SF Fandom pro něj představuje jakési hermetické spolčení, ač v něm jsou jeho přátelé
Janiš nebo
Adamovič, nikdy se jich – napůl z nezájmu napůl z ostychu – na jeho konkrétní smysl neptal. Proto členem fandomu ani jiného klubu není, vyjma jazzových. K SF ho přivedli asi ve 13 letech spolužáci, kteří jsou dnes úplně někde jinde. Nápad věnovat se SF aktivně pošel z jeho hlavy pod vlivem bří Strugackých. SF je pro něj především literatura. Stačí mu číst pěknou knihu, nemusí se o ní s nikým vybavovat. Svojí budoucí práci v oboru si představuje především na poli překladu, teorie překladu a kritiky. Každoročně pořádá poslední týden v srpnu (celý týden) SF literární hru, tak pro 20 hráčů, inspirovanou směsí fantasy a kyberpunku. Jde o jedinou příležitost, kdy pro něj SF není jen text.
CONY Conů se neúčastní, „že by tam na něj bylo moc lidí“.
D Hry uvedené divadlem poezie Narcis: Čtrnáct zastavení jara (1996), Chvála manželství (1997);
ZÁŽITKY Jeho zážitky jsou rázu potěšení z prima textů, tedy zajímavé.
OBLIBA P. K. Dick, K. Vonnegut a Strugačtí. Časopisy čte, ale má k nim výhrady, z jednotlivých knih jsou mu nejmilejší Stopařův průvodce, Sirény z Titanu a Temný obraz.
KRÉDO „Nic není tak úplně v pořádku a tak úplně pravda“.
DÍLO Publikace: První byla práce na
Adamovičově Hlasu krve (1996, sedm povídek), pak pár povídek pro Ikarii. Vydané knihy: Heinlein: Dvojník (1997); pár Deverových Lone Wolfů (k čemuž se moc nehlásí); Harrison: Krysa z nerez oceli – Gamebook (1996); Dick: Temný obraz (Talpress, květen 1998). Nevydané knihy: Howard: Kull a další hrdinové (pracovní název antologie, již pořádá). Vydané povídky: Leiber a Bloch v antologiii Divodějní (Talpress 1997), Ikarie, Hlas krve; Nevydané povídky: pár pokusů do kyberpunkové antologie Zrcadlovky (duben 1998), pár pokusů do dalšího dílu Cesty science-fiction (červen 1998).
