademii SFFH, zejména o nominaci a hodnocení českých autorů.

V informačním sevisu fandomu č. 6/2006 vyšel velice zajímavý článek Jiřího Popiolka s názvem „Kam kráčíš, Akademie... a kam bys kráčet měla“. Přimlouvám se jak u šéfredaktora Interkomu Z. Rampase, tak i u redaktorů Sardenu Pagiho a Pechyho, jestli by tento článek (samozřejmě se souhlasem J. Popiolka) nemohl vyjít i na Sardenu, nejen protože se na něj budu občas odkazovat – ale zejména proto, že obsahuje spoustu nových myšlenek, připomínek a námětů k fungování Akademie SFFH.

A nyní tedy ty mé dva skromné příspěvky:

Jednoznačně udělovat tři kategorie:

a) sci-fi

b) fantasy/horor (nápad J. Popiolka sloučit fantasy a horor je z hlediska stavu naší hororové scény – kdy takřka žádná není – velice dobrý)

c) čtenářskou cenu pro českou nebo slovenskou SFFH knihu (opět nápad J. Popiolka)

Kromě připravovaného řešení, které navrhuje užší organizační výbor Akademie (nominace pěti povídek porotou odborníků rovnou do druhého kola, tuším) a které navrhuje Jiří Popiolek (nominace určitého počtu povídek přímo médii – redakcemi časopisů a sborníků – kde tyto povídky vycházejí) – mám ještě další návrh.

a) zachovat dvoukolový systém s hlasováním všech akademiků

b) již v prvním (!) kole by každý vybral 10 povídek, které by však hodnotil již počtem bodů (nebo umístěním, což je to samé)

c) do druhého kola by jako nyní postoupilo 5 povídek (možná by bylo vhodnější, aby jich bylo všech 10), které by však díky „předvýběru“ v prvním kole nepostoupily na základě pár hlasů, ale celkem široké bodové škály

Opět jako u knih udělovat dvě, zde by možná šly i tři kategorie:

a) sci-fi

b) fantasy

c) horor (na podporu tohoto ne příliš rozšířeného žánru; z hlediska českých autorů, myslím)

Pokud si vezmu, že zde vycházejí dva profesionální literární časopisy (Pevnost, Ikarie) a stále častěji se vydávají povídkové sborníky, nemluvě o spoustě povídek ve fanzinech (a na vybraných SFFH webech), domnívám se, že další členění jak českých povídek, tak i knih je zcela logické. A sama Akademie tento princip používá u zahraničních děl, takže tím se vlastně „pouze“ srovnají podmínky pro překladové i původní knihy (sborníky, povídky...).

Tak, a to je prozatím všechno, vážené dámy a pánové. A naložte s tím, jak uznáte za vhodné.

(...no, tak to jsem si zase naběh‘.)

Jiří W. Procházka