Časem s vědou – srpen ve hvězdách
Z událostí, které změnily náš svět

V listopadu 1833 „padaly hvězdy“ (meteorický roj Leonidy) leckde frekvencí takřka kulometovou, což umožnilo lokalizovat jejich radiant (souhvězdí Lva, Leo) a po pohledu do minulosti upozornit na (33-4letou) periodicitu jejich listopadových maxim. V srpnu 1836 si belgický statistik a astronom Jacques Quételet zase poprvé uvědomuje, že v tomto období padají hvězdy sice méně hustě, zato v počtu každoročně víceméně stabilním, s maximem kolem 12. srpna. A poněvadž tyto meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea, dostávají své podle něj rojové jméno. Perseidy vyvěrající z vysokého severovýchodního nebe patří k srpnovým večerům stejně jako hra cvrčků. Mějte oči i uši otevřené, nebudete litovat!

Svoji první kometu objevila Karolina Lukrécie Herschelová 1. srpna 1786 (a dostala za to od anglického krále doživotní apanáž). Ke hvězdám se dostala díky svému bratrovi, slavnému astronomu Williamu Herschelovi, objeviteli planety Uran. Vinou prodělaného tyfu přestala v deseti fyzicky růst, ale vynahradila si to na rozumu - obdivovali ji například matematik Carl Friedrich Gauss, komponista Josef Haydn (toho inspirovala k monumentálnímu oratoriu Stvoření světa) nebo houslový démon Niccolo Paganini.

Slečna Herschelová objevila nejméně 561 hvězd, tři mlhoviny a osm komet, opravila a doplnila katalog hvězd, její písemný přehled astronomických objevů ocenila Královská astronomická společnost zlatou medailí. Byla členkou Royal Society a Královské irské akademie, její více než devadesátiletá tvář je zaznamenána na nejstarší portrétní fotografii světa. Podle jejího druhého jména (Lucretia) je pojmenována planetka.

„Po půlnoci dne 1. srpna 1906, po prvním zdařilém pozorování ... ve vzpomínkách na Jeníkův shaslý život činím o tom záznam... Klid jest vše, co přitom cítím...“ Tolik z časně ranního zápisu Josefa Jana Friče o faktickém zahájení provozu ondřejovské hvězdárny jihovýchodně od Prahy. Astronom a jemný mechanik J. J. Frič ji (spolu s Františkem Nušlem, jejím prvním ředitelem) vybudoval na paměť svého předčasně zesnulého bratra Jana. Dnes je „Ondřejov“ základní pozorovatelnou Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

13. srpna 1596 německý farář David Fabricius nachází v souhvězdí Velryby novou hvězdu. Proč ne - v živé paměti má ještě tzv. Tychonovu supernovu z roku 1572... Podle očekávání tu svoji už po dvou měsících marně hledá... Když se však onomu místu vrátí po třinácti letech, hvězda tam bude zas! Zatímco syn Johann spoluobjevuje (s Galileem) sluneční skvrny, otec David si marně láme hlavu. Nemůže tušit, že objevil první proměnnou hvězdu. Roku 1660 dostane jméno Mira (Podivuhodná). Tento rudý obr (být na místě Slunce, probíhá dráha Země ještě pod jeho povrchem) bude svými „parametry“ astronomy dlouho provokovat - každý naměří něco jiného. Dnes víme, že Mira nemá konstatní periodu změn jasnosti. Inu, proměnná.

V Denby ve středovýchodní Anglii se 19. srpna 1646 narodil jeden ze zakladatelů moderní astronomie John Flamsteed. Začínal jako vagabund a chuligán, na univerzitu (v Cambridgi) přišel až ve čtyřiadvaceti. Nový způsob určování zeměpisných délek mu vynesl jmenování ředitelem britské královské hvězdárny v Greenvichi spojené od jejího založení roku 1675 s čestným titulem královský astronom. Z Flamsteedových výsledků vyšel Newton (ač se spolu nemohli odborně shodnout) při psaní svých Principií, jeho trojdílný katalog 2852 hvězd (do té doby nejobsáhlejší) je považován za první pořádný svého druhu.

Zemřel roku 1719.

Astronom Fred Hoyle (narozený roku 1915) zemřel 20. srpna 2001 v jihozápadoanglickém Bournemouthu. Proslavil se hlavně jako autor termínu Big Bang (velký třesk), i když ho mínil opovržlivě ve smyslu „velkej blábol“, neboť nesouhlasil s Gamovowou myšlenkou explozivního počátku vesmíru. Sám pak vytvořil konkurenční kosmologickou teorii stacionárního vesmíru, v němž se díky stále „z ničeho“ vznikající nové hmotě střední hustota rozpínajícího se vesmíru nemění.

Zastánce vzniku pozemského života panspermií, autor několika scifi a operního libreta.

František Houdek