Logo Zpravodaj ČS fandomu
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Index
11-12/2006
(233)


Potomci lidí

Včera (9.11.) jsem byla na premiéře britské sci-fi Potomci lidí – a vřele doporučuji. Žádné velké objevné téma (hlavní hrdina musí někoho někam dopravit, a nejlépe živého), ale moc pěkná depka.

Svět se hroutí, protože se přestaly rodit děti, nejmladšímu člověku na Zemi je přes 18 let a všude to stojí za hovno. Jediná Velká Británie si jakž takž dokázala udržet řád a životní úroveň. Což pochopitelně všichni ve světě vědí a rádi by taky do tohoto „klidného přístavu“ zamířili. Takže je nutné zavést velmi přísnou imigrační politiku (moc pěkné scény s ilegálními přistěhovalci v klecích na každém nádraží...) a všude se courají policisté a vojáci s ostře nabitými samopaly, kteří kontrolují, jestli jste britský občan, v dopravních prostředcích vás reklamní šoty nabádají, abyste práskli svou služku, že je „běžka“ (běženkyně), a v téhle všeobecné depce si chodí do práce hlavní hrdina Theo (nezbytně alkoholik), kterého ztvárnil naprosto skvělý Clive Owen (Sin City – Dwight McCarthy, Král Artuš). Ovšem jen do okamžiku, kdy ho na ulici přepadnou a odvezou na schůzku, aby dostal ÚKOL. Ano, tušíte správně – dostat někoho někam.

Bývalou manželku Julian mu hraje Julianne Moore, starýho kámoše, co pěstuje stále zakázanou trávu, Michael Caine (Batman Begins). Velice mě zaujala rumunská herečka Oana Pellea v roli Marichky (Mariky), běžky odněkud z Balkánu, která v podstatě neumí anglicky.

Bezva na tomhle filmu je, že postavy jsou uvěřitelné (Theo není neprůstřelný hrdina, který prochází dějem bez ztráty květinky, a nezamiluje se do dívky, kterou doprovází!), prostředí reálné (a to je na tom asi nejhorší, protože to pořád je ten Londýn, kde jste byli, jen už v něm jaksi není ta pohoda...) a děsivé (scény z uprchlického tábora jsou fakt síla). Navíc se nekoná americký hepáč (úplně to vidím - rozkvetlá a sluncem prozářená zahrada plná těhulek), takže jdete z kina a přemýšlíte, co s těma lidma bude.

Jo, a všude tam je plno psů – když nejsou děti, na někom si mateřskou lásku vybít musíte.

Jolana

Children of Men, 2006, Režie Alfonso Cuarón, literární předloha P. D. Jamesová.


Předchozí článek Další článek Obsah čísla Index